Den plný bourání

Ano, už to vypuklo, nelze to vzít zpět a jak to tak u starších domů bývá, bez překvapení se to neobejde. A tak někde budeme muset něco málo přidat, aby se schovaly veškeré sítě a sousední prostory zůstaly nedotčeny, někde drobně ustoupit z původních představ a aby to nebylo jen na jednu stranu, někde se v souvislosti s novým řešením rozvodů ve sklepě objevily i nové možnosti, jak to udělat lépe. A jelikož na to máme opravdu šikovné odborníky, dáme na jejich doporučení. Hromada vybouraného materiálu utěšeně narostla, ale ještě se tam pár kbelíků vejde :-)  Příští týden, až budou instalace OK, přijdou na pořad stavební práce. Ale ani ty se neobejdou bez bourání starých omítek, obkladů a dlažby. To už tu ale bude na pár dní kontejner, ve kterém zmizí vše, co "překáželo" novému řešení :-) A od té doby to už  bude jen lepší a lepší, byť se to zatím zdá v nedohlednu. Tak jaké překvapení čeká zítra po návratu z práce ?

Ventil do polohy "ZAVŘENO"

Po všech diskusích, plánování a přípravách přišel čas do toho konečně "kopnout". A tak se i hned zítra ráno stane, aby se nová podoba sociálního zařízení začala od hned od počátku drát na svět. Byť první dny budou  spojeny spíše s bouráním a konec bude ještě "v nedohlednu". Snad těch překvapení bude během příštích dnů co nejméně a vše zvládneme "bez výraznějších šrámů na duši" :-) Vidina nového a zase po nějaký ten pátek spolehlivého to určitě přemůže.

Zahrada aneb zelená oáza

Musím říci, že to funguje stále více a čím více se jí člověk věnuje, tím více mu to (samozřejmě včetně v ní vybudovaného zázemí - pergoly se zahradním krbem) vrací. Ať svými barvami, či svými plody (jedlými i nejedlými :-) nebo jen tím klidem a pohodou, které z ní vystupují. Pravda, někdy je potřeba posekat trávu, takže mluvit o klidu je relativní, stejně tak jak se občas někdy "zadaří" a z krbového komína vyletí nějaký ten hustší kouř, jako na potvoru když vítr fouká tím špatným směrem či se v době zrání třešní objeví takové hejno špačků, po jehož přeletu to vypadá, no dovedete si to živě představit. Ale jinak prostě "zelená oáza". A tento víkend se nesekala tráva, z krbu vycházel téměř průhledný kouř (spíše jen teplý vzduch nesoucí v sobě svědectví, že se právě připravuje nějaká ňamka) a byť třešně ještě nezrají, špačkové se již začali houfovat. Zatím jsou ale hladoví, takže přelet byl bez následků :-) A barvy a první plody? K tomu už netřeba dalších slov.

Nová posila zaujala své místo

Po krátké aklimatizaci zaujal náš nový přírůstek - druhového jména Pseudolarix (Pamodřín)  - se svými 35 cm výšky a 12 roky věku své místo na zídce mezi ostatními bonsajemi. A vězte, vypadá spokojeně - jak s místem, tak i se svými sousedy po levé a pravé straně. Jak by ne, když je prý nenáročný, skromný, přátelsky vyhlížející a dokonce prý i "v kolektivu oblíbený", tedy obdařen vlastnostmi, se kterými se člověk v současné době zrovna moc nepotkává. Škoda (naše).  Tak ať se mu daří a okolní svět jej moc nezkazí :-)

Nik objevitel

Venku je krásně, doma už to asi tolik nebaví, byť tam má své jisté a zná to tam "jak své tlapky", tak když  zůstaly schválně otevřené domovní dveře, tak se domácí mazlík nedal moc pobízet a vypravil se zase prozkoumat okolí domu. Samozřejmě po očku pozoroval všechny, kteří kolem něj cosi konali. Jaképak cosi - vyklízelo se, aby v úterý mohl být proveden "výkop" vlastně spíš "rozkop" všeho, co se dotýká nových rozvodů vody, zavedení topení do nových prostor atd. atd. To bylo zvuků, ale poradil si, byť párkrát vystartoval zpátky mezi dveře, kde se zatím cítí mnohem jistější. Ale nebude to určitě dlouho trvat a určitě sám zabrousí i na zahradu, byť ještě chvíli asi s neustálým vyhodnocováním situace, zda to neobrátit a rychle domů. Teď to pár dní - stejně jak my - nebude mít jednoduché. Polovinu jemu důvěrně známých prostor pohltí stavební ruch, tak i doma si zase bude zvykat na nové, ale co by to bylo za kocoura, aby si neporadil, že?

