Světlo by bylo a mohlo toho dnes být i více

nebýt jednoho "drobného" pochybení, které majitel firmy však ocenil jak se patří. Mimochodem, kdyby se takto řešily věci nejen v podnikatelské sféře, to by se spousta lidí nestačila divit. Takže my nebudeme čekat s rukama za zády a spojíme čekání na dvě okna a dvoje dveře nejen se zahájením zbylé části rekonstrukce, plánované ještě do patra, ale přidáme k tomu ještě "něco málo" v sousedních prostorech, což bude mít za následek "neobyvatelnost" více než poloviny domu minimálně po dalších pět týdnů :-( Ale už by s tím nemělo být spojeno tolik bourání a s ním souvisejícího nepořádku, jako tomu bylo u právě dokončované rekonstrukce v přízemí, byť většina zařízení z těchto prostor zase musí ven a skončí v garáži a dílně. Snad se i toto větší sousto podaří zvládnout a na samém konci  zbude ještě něco i z letošního léta. Už teď, při pohledu na stavebně téměř hotové prostory, se na to těšíme :-) Zítra se dojednají detaily a v polovině příštího týdne nanovo, vlastně si to jen zopakujeme o patro výše, takže vlastně už nic zajímavého, neb "to už tady bylo" :-) A na konci by se mělo vše potkat tak, aby se "schody zametly" od shora a najednou a byl to zase ten náš útulný a navíc zásadně vylepšený domeček.

Jaká bude ta druhá?

První polovinu roku máme za sebou a byť by se člověk, zejména snažící se jíti dopředu, neměl moc ohlížet zpátky, aby si o něco nerozbil nos, právě končící pololetí si však takové malé ohlédnutí zaslouží. Ale opravdu jen malé, takže jaké tedy bylo? Rozhodně nebylo všední. A takové nebude ani to druhé, do jehož začátku už zbývá jen několik hodin. Už teď ale mohu říci, v čem se bude určitě lišit od toho prvního. V tom, že přijde čas se zase po delší době odměnit, vypnout a na pár dní zapomenout na vše kolem. Dovolenáááá (sice až za měsíc) už čekááááá.

Už to leze na svět

"Panímámo, noste na stůl, hosti jsou tady"

Ale nakonec to nebylo třeba, neb jeden tu chce již tradičně mezi svými "kamarády" jen tak pobývat cca do půlky září (díky za přízeň) a bude mu stačit jen pravidelný přísun tekutin občas doplněných nějakou tou výživnou látkou a druhý si to tu uprostřed týdne prohlédl z výšky (díky za pohlednici z výšky) a ve svých plánech neměl tu přistát. Třetí návštěva o pár hodin později sice zavítala až za vrátka, ale po krátké "obhlídce" (díky za podporu) i oni odfrčeli, neb balit na dovolenou třeba a Korfu čeká. Co čeká, už se dočkalo. Tak jim těch dnešních 33° C docela závidíme, i když by takové teplo nemuselo být celý den. A taky zdravíme, třeba i touto cestou pozdrav dojde.Pozn. A jinak, to bylo strachu, aby se povedly aspoň jednou tři najednou kvetoucí lekníny na jezírku. Máme tu další tři, tentokrát s převahou "lososové".

Furt se něco děje

Jiná doba, jiné titulky. A že to je posun, co? Každopádně ale hlavní zprávou dnešního dne (samozřejmě hlavní pro nás) je to, že už je v první místnosti zase cítit "pevná půda" pod nohama, byť se tam smí zatím jen nahlížet, a druhou to čeká v příštím týdnu.

Duha přivítala letošní léto

Ano, právě od teď tu máme léto, léto r. 2011. Venku se před chvílí přehnal déšť, mimochodem dnes nic neobvyklého, neboť takových jak ráno zde tak i přes celý den v Praze bylo dnes docela dost. A po dešti zase po delším čase nám tu vyrostla duha. Další barvy k tomu, jak nám to zase poskočilo doma :-)

Konečně i jiné barvy

než ta fádní šedá a bílá. A část materiálu už změnila své působiště a už je "na svém místě":-) A docela mu to i sluší, že? Mimochodem to se vlastně i předpokládá!

