neděle 30. května 2010

Praha na konci května

Přesněji řečeno je to o její návštěvě v posledním květnovém víkendu, kdy stejný nápad i díky opravdu parádnímu počasí a spoustě plánovaných akcí na těch nejznámějších místech, dostala spolu s poměrně velkým množstvím zahraničních turistů asi i spousta dalších, o čemž svědčily "zácpy" na Karlově mostě, při vstupu do chrámu sv. Víta, na všech cestách kolem Pražského hradu i na samém Staroměstském náměstí, kde by "v celou" před orlojem asi nepropadl ani špendlík. Trošku to jistě ovlivnily i volby, kdy do Prahy dorazili i ti z regionů očekávat výsledky a také i sraz Hells Angels na Džbánu, díky němu bylo v ulicích opravdu vidět jak státní tak městskou policii - ve většině případů v plné výzbroji a v neprůstřelných vestách. Ale úplně klíčové bylo asi to, že se o víkendu slavil Mezinárodní den dětí. A ten byl v sobotu patrný zejména v ZOO, neb když jsme chvilku po poledni ZOO opouštěli, vypadalo to, že k deseti tisícům návštěvníků Dětského dne s Beruškou nebude daleko. JInak v pátek večer se opravdu povedl muzikál Adéla ještě nevečeřela, v němž doslova exceloval Jiří Langmajer a zdárně mu sekundovali i ostatní účinkující, kteří neopomněli "zaktuálnít" představení řadou hlášek, na které publikum reagovalo potleskem. Zejména závěrečná scéna, kdy se detektiv Nick Carter na nádraží loučí s komisařem Ledvinou a ptá se jej, zda si to nerozmyslí a nepojede s ním. Odpověď "Až jak dopadnou volby" byla tou hláškou, která dostala všechny. Po muzikálu přišel čas na pozdní večeři, ale díky tomu, že v La Provence na starých hodinách fungovala jen velká ručička, malá ukazovala "vlivem zemské přitažlivosti"stále na šestku, tak zase tak pozdní večeře nebyla :-)) Pak na metro (jedno z posledních) a ráno vzhůru za hlavním programem. A to jsme ještě netušili, že nefunkční hodiny nás budou provázet celý víkend. Po absolvování téměř všech míst v ZOO jsme to trošku ušlí nasměrovali do centra za mušlemi, kde jsme "měli kliku" a čekal na nás stolek pro dva. Potom již v proudu lidí hlavní prohlídková trasa staré Prahy s návratem k orloji a pak už "jen" večerní pohoda v hotelu, kde se s nasazenou "gastro laťkou" tohoto víkendu určitě vyrovnali. Probuzení do neděle už bylo do občasného deště, ale i s tím program počítal, neb dovolená se blíží a je (bylo) třeba doplnit výbavu, neb tentokrát místo slunného Řecka vyrážíme na chladnější sever a tam se "nějaký ten teplejší hadřík" navíc s sebou snese a podle předpovědi počasí trénovat můžeme už příští týden :-( I zde se nakonec zadařilo, byť si přiznejme, že nakupování je v žebříčku zážitků hodně nízko. Plán však počítal s tím, že se tento zážitek rychle přemaže, což se kousek nad Prahou v Golemově Restaurantu v Březíněvsi povedlo (pozn. i zde mají starobylé hodiny jen pro ozdobu s nastaveným časem "za chvilku poledne"). Na odpoledne zbyla už jen cesta domů, aby vše uzavřel podvečerní deštík a krásná duha začínající doslova pár kroků za zahradou, jakoby symbolizující pestrost tohoto víkendu :-)










sobota 22. května 2010

Místo úpravy TV antény ...

