Za pět minut dvanáct

To by mohl být ten správný čas k ohlédnutí se za uplynulým rokem. Ale proč se zrovna v tuto chvíli ohlížet zpátky, když je třeba spíše se zaměřit už na to, co za pár minut v dalším roce přijde. Dobře tedy, malé ohlédnutí nebude na škodu, ale opravdu jen malé a možná trošku netradiční. Že to byl rok něčím zvláštní, zajímavý, krásný, šťastný i poměrně úspěšný, lhal bych, kdyby tomu tak nebylo. Vždyť o tom svědčí i zde dokumentované menší či větší zážitky spojené s prožitím 365 dnů právě končícího roku. Ale on byl v něčem trošku nevydařený, smutný i neúspěšný, ale o tom se zde nedočtete, neb to je o tom, že příště to určitě bude lepší, tak jaképak rozepisování se, že? Celkově se tedy dá říci, že bylo spíše polojasno s řadou opravdu slunečních dní, několika "bouřkami z tepla" a pár dny, kdy se mraky nad hlavou doslova honily a vidina vyjasnění se byla poměrně vzdálená. Ale aby bylo něco "celkově", musí se to skládat z nějakých částí. A co k tomu jiného využít, než těch našich pět smyslů, pomocí kterých vnímáme své okolí a prostřednictvím nich reagujeme na různé podněty, tedy zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu? Oči si letos opravdu přišly na své, neb se zásadním způsobem podílely na vytvoření celkového dojmu a že toho musely zpracovat! Pravda, něco vidět (tedy i číst) nemusely, ale takový je už život. Uši si opět potrénovaly zpracování zvuku na všech hladinách, od téměř absolutního ticha až po nízko letící proudové letadlo a stejně tak, jako oči, ani ony nemusely některé věci, zejména v samém závěru roku, slyšet. A chuť? Ta snad až na malé zklamání vyplývajícího ze zřejmě přílišného očekávání od norské národní kuchyně, která nás nějak minula, byla letos smyslem nejspokojenějším. Aby tomu tak bylo, výrazně napomohl čich, byť ten na rozdíl od chuti, která si mohla ve spolupráci se zrakem vybírat, musel vstřebat i řadu nepříjemných"informací", se kterými si nakonec ale taky poradil. Posledním v řadě zůstal se svým hodnocením hmat. Pravda, nových tedy neznámých tvarů letos moc nepřibylo, ale situací, kdy se bylo třeba řádně držet nebo něco pevně uchopit bylo docela dost. A jelikož se v řadě případů nejednalo jen o fyzické uchopení - většinou se takové situace nazývají jako "chycení příležitosti za pačesy"- tak je to právě pomyslný hmat, který má nejvíce otevřených a zatím nevyhodnocených příležitostí, se kterými přepadává do příštího roku a vlastně tím i umožňuje navázat na vše dobré a snad bude varovat před opakováním toho, co se nějak nepovedlo, neb neděláme přeci žádnou věc s vědomím, že je to naposledy, že? A jak zní jedna z oblíbených filmových hlášek (Marečku, podejte mi pero), prostě pro uplynulý rok "je to dvojka":-) , což znamená spokojenost. Tu sice trošku v závěru roku kalí přepad jednoho "očekávání" do stavu "zklamání", ale jaký by to by byl život, kdyby zmizel moment překvapení. Byť někdy ne zrovna příjemného:-( Ale dost už psaní a hajdy ven, neb za chvíli se nad střechami domů rozvine novoroční ohňostroj a ten si přeci není možné nechat ujít :-)

Na druhé straně zeměkoule už jsou o rok napřed

Už od 11.00 hod. našeho času se rozjelo 24 hodin oslav příchodu nového roku 2011. Začalo to souostrovím Kiribati, pokračovalo to přes Nový Zéland (Marcelo, ještě jednou dík za krásné přání z druhé strany zeměkoule), Austrálii ( viz foto z tradičního ohňostroje u opery v Sydney, kde prý letos mělo být 1,5 mil. diváků), aby to za necelých 10 hodin dorazilo k nám a skončilo to na Hawaii. Prostě starej (myšleno r. 2010 :-) už balí kufry!

Vzhůru za sluncem a jasnou oblohou

Nevíte kam? Že takhle jasno rozhodně nevypadá a že by tam vůbec svítilo slunce, to už vůbec ne? No nevím, nevím. Vždyť to přeci "říkali", přesněji psali, dnes ráno v televizi! Tak aspoň dík za přání na první den nového roku a zbytek zimy.