Stihnul to, a nejen leknín

Ráno skutečně během chvilky vyrazilo z pod hladiny jezírka další poupě, aby po chvíli doplnilo již po několik  předchozích dní dělající parádu duo jeho "kolegů". Pravda, trio možná vydrží ještě tak asi den, neb ten nejbližší se už za pár hodin asi stáhne pod hladinu, ale díky za to, fakt paráda. A během chvilky, přesněji řečeno doslova během pár desítek sekund, se odehrála ještě jedna věc. Pověřen zodpovědným úkolem v poledních hodinách vyndat kocourovi misku s připraveným obědem, jsem se toho zhostil i s cílem udělat si z toho aspoň jeden obrázek, jak mu chutná. Stačilo otevřít dveře do lednice, vyjmout misku a už mi seděl u nohy. Dlouho jsem jej nenapínal, misku položil na zem a chystal se vyndat foťák z pouzdra a "cvaknout" si jeden obrázek, jak Nikovi chutná. A podotýkám, že jsem se moc neloudal. Výsledek? Momentka, kdy Nik už po několikáté "objíždí" jazykem prázdnou misku! Prostě jeho rychlost jsem podcenil. P.S. U našich "squatterů" v pergole na komíně je čilý ruch, neb "zásobování" něčím do zobáku není pro rodiče těchto písklat rozhodně jednoduché. A když jsme u toho čilého ruchu, tak po určitém víkendovém klidu se čilý ruch (doufám) zase vrátí do domu a zítra po návratu z práce budou vidět na některých stěnách už i jiné barvy než jen šedá a bílá :-)

Stihne to i ten třetí ?

Po jednotlivých a na hladině osamělých květech konečně přišel den, kdy se jich objeví více najednou. Pravda, když v malém jezírku je sedm rostlin, tak co by člověk chtěl, ale tři najednou by mohly dopadnout. Zatím sice jsou jen dva, ale když v nejbližších třech dnech vyrazí z pod hladiny aspoň ještě jeden, mohly by tyto dva na něj třeba počkat, že?

"Smrdím jako záchodová kachnička", řekl ...

Cože to že? Právě tak jsem se, doslova jen pár minut před páteční půlnocí, divil, když tuto větu zaslechl po nástupu "pasažéra" do auta v areálu Stříbrného rybníku, kam mne na okamžik zavedla příležitost po delší době si v nočních hodinách "zataxikařit". Vše se vysvětlilo, neb účastníci zde konané páteční párty spojené asi nejen s podáváním spousty dobrot, ale i sportovních výkonů obdrželi jako ochranu proti dotěrnému hmyzu náramky proti komárům. A výsledek? Podle reklamy prý odpuzuje, ale nepáchne. A zprostředkovaná zkušenost? Na to vlastně odpovídá sám titulek i fakt, že na ruce 5 cm vedle pásku sedící komár si z nějaké přítomnosti odpuzujících látek v jeho samé blízkosti nic moc nedělal :-) Pozn. A pro případ, že by na tuto větu chtěl autor uplatnit autorská práva, tak si jdu raději hned spočítat náklady na dopravu, abych měl taky něco v ruce :-))

Squatter nebo další vítaný host?

Po uplynulé dva roky si na komínové části zahradní pergoly pod ochranou překrásně kvetoucí rostliny zvané Trubač postavil své hnízdo pár kosáků, aby vyvedli mladé. Byť život kolem a v pergole je zejména o víkendech poměrně rušný, vždycky jsme se nějak "porovnali" a po prázdninách nás opustili. Letos, když se chtěli vrátit na své místo a připravit jej na letošní hnízdění, zjistili, že už je obsazeno. "Squattery" sice vídáme, ale zatím se nám nepodařilo poznat, co jsou za druh. A tak jim nezbylo, než se poohlédnout po jiném místě. A než jsme se stačili rozkoukat, vystavěli svůj příbytek přímo vedle vstupu do pergoly a vzájemné oťukávání začalo znova. Tak uvidíme, jak to dopadne a zda vydrží, neb aby kosáci hnízdili necelé dva metry od krbu v pergole či od stolu venku pod slunečníkem a nevadil jim ruch, to bude chtít pevné nervy. Ale snad to společně zvládneme :-) První pokus dopadl na výbornou, jak pro nás (vynikající v krbu smažené olomoucké tvarůžky ), tak i pro ně, neb jsme tam dnes nějak dlouho nevysedávali a oni mají do zítřejšího rána klid na doladění nového hnízda:-)