S nasměrovanými anténami na TV vysílač Krásné jsme až do konce března odtud přijímali analogový TV signál a trošku přemýšleli, zda nebude něco třeba řešit ještě s anténami poté, co tento vysílač přejde na digitální signál. Ale nebylo. A tak po rychlém naladění příslušných kmitočtů na odsud šířené programy jsme nedávno tento přechod absolvovali bez problémů, byť jsme k tomu ještě nebyli nuceni. U nás je totiž ještě stále ještě přijímat, byť vysílaný se sníženým výkonem, i signál analogový. A tak místo zvětšení/otočení apod. antény jsme si aspoň nechali zvětšit rošt v zahradním krbu, aby byl i on se "kvalitativně posunul" a byl schopen zvládnout najednou úpravu většího množství dobrot. Ty samozřejmě ale mají k digitálnímu charakteru hodně daleko:-) A povedlo se i to, dokonce se nám na chvilku podařilo "naladit" jeden velmi zajímavý německý kanál, u kterého jsme nakonec s "bulharským červeným" zůstali večer trošku déle, byť v samém závěru jsme přeladili na ještě výhřevnější kanál :-)

Když podnájem, tak rovnou celé rodince ...

Ano, opět k nám do pergoly na komínové těleso zahradního krbu dorazil páreček kosů černých. Kdoví, zdali to jsou ti, co tu vyvedli svá mláďata či dokonce někdo z nich, který si vzpomněl na místo svého narození, přivedl(a) si svou družku(ha) a vystavěli si své hnízdo pod ochranou trubače pnoucího se po pergole? A že mají své role rozděleny, netřeba zvláště popisovat. Někdy máme podle toho pískotu dokonce i pocit, že jim ta pergola asi patří :-). Určitě jim od nás ani našich návštěv nehrozí nějaké nebezpečí. Jen aby sem ale nezavítal "mlsnej Garfield", kocour ze sousedství, před kterým se musí mít menší tvorové na pozoru (a to jak ve vodě, tak na zemi i ve vzduchu). Ale ten už si dává pozor, aby se naší zahradě vyhnul, když ho tu v poslední době párkrát překvapil "hafik" doprovázející naši návštěvu :-)

středa 19. května 2010

Ordrebekreftelse fra Furuhaugli Turisthytte, aneb

dovolená se blíží. A tak k lístkům na trajekt přibylo ještě potvrzení ubytování v prvních třech dnech pobytu v Norsku, odkud hodláme podniknout pár hvězdicových výletů, abychom se odsud potom už vypravili na téměř dvoutýdenní putování za krásami norské přírody i stavitelství s tím, že si ostatní už budeme organizovat a zajišťovat cestou. A co že nám v tom mailu z Norska psali ? Potvrzují rezervaci a těší se na náš příjezd. Jak to vypadá "po norsku" ? Takto : Furuhaugli Turisthytte bekrefter med dette at Deres bestilling nr: 125 er akseptert. Velkommen til oss ! A my taky !!! P.S. Zatím musíme vzít za vhod fotografiemi W.Thiela, I.-L-Vorkinn a L. Orchard.

sobota 15. května 2010

Je ti teplo, děvče?