Hodiny předposledního dne roku

Mráz stejný, možná ještě o trošku větší než včera, venku ale zataženo a drobně sněžilo. To bylo počasí dnes ráno u nás, na horách (jak bylo vidno v TV podle záběrů kamer z jednotlivých lokalit) se zopakoval včerejšek. A tak při rozhodování, co dnes, zůstaly běžky doma (sice kolem nás je souvislá sněhová pokrývka, ale buď její výše nebo nerovný podklad pod ní moc šancí bez újmy na skluznici nedávají) a kromě návštěvy Pardubic to dnes bylo v podstatě o jídle. Nejprve doplnění "domácí spižírny" a lednice o zásoby na další dny ještě než se do marketu vrhnou davy nakupujících na Silvestra, potom nějaká ta slibovaná "ňamka" pro nás (v pardubickém Keltu to opět nemělo chybu) a na závěr "nakrmení" auta, což se nakonec ukázalo jako ta největší položka dnešního dne. Auto teď bude pár dní odpočívat (s plným "žaludkem") a my už zřejmě také :-) A jaká "forma" toho odpočinku to nakonec bude, ukáže čas.

Zákaz jízdy psích spřežení

Tak by se asi dal charakterizovat dnešní den v polském lyžařském areálu Jakuszyce. Proč? Protože toto už je zima, o které prý Eskymáci říkají, že hrozí, že by se jim v zatáčce mohli začít lámat ve spřežení tažní psi :-) Před východem Slunce totiž celý areál svíral mráz -25,7°C (pozn. na Jizerce naměřili ještě o něco více, tj. -27°C), poté s jeho osvícením slunečními paprsky se teplota dostala na přijatelných -10°C, ale pro dokumentaci podmínky nic moc, takže většina pochází od místního "Velkého bratra" umístěného na objektu turistické základny a zabezpečeného elektrickým ohřevem. Ale jakmile Slunce zalezlo za les, teplota začala zase velmi rychle klesat a dovolím si tipnout, že se v noci její hodnota zastaví zase někde kolem -20°C a ráno bude zase hodně arktické. Uwaga - w górach jest bardzo zimno!!!

Za humny není drak ale les

Není nad to začít dovolenou hned po příchodu z práce procházkou na čerstvém vzduchu. A když k tomu venku zrovna ještě pořádně mrzne, vězte, že domů se vrátíte úplně vyměnění. A pokud k tomu už paměť tolik neslouží:-), zapomenete i to, co jste si na dovolenou přinesli v dojmech z toho posledního pracovního dne ve své hlavě. P.S. Ale funguje to jen do doby, než rozmrznete :-) Což na druhou stranu je zase signál, že s pamětí to není tak zlé, že :-)

Co by bylo dobré ještě stihnout do Silvestra?

Za tři dny je tady Silvestr a hned po něm již oslavíme příchod nového roku. Takže co ještě resp. co nepočká ? Vyměněný řidičský průkaz - mám, novou lékárničku do auta - mám, či leták ke zvládnutí dopravní nehody do auta - mám, reflexní vestu - opět do auta (koukám, že většina toho je kolem auta) - mám, vybrat většinu letošní dovolené - když to dnes v práci zakončím, tak i toto bude. Proto už jen "hurá na dovolenou", byť občasnému kouknutí do elektronického "kastlíku" se nevyhnu, abych nebyl 3.1.2011 překvapen více, než je zdrávo :-) A taky nesmím zapomenout na plány doma, byť díky dvoudenní anabázi s kotlem byla jejich část již obětována za "teplo domova". Rozhodně by ale mělo dopadnout pár návštěv u našich nejbližších a aspoň jedny běžky, byť předpověď třeskutých mrazů zrovna žádné zvláštní zážitky, spíše opačně, neskýtá. A pokud se povede přes objektiv fotoaparátu nějaký ten zimní motiv spolu s nějakým tím kulinářským zážitkem na samém konci roku, ostatnímu už necháme volný průběh :-)

Nejvyšší čas, zítra prý už bude mrznout až běda

"Vysvobození" přišlo hned dnes v čase popoledním, kdy po zásahu servisního technika se konečně po domě zase začalo rozlévat teplo. Mj. jednalo se prý o poměrně banální záležitost. Ta ale v kombinaci ještě s několika drobnostmi, zejména nefunkční LED diodou na signalizaci poruchy, se pro kotel ukázala jako dostačující k jeho úplnému vyřazení z provozu. Silně mi to připomíná naši cestu z Tater, kdy na palubní desce auta svítila od Žiliny kontrolka signalizující navštívit co nejdříve servis a způsobující vypínání motoru vždy po několika desítkách ujetých km. A výsledek tenkrát byl - "jen" porucha na čidle za pár korun. Ale ty nervy po cestě! A asi tak tomu bylo i s naším kotlem. Stačilo čidlo krátce zahřát - tedy nasimulovat provoz kotle - a výsledek? Zimu se svými dlouhými prsty se podařilo zase poslat do patřičných míst a domů se zase vrací pohoda. Zítra přes den sice ještě čekají pracovní povinnosti, ale pak už bude možno si v klidu začít užívat poslední dny tohoto roku. A do zimy to snad už bude jen za zážitky:-)