S komiNIKem na obhlídce

A že bylo dnes odpoledne co obhlížet, neb dnes se povedlo posunout se k cíli o pořádný kus. Stropy už čekají jen na finální úpravu, pouzdra si už zvykají na místech k tomu určených, zbývající kousky zdí už stojí a stěny už dostaly takovou povrchovou úpravu, aby v pondělí už mohl nastoupit ke svému dílu obkladač. Ten si už stačil dnes navozit veškerý materiál, aby jím v příštím týdnu vymodeloval konečnou podobu stěn a podlah podle návrhu, který mu v pondělí předáme. "Obhlídka" dopadla na výbornou jak za mne tak i za domácího černého mazlíka Nika. Ten mne doplnil a prošmejdil všechny kouty, které unikly mé pozornosti :-) Zítra si ještě pro klid duše zkusím na zemi vytvořit skutečnou podobu vzoru v obou místnostech a věřím, že když se to složí, bude to právě ta barevná kombinace, jak si představujeme. To víte, když to člověk vidí jen v katalogu nebo na vzorkových panelech, tak občas bývá skutečným řešením i překvapen.

Spousta drobností snad zítra umožní další viditelný posun

Na stavbě spousta drobných dodělávek před zítřejším "útokem", tedy montáží sádrokartónů na snížené stropy a pouzder pro posuvné dveře. Materiál dorazil, takže zítra by měl být viditelný další posun ke konečnému řešení. Dnes bylo na pořadu dne ještě jedno malé překvapení, ze kterého vyplynula potřeba zvednutí vaničky sprchového koutu o pár cm, aby se podařilo sladit výšky odpadů s možnostmi podkladu místnosti, a objevil se ještě jeden vypínač, který bylo třeba dořešit, jinak by už vše snad mělo být jasné a stavebně zvládnutelné dle připraveného návrhu. To jsme si dnes i potvrdili s majitelem firmy provádějící u nás rekonstrukci.  A jelikož pozdní odpoledne bylo hlavně o dávání do pořádku věcí kolem (stavebníci si "na hrubo" po sobě uklízejí sami), tak zbylo i na rychlou teplou večeři u zahradního krbu :-) A jinak celkově den nic moc, takže snad zítra, a nejen tehdy, bude líp. Blížící se víkend by mohl napomoci k dotažení některých restů, aby si člověk do příštího týdne s sebou hned netáhl plný pytel problémů, jak by řeklo duo Š+G, že?

Bum, bum, bum a je to

Plány jsou většinou od toho, aby se realizovaly. A platilo to jak dneska v práci, tak i doma, takže po návratu zela místo původní zdi a dveří z kuchyně na chodbu jedna velká díra připravená stejně jako ta vedle na montáž pouzder posuvných dveří, aby se maximálně uspořil prostor jak v nové koupelně tak i v kuchyni, která přes krátkou chodbu bude s koupelnou sousedit. Že z toho bylo poměrně dost stavební suti, netřeba zdůrazňovat. Péčí dodavatele se ale podařilo vše po sobě doslova a do písmene zamést tak, že po ní není už ani památky, takže před domem stále téměř jako ze škatulky a doma tomu stejně tak snad bude brzy :-) Jinak pro dnešek zůstanu u pohledů tímto otvorem, jehož "životnost" by měla být doslova jepičí.

"Ústupovou cestu" přehradila zeď

Po návratu z práce už žádné překvapení. Dnes to bylo hlavně o technologické pauze, opravách omítek pod obklady, přičemž část se bude lepit i na stávající dlažbu, o povrchové úpravě nových zdí a také o přípravě na zítřejší poslední bourání. Základ pro uložení zbylé stavební suti už je zase vytvořen :-) Aby se definitivně uzavřel prostor nové koupelny, je třeba ještě jedny existující dveře zazdít a o kousek vedle otvor pro druhé vybourat.Potom už by měly přijít na řadu obklady a dlažba a konečně by se měly začít objevovat i jiné barvy než šedá a bílá :-)  Nebudu zvlášť zdůrazňovat, že už se všichni těšíme, byť to ještě pár pracovních dnů bude trvat, než prostory v přízemí dostanou definitivní podobu.A abych nezapomněl, dnes už všichni chodíme jen "okolo", což po našem znamená, že spojovací dveře mezi původními prostory jsou už částečně nahrazeny vznikající zdí.

Už se to rýsuje

Ano, po dnešku, kdy se objevily první kontury nového řešení, se už snad dá říci, že vybrané stavební řešení bude asi tím nejlepším z těch, co se v daných prostorách mohly realizovat. Takže možno přistoupit k tomu, že pomalu začneme potvrzovat i vytipované vnitřní vybavení, aby po dokončení stavebních prací jsme zbytečně nečekali na jeho dodávku. "První kroky" byly dnes učiněny a díky snad poslednímu překvapení ve výškových poměrech jedné z podlah a nově vybudovaných odpadů došlo snad i k poslední změně ve vybraném vybavení, aby se zbytečně nečekalo na jeho dodávku. A jak to tak bývá, neb tímto vše nekončí, je pomalu už čas přemýšlet o druhé etapě, která dořeší zbylé prostory nějak dotčené touto rekonstrukcí.