Naposledy doma

Také by se to dnes mohlo jmenovat "Příště s defibrilátorem" nebo "Tolik zbytečných chyb v jednom zápase", ale také "Vítězství vůle", "Infarktový konec" nebo taky "Konec dobrý, všechno dobré". Prostě poslední zápas pardubických "Hřebců"  - týmu amerického fotbalu - se Šumperk Dietos byl napínavý až do samého konce.  Ale po pořádku. Po vítězství Slallions v Šumperku před 14 dny 51 : 16 by se laikovi mohlo zdát, že na domácí půdě, zejména když je to letošní poslední zápas na tomto hřišti, opět předvedou dobrý výkon a jasně zvítězí. Opak však byl pravdou, nedařilo se a kupily se i chyby. Vždyť pro představu stačí to množství pojmenování, kterými by bylo možno dnešní zápas nazvat. Ale hraje se až do konce a ten stoprocentně vyšel Stallions, kdy necelé tři minuty před koncem dostala do běhu "94" krásnou přihrávku a po pár yardech běhu tu byl rozhodující "touchdown", který překlopil vedení (byť o jediný bod) na stranu Stallions. Potom nastoupila jejich obrana a předvedla snad nejlepší výkon z celého zápasu. A že bránila Dietos v situaci, kdy z každého downu v podstatě mohli skórovat!  Na samý konec zbylo i pár sekund na útok Stallions, který vedení udržel a dovedl zápas do vítězného konce. P.S. Byly to nervy pro všechny a moc nescházelo, aby asistující pardubická záchranka musela někoho "křísit", bez rozdílu, zda by to byl hráč, trenér či divák :-)

Krása na malém kousku země

Sice na malou chvilku, ale i ta stačila, jsem se po delší době byl zase chvíli "kochnout" v Bonsaicentru Libčany. A nejen se kochnout, takže náš domácí tým venkovních bonsají posílil další člen, tentokrát rodového jména Pseudolarix neboli po našem Pamodřín. P.S. A jak to tak vypadá, resuscitace toho jediného něčím strádajícího doubku začíná nést své ovoce, neb na dvou místech se už objevily světle zelené pupeny a rašení "nového dřeva" by mohlo pokračovat i na dalších místech. Tak uvidíme, zda a jak moc se mu podaří vyzdravět a do jaké kondice se během teplých a slunečných dnů dostane, aby zesílil a mohl přežít další zimu. Času na to má docela dost, pokud nás letošní počasí nějak nemile nepřekvapí.

Umyvadlo pro kočku

A to doslova a do písmene. Jednak tím, že v nejbližších dnech bude konečně spolu i s dalším vybavením v rekonstruovaných prostorech obměněno a hlavně tím, že si toto místo oblíbil Nik. A dokáže se v něm nejen vyvalovat ale i dolovat zbytky vody, které zůstanou v ramínku vodovodní baterie. A co jinak ? Asi jako všude, jen toho deště asi u nás bylo nejvíc, za což můžeme být jenom vděční. Krásného počasí jsme si užili v minulých dnech a v dalších dnech tomu určitě nebude jinak, na vláhu však v našich končinách čekala doslova všechna příroda, která v těch příštích dnech zase ožije.

Inspirací bylo nepřeberně, řešení bude ale vlastní

Venice Simplon Orient Express

Právě před malou chvílí vyrazil směr Praha z nádraží Santa Lucia v Benátkách letošní "Orient Express", jehož historie začíná na pařížském nádraží Gare de Strasbourg, odkud tento vlak vyjel dne 4. října 1883 směr Rumunsko.  Jeho cestující se asi právě v tuto chvíli ještě  zabydlují v luxusních kabinách, aby za chvíli vyrazili za prvním zážitkem - luxusní večeří, po noční  jízdě Alpami dorazili v ranních hodinách do Vídně a poté po šesti hodinách se zítra objevili  na nádraží Praha Smíchov. Vlak na rozdíl od běžných vlaků však hned nepokračuje do další destinace (Paříž), ale se svými cestujícími zůstává v Praze do soboty, aby se na další cestu vydal dvě hodiny po poledni. Pokud chcete něco z této železniční nádhery shlédnout, neváhejte. Pozn. Abych nahradil tyto vypůjčené ilustrační fotografie z internetových stránek tohoto vlaku, to si ale musím pár měsíců počkat - až na jeho další  příjezd do Prahy - až do podzimního času, kdy se zde opět objeví.