Zima nás navštívila i doma :-(

Probuzení do druhého svátku vánočního rozhodně nevěštilo, jaký to nakonec bude den. Sluncem zalitá zahrada, na palec nového sněhu - čerstvého prašanu jakoby říkaly "pojď už konečně ven". Vlastně vždyť to i uhodly. Jen s tím rozdílem, že místo zimní procházky to bylo jen na trase dům - dílna - garáž, a to opravdu mockrát. Důvod? Dopoledne vysadil plynový kotel a s ohledem na sváteční čas jsem všechno testování možné příčiny nechal na sobě, abych v SMS servisnímu technikovi byl ve sváteční den co možno nejpřesnější. Pak ještě něco málo bylo za jeho telefonické podpory, ale výsledek stejný - nic. Takže nezbývá, než počkat na jeho zítřejší návštěvu a do té doby s omezenými zdroji tepla roztáčejícími elektroměr do neuvěřitelných otáček vydržet. A to si říkám, že to dopadlo ještě dobře - aspoň co do objednání servisu. Jaké bude jeho zjištění, bude věc druhá. Nejdůležitější však stále visí ve vzduchu, neb vše v tuto chvíli směřuje k řídící jednotce a její výměna, když přidáme stáří kotle, nemusí už být to nejlepší řešení. Ale žádné kdyby neplatí, tak pěkně postupně. Snad se do zbylých dnů tohoto roku brzy vrátí klid a pohoda, budeme si zase užívat teplo domova a přemýšlet, kam vyrazíme do té zimy za nějakými zážitky :-) Doma ji však nechceme!

Na stromě i pod ním je docela živo, ...

venku lehce mrzne a začíná se sypat další dávka bílé krupice. Ty opravdu bílé vánoční svátky jsou tu:-) a s tím i tradiční hosté na zahradě. Tentokrát "pod dohledem" černého kocourka Nika, který se poměrně rychle na zahradě rozkoukal a šup a už byl na stromě. A o tom, jak se mu nechtělo dolů, asi netřeba se nějak rozepisovat:-)

Díky, díky, díky Ježíšku

že jsme byl tak hodný, bylo asi překvapením nejen pro "mou maličkost". A poděkování není jen za tu spoustu krásných dárečků, ale za celý báječný den v podstatě začínající SMS gratulací od mého kolegy v čase, kdy většina z nás má ještě půlnoc, přes maily a další SMS v průběhu dne až po sváteční atmosféru doprovázející veškeré naše konání po celý den. A byť už nás nikdo s večeří "nehoní", už aby mohl přijít Ježíšek, zbytečně jsme večeři "neprotahovali" a tak bylo dost času na hlavní část Štědrého dne - na večerní nadílku a malé rodinné posezení poté. Ale ten, kdo byl nejvíce překvapený z dárků, jsem nakonec nebyl já ale kocourek Nik, ten se samým úžasem uvedl do takového klidu, v jakém lze jej spatřit jen v čase, kdy odpočívá :-)

Milý Ježíšku

tak už můžeš přijít. Uznávám, že jsem letos asi nebyl nějak obzvláště hodný ale co kdyby, že? A kdyby nic :-), tak už samotný fakt klidu a pohody v těchto posledních dnech roku 2010 je dar nad dary. A abych nebyl neskromný, ať i vám se podaří prožít letošní vánoční svátky v klidu a pohodě, stejně tak i zbylé dny do úplného konce roku, abychom se do těch dní, co nás čekají v roce 2011, už od jeho samotného začátku pustili tak, abychom je maximálně využili k naší plné spokojenosti. K tomu nám dopomáhej ... (většinou ale jen každý sám, a sobě)

Že by konečně už ty poslední ?

Už to tak vypadá, že dnešní návrat z Prahy byly ty poslední "služební" kilometry letošního roku. Poté ještě poslední "kruhák", po pár kilometrech rovně po místní komunikaci poslední křižovatka s odbočení vlevo a po necelém kilometru by mohl začít slavit svátky i "věrný plechový oř". Do konce roku už mu mohu slíbit, že to budou "jen" kilometry na cestách za zimními zážitky nebo jen nějaké krátké pojížďky v okolí. P.S. Možná, že v rámci nich dokončíme další kruh kolem zeměkoule - šestý :-) A moc kilometrů jich na to už netřeba.