V titulku známý dialog Marfuši a dědy Mrazíka ze stejnojmenného filmu. Vzpomínáte ? Mrazík: „Je ti teplo, děvče?“ Marfuša: „Co chceš? Zbláznil ses, dědku? Ruce i nohy mě mrznou!“ Mrazík: „Tak co tady hledáš?“ Pro pořádek třeba ještě připomenout i odpověď její sestry Nastěnky při setkání s Mrazíkem o nějakou tu chvilku dříve: „Teplo, Mrazíčku. Teplo, dědečku.“ A proč zrovna tu? Asi takovou odpověď by bylo možno čekat od" tiskové mluvčí "všech krojovaných děvčat účastnících se dnešního průvodu v rámci letošního kácení máje, statečně snášejících chlad a občasný vítr, který o sobě dal zejména vědět, když odpolední občasné sluníčko definitivně zalezlo za obzor. A byť na celé trase průvodu byla k dispozici pro mlsné jazýčky spousta dobrot i něco pro zahřátí, v závěru se ve chvílích volnější zábavy objevila i nějaká ta prošívaná bunda, což u diváků zdaleka nebyl oděv z kategorie v tuto dobu neobvyklých. Na průvod letos začínající v Libčanech a ve Hvozdnicích očekávaný v podvečer byla zvědavá určitě dobrá třetina naší vesnice a hostů zde bylo také dost. Soudím jen z toho, že jen za vraty prý jich byly včetně kapely dvě kopy (tj. 2x60 :-) a před domem bych si dovolil taky necelou kopu odhadnout, "Tak ať nežeru", tak něco před 150 účastníků a diváků bych viděl jako reálný odhad. Na svou "poslední štaci" v letošním ročníku průvod dorazil s drobným zpožděním, kterým by však směle mohl konkurovat vlakům Českých drah, když se trošku více ochladí. Na všech už byla patrná únava, trošku se podepsala i zima, ale dát to na sobě znát? To přece nejde. A po vyvedení posledních dvou krojovaných krásek (mj. co říkáte, že jim to v krojích opravdu slušelo ?), nezbytných tanečcích a posledním občerstvení, kdy občas k duhu již přišlo i něco nealko (podávala se i minerální voda Rájec, ročník 2010 - a to je výborný ročník, jak jsme si se sommeliérem Honzou potvrdili u pohárku něčeho ostřejšího :-) se průvod v čele s družbou rozloučil s místem své poslední zastávky a vyrazil zpět k májce. Družba se rozhodl, že těch zbylých pár desítek metrů od nás k májce již dojde bos, tak u nás zanechal své boty i ponožkami. Ale to by nesměl mít kolem sebe "servis", který zjistil, že by se ještě mohly hodit a vzal je s sebou. U májky obvyklé dva tanečky pro diváky, uchopit "břichatku" a byť letos pila byla ještě ostřejší, těch tahů na to, aby šla máj k zemi, bylo potřeba trošku více. Jeden z muzikantů už začal přemýšlet, že by se šel zahřát a někoho vystřídal, ale když mu dali do ruky groček a kluci ještě párkrát potáhli, šla už letošní máj k zemi. Finito, tedy konec? Zdaleka ne. Přichází na řadu májové losování. Kdo bude letos tím šťastlivcem a mládenci mu donesou skácenou májku, ze které děvčata mezitím sundala zelený věnec? Doplním, že donáška je jen po území naší obce, ostatní výherci najdou svou výhru buď u cedule "Konec obce" nebo na jiném dohodnutém místě v rámci ní. A jelikož si výhru zopakoval loňský vítěz ze sousední obce, mládenci si oddechli, poponesli májku pár desítek metrů a nyní už je na výherci, aby se o výhru postaral. Děvčata mezitím přenesla zelený věnec na sál, za nimi dorazili i ostatní účastníci a diváci a úvodním tancem zahájil poslední bod programu - letošní májová zábava. Sborové volání : „Čí jsou máje?“ „ Naše!“ zaznělo i tam a formálně udělalo tečku za letošním ročníkem. Proč formálně? To proto, že vzpomínkami na tuto opět velmi vydařenou akci budou její účastníci žít hezkých pár týdnů a na řadě následujících akcí se ní budou (minimálně při prohlížení bohaté dokumentace, ze které jistě bude možno čerpat pro vytvoření DVD ) vracet a určitě i diskutovat o "příště", neb nejen někteří s těch letošních letošní ale i místní dorost se již připravují. Ti (ty) mladší si ale ještě musí počkat, až i na ně přijde řada. Že to ale místní malé slečny zvládly letos nanečisto opravdu mistrovsky, svědčí i fakt, že nejenže byly pořád v čele letošního průvodu, ale ani v čase jeho zastávky si neodpočinuly, neb čerpat zkušenosti se musí, prozkoumat vše také a družbu přece nelze nechat samotného :-)