Vodní kámen, to je prevít

Kolikrát jsme se s tímto sloganem už setkali a kolikrát nás to ještě čeká. Nic s tím ale nenaděláme, neb taková je skutečnost ve všech místech, kudy si razí svou cestu voda. Do doby, než jsme začali užívat městskou vodu, jsem věděl, že voda z naší studny je nejen řádně železitá ale také pěkně tvrdá. Takže při výměně rozvodů a elektrického ohřívače vody byly obě tyto skutečnosti patřičně patrné. Když jsme doplnili rozvody vody o přívody městské vody, tj. vody z veřejného vodovodu, předpokládal jsem, že tato voda je nejen biologicky nezávadná (stejně jako z naší studny), méně železitá (to skutečně je), ale také hlavně aspoň o trošku měkčí. To mi ale vydrželo jen do doby, kdy jsem obdržel testovací soupravu, která mne měla přesvědčit, že užívám tvrdou vodu a že bych to měl nějak kompenzovat. OK, ze studny je tvrdá, ale že stejně tvrdá je i z veřejného vodovodu, to jsem nečekal. Prý je to proto, že místní vodárenská společnost nemá prostředky na technologii, kterou by tento parametr vody mohla zlepšit. Takže i tato voda je na hranici max. tvrdosti a tedy dělá stejnou paseku :-(

Nedělní dopoledne na větvi

vlastně na střeše, neb poslednímu přívalovému deštíku se podařilo v jednom úžlabí se trošku dostat po maltu zakončující tašky a  tak se troška vody objevila na půdě a poté i ve formě mokrého fleku na stropě chodby. Muselo se to stát zrovna teď, když jsme v rámci rekonstrukce prostor zazdili jediný vstup na půdu s tím, že v dalším kole dořešíme i jej. Pokud by bylo třeba se tam dostat, tak pro ty výjimečné případy musí stačit žebřík a vstup přes poklop pod střechou. Výjimečně jsem tam dnes lezl asi pětkrát :-) A tak ke všemu se dnes řešilo i to. Naštěstí počasí přálo - žádné vedro a drobný déšť byl avizován až kus od nás, byť když v závěru začalo drobně mrholit, přiznám, že jsem nebyl rád. Ale všechno se stihlo a teď, když už malta chvilku tuhne, by mělo být (snad) vyhráno a další problém by už neměl být problémem :-)

Co dříve, letadla či umyvadla ?

Do dnešního dne jsem věděl, že provoz na pardubickém mezinárodním letišti je nějaký, ale že během čtvrt hodiny přiletí čtyři dopravní letadla, to bych fakt nečekal. Důvod je asi prostý, začala turistická sezóna, není důvod přepravovat cestující jen z Prahy (z Pardubic budou poplatky určitě levnější) a byla sobota, v řadě destinací stále nejčastější termín pro výměnu rekreantů. A tak při příjezdu do koupelnového centra na kraji Pardubic jsem si připomenul fotografování letadel na řeckém ostrově Samos a jedno letadlo jsem si "střihnul". A jelikož se to jakžtakž podařilo, další mne už "nerozptylovala" a mohl jsem se plně věnovat hledání toho nejvhodnějšího umyvadla do naší rekonstruované koupelny. A jak se říká v jedné pohádce:"Našli naši rádcové, našli", odpovídám na rozdíl od této pohádky "Našli". Jelikož přijmout konečné rozhodnutí nebylo snadné, když už jsme k němu dospěli, rozhodli jsme se "odměnit" se cestou domů nějakou  dobrou "flákotou". A kam jinam v Pardubicích než do Keltu. Tentokrát se to (zřejmě i díky skutečné náhodě) kuchaři úplně nepovedlo, takže "třešničku na dort" bylo třeba umístit až po příjezdu domů. Hlavní surovina roste na bylinkové zahrádce, takže nebylo co řešit a první letošní Mojito se docela povedlo, ale příště už musí být ještě lepší. Před tím jsme však ještě stihli navštívit Bonsaicentrum i převzít plnění z jedné z objednávek, výjimečně se netýkající našeho domu :-) P.S. A vykvetl i první "lososový" leknín.Takže sobota "epes rádes" a ještě nekončí :-)