Poslední svíce na adventním věnci dohořela

Zlatá neděle končí a s ní dohořela i poslední (čtvrtá) svíce na letošním adventním věnci. Byť nebyla zapálena světlem z Betléma, jak jsem si v minulý týden v duchu plánoval a ve skutečnosti na cestu do města pro oheň ale zapomněl. Její klidný plamen, po celý den šířící klid do svého okolí, zvěstoval, že do vypuknutí vánočních svátků již zbývá necelý týden. Jaké ty letošní asi budou?Určitě krásné, letos možná i bílé. A že k zážitkům z letošního adventu přibudou v samém závěru roku ještě nějaké další, není pochyb:-)

O den později by zde už byla smůla

Nápad doplnit štědrovečerní stůl ještě o jinou rybu, než u nás říká domácí tradice, byla věc jedna. Ale realizovat (pozn. v rozumném čase a ne za každou cenu) je věc druhá. Oblíbeným informačním kanálem (Internet) jsem se s místem, kde by se mohli vyskytovat štiky na prodej, postupně přiblížil až na necelou dvacítku km od našeho domečku s tím, že zda ještě jsou, lze ověřit jen na místě samém. Ještě že existuje mobil, takže jsem se včera dozvěděl, kde štiky skutečně mají a na Internetu i dohledal, kdy tam jsou, abych v příštím týdnu (za předpokladu dřívějšího odjezdu z Prahy) se tam stihl stavit v čase prodeje. Tedy naplánováno, to jóó, ale pravděpodobnost, že se mi to podaří, nic moc :-( Občas ale musí zasáhnout náhoda. Vzpomněl jsem si na ještě bližší sádka - v Bohdanči, na Internetu ale našel, že tam jsou jen ve čtvrtek (žádná informace o vánočním prodeji). Přesto jsem zpáteční cestu z Pardubic zvolil kolem nich. A vyplatilo se, otevřeno měli (na dveřích jen malá cedulka informuje o vánočním prodeji), ale zjevně nepotřebují další reklamu, neb místních i okolních tam bylo docela dost. Na můj dotaz "Máte štiku, prosím?", kladná odpověď. "Něco tam ještě bude, ale už jsou menší" a za chvíli mi jednu vylovil. Sice se zdála trošku menší, ale jak víme, zdání klame - je fakt akorát:-) Takže po chvilce práce s ostrým nožem vše připraveno - jen vyndat z mrazáku, připravit na grilu a servírovat. Ale na to si ještě pár dní počkáme. Teď už nás ale může hřát pocit, že se to povedlo, neb štika je rybáři z hlediska produkce označována jako vedlejší ryba a jako takových je logicky mnohem a mnohem méně než tradičních kaprů, byť (možná) jinde jich třeba budou mít dost i v následujících dnech, kdo ví?

Venku minus pět a půl a sněží

Zdálo by se, ideální čas vyrazit někam na hory na plánované první běžky. Zdání však většinou klame, takže místo běžek přijde do auta notebook, na sebe trošku jiné oblečení a směr "práce". Tzn. že dnešní dovolená je minus, neb včera večer se ukázalo, že bych asi (než by se mi v tom mrazu vybila baterie u mobilu) spíše část dne protelefonoval než si užíval, byť by to asi tentokrát bylo o trošku náročnější díky silnějšímu větru a většímu mrazu. Ale včera i přes tuto skutečnost to prý v závětří docela šlo a dokonce stihli upravit větší část stop (na víkend už by měly být připraveny všechny - aspoň v areálu pár km od Harrachova za státní hranicí s Polskem).

To by se vám líbilo, ...

ale vám musí stačit směs zrní. Na linecké si nechte zajít chuť. Určitě nezbude!

Aby světlo z Betléma zažehlo adventní svíci,

samozřejmě již tu poslední, neb ta předposlední již hoří, zbývá na jeho opatření necelý týden času. A jelikož nejsme z Brna či jeho nejbližšího okolí, kam jej včera delegace brněnských skautů v 18:33 hod. přivezla z Vídně vlakem EC Franz Schubert, aby jej dnes při mši svaté v katedrále sv. Petra a Pavla předala do rukou brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho, musíme si počkat až na jeho rozvoz vlaky po celé republice, který proběhne v sobotu 18. prosince 2010. Ke všem lidem dobré vůle z Hradce Králové a okolí letos dorazí plamínek pokoje a míru - Betlémské světlo - po přestupu z rychlíku R866 Šluknov v Pardubicích na rychlík R988 do Liberce - ve 13:18 hod. na hlavní nádraží. Třeba nebude mít zpoždění :-) Pozn. Foto pochází od ČTK