Chvilka u vody

Parní flotila (Královna Eliška a Hradec), motorová loď Smiřice společně s pirátskou plachetnicí už zase brázdí Labe v samém centru Hradce Králové a jeho blízkém okolí. Letos poprvé patří přístaviště už jenom jim, neboť jejich dlouholetá společnice motorová loď Čechie, aniž uplula nějaký ten metr resp. našla po mnoha letech nějakého využití, byť pokusů bylo několik, byla za počátku letošního jara sešrotována, čímž se místnímu přístavišti dostalo mnohem zajímavějšího vzhledu a spolu s plavidly mnohem lépe zapadne do celkového koloritu nábřeží. A pokud by někomu nebylo dosti páry za 50 minut plavby, může, pokud je patřičného věku, zakusit i parní pohon na souši. přesněji v přilehlém parku, kde po loňském úspěchu opět zahajuje provoz dětská železnice. A pokud by té vody nebylo ještě dost, není od věci zajít vykoupat splávek, byť nelze vyloučit, že jen u koupání se nezůstane a na háček se chytí nějaký ten šupináč či něco jiného. A že jich z mostu je vidět!

Rušení nočního klidu, ale ...

tentokrát dík za něj, neb od pátečního odpoledne do dnešní dvacáté hodiny nepřetržitě varování před bouřkami doprovázenými krátkými přívalovými dešti jsme se nakonec trošky té vláhy, když jsme předtím na zahradu ke stromům vyčerpali skoro 3/4 studny, dočkali. Zprvu to vypadalo, že to bude ve stylu "spíš jen rámus a voda osm vteřin a dost" ale po chvilce se ukázalo, že neprší jen na místech na radarových snímcích značených žlutě a červeně, ale i v té zelené zóně, tak snad to ještě pár minut vydrží, aby se vzpamatoval i trávník a ostatní rostlinstvo zálivkou v posledních dnech nedotčené. Pozn. Že v druhé polovině května dorazí "skorotropy" a bouřky z tepla, to aby člověk pohledal. Jak to tak podle předpovědi počasí vypadá, co teprve červen, kdy už by prý měly dorazit skutečné tropy?  Tak aby se poté zase nenaplnilá známá filmová hláška - viz následující odkaz http://filmovy.stream.cz/ukazka/3095-rozmarne-leto-tento-zpusob-leta-zda-se-mi-ponekud-nestastnym

Odpoledne v zajetí barev

Zahrada je ve formě, nikde žádné známky nedávných mrazíků (v místních končinách hodně milosrdných), co odkvetlo už pomalu chystá úrodu (snad na to už nic nepřijde) a co se teprve nedávno probudilo, začíná kvést. Jen v jednom případě se letošní zima krutě podepsala - a to v našem "týmu" venkovních bonsají, kde, jak to vypadá, to buk už nerozchodí, byť se s tím stále nějak nemohu smířit a snažím se jej všemi způsoby oživit. Snad v příštích dnech bude počasí přát tomu, aby bylo možné si všeho dosytosti užít, byť času na to bude ještě méně než obvykle, neb stejně jako se povedlo dostat do kondice zahradu, čeká nás v nejbližších několika týdnech dostat do kondice další část našeho domu. P.S. U orchideje Miltoniopsis rozkvétá druhý stvol - opravdová nádhera.

Vybrat je den ode dne složitější

neb informací je stále více a do doby fixace nových rozvodů je stále ve hře vícero možných řešení, byť už všechny mají společný základ. A aby tomu už tak nebylo, od toho bylo dnešní dopoledne strávené nad dalšími ukázkami možných řešení koupelen,  nad kterými se podařilo "zhmotnit" i naše představy, takže bychom do příštího týdne mohli vstoupit s jasnou představou, co a kde bude a taky toho většinu objednat, aby až bude vše stavebně připravené, se zbytečně nečekalo.  Jako inspirace posloužila tato dvě řešení, byť jen jako technický základ, ostatní bude samozřejmě jinak :-)

Pro jahody už netřeba ke dvanácti měsíčkům

Asi znáte, Božena Němcová, pohádka O dvanácti měsíčkách - „Dostala jsem chuť na jahody. Jdi do lesa a natrhej mi je. Ale to ti povídám, jestli se vrátíš bez jahod, zabiju tě.“ A tak Maruška zase s pláčem šla. Všude, kam jen dohlédla, byl sníh. Byla jí zima a byla hladová. Najednou opět zahlédla světlo a došla na louku, kde hořela vatra a okolo ní sedělo dvanáct mužů, kteří představovali dvanáct měsíců. „Dobrý den, dobří muži, mohu se na chvilku u vás ohřát?“ Leden ji odpověděl: „Můžeš, ale co v takové zimě děláš v lese sama?“ „Jdu sbírat jahody,“ odpověděla smutně Maruška. „Teď?“ podivil se Leden. „Musím, nepřinesu-li domů jahody, sestra s macechou mě zabijí." Leden přistoupil k červnu něco mu pošeptal a podal mu žezlo. Vatra se rozhořela a Červen se ujal vlády. Všechno začalo nejdříve kvést a potom zrát. Najednou před Maruškou začaly růst velké jahody. Ta neváhala ani chvilku a začala je trhat. Poté poděkovala a běžela domů. Do dneška by Maruška místo do lesa za dvanácti měsíčky asi zašla do nějakého "merkáče", ode dneška už nemusí ani tam - pro první jahody stačí doslova už jen natáhnout ruku.

Miltonia, aneb když označení někdy klame

A tak neznaje tento druh orchidejí jsem podlehl kráse jejich květů  a vybral pro posílení našeho domácího týmu rostlinu s označením Miltonia pocházející z Brazílie s tím, že bude opravdovou "posilou", neb snáší vyšší teploty a tedy se i lépe hodí pro pěstování v bytě a nevadí ji ani občasné zanedbání. Když ale pořádně rozkvetla, došlo mi, že to asi nebude ona, neb aby tomu tak bylo, její květy by musely být mnohem drobnější.  Záhada se záhy vysvětlila, je to druh maceškovité orchideje Miltoniopsis z Kolumbie často v marketech uváděný pod jednotným názvem Miltonia. Kdo tomu uvěří, tak mu ale tato orchidej dlouho nevydrží, neb nároky na pěstování mají tyto rody naprosto odlišné a jen stěží ji prý v bytových podmínkách přimějeme opět ke květu.Ale když bude mít to správné množství světla, rozumnou teplotu a vlhkost, nic prý není nemožné! A prý se i sama dokáže ozvat, když má něčeho (světla) příliš - listy dostanou načervenalý nádech. Tak uvidíme, jak se v našem týmu zaklimatizuje. Rozkvetla opravdu nádherně a druhý stvol bude následovat za několik dní.

Kácení máje 2011 aneb už to má za sebou

Když po všech zastaveních dorazil zpět na naše "náměstíčko" vyzdobené májí májový průvod v doprovodu Májovanky, bylo všem jasné, že se letošní Kácení máje blíží k závěru. Ještě dva taneční kousky kolem máje, společné foto, instruktáž práce s pilou břichatkou a za chvíli se už do máje zakusovaly její zuby. Dlouho netrvalo a následoval její řízený pád do vymezeného prostoru. To byla ta chvíle, aby se do stárkova klobouku dostaly všechny lístky z dnešního dne, řádně se promíchaly a bylo starostou vytaženo číslo 124, které určilo mládencům, že letos mají s májí před sebou slušný kousek cesty, aby ji doručili šťastnému výherci - přesněji výherkyni :-) Pozn. nám ani 22 či 127 štěstí nepřinesly, neb jej máme dost při jiných příležitostech :-) Děvčatům místní omladina mezitím stačila "očesat" věnec od mašlí, takže první večerní tanec  na dnešní májové zábavě bude pod věncem v "přírodních barvách", přesněji v čistě zelené:-) A co na závěr? Byť bylo méně účastníků a asi i o trošku méně diváků, než tomu bylo v loňském roce, bylo na všech patrné, že se akce opět vydařila a všichni byli spokojeni - a to od těch nejmenších až po ty největší pamětníky. A že je stále co porovnávat - od krojů a muziky přes nabízené dobroty až po počasí! To letošní opět klaplo - do černého se trefila již středeční předpověď. A když mezi rozcházejícími se účastníky bylo slyšet "Tak zase příští rok", obnovená tradice by se mohla udržet i dále. A nebude to jen zásluhou letošních přímých účastníků, ale i všech těch, kteří se na přípravě této akce podíleli a postarali se o co nejlepší zážitek pro všechny. Někdy to bylo i pro ně samé překvapení, jak to všechno dneska "klapalo". A za sebe přidám i já poděkování za opravdu krásný zážitek, byť jsem při něm ještě trošku zápasil s odeznívajícím nachlazením.