Pracovní týden se překulil do své druhé poloviny, něco se dnes odpoledne ještě povedlo stihnout i mimo práci a aby ta tečka byla úplná, vybyla chvilka na pár kroků po zahradě. Sice něco se už stačilo schovat na zítra, ale i tak bylo se na co dívat. Poslední večeře pro Nika je spořádána, miska vyleštěná a tím končí naše jedenáctidenní péče, aby si jej zítra převzali jeho domácí. Jako by cítil, že už brzy dorazí, neb dnes se mu nějak ani nechce za večerním dobrodružstvím, takže si počká doma, aby se s nimi mohl v noci přivítat. A já si jdu na chvíli pustit fotbal, třeba se na to bude dát i koukat a byť jim jde o hodně, snad to nebude moc přetaktizované :-)
Když se ohlédnu za uplynulým víkendem, tak snad jo. Cože, že jo? Prostě byly nějaké pracovní plány, povedlo se naplnit, byť jsem ze sklepa vylezl skoro jako sádrový trpaslík. Došlo i na nic nedělání, konečně jsme si prohlédli i fotky z posledních akcí včetně návštěvy tety z NZ, takže spokojenost. První víkend, kdy byl člověk v podstatě až na krátké přespání v chalupě stále venku, takže tentokrát si zahradní gril, byť včera v noci jsem se dušoval, že teď nějaký ten pátek se grilovat nebude, moc neodpočinul.. Předsevzetí totiž vydrželo necelých 24 hodin a kebabčata s klobáskami opět neměly chybu. Víkend sice trošku rozhodil Nika, neb to tu od včerejšího podvečera do dnešního rána opanovaly chrudimské kníračky, ale i s tím si nakonec poradil. Povečeřel, počkal, až je zavřou do auta a odkráčel za nočním dobrodružstvím. Asi to bylo velký, neb ráno, když nejprve osondoval, zda už je čistý vzduch, pak nevěděl, co by všechno sežral. A jestli někdo předvedl to správné nicnedělání, tak on. Kromě krátké přestávky na oběd až do teď chrápe na posteli svých páníčků. Ale večeři určitě neprospí :-) A my se jdeme chystat na další, tentokrát již poslední červnový týden. A než se nadějeme, jsme v druhém pololetí! A to začneme akcí, kterou naše zahrada zatím nepamatuje. Z Řecka se Nikovi vrátí páníčci (naši novomanželé) a budou se zde se chtít s rodinou, svými přáteli a známými podělit o své zážitky se svatbou prožitou v blízkosti antického božstva, na řeckém ostrově Korfu.
Dnes poprvé změna, místo odchodu ven (za výrazného mňoukání, pokud člověk zrovna nepochopil, že měl nechat domovní dveře otevřené) se Nik odebral opačným směrem, aby si po další noční výpravě v řadě už konečně odpočinul doma. Vypadá to, že už cítí, že se mu za pár dní vracejí páníčci, tak že se chce asi dát trošku dohromady resp. zase zklidnit. Tak ho necháme odpočívat a my si "mimo plán" naložíme do auta jednu přepravku a vypravíme se, dokud je ještě venku příjemně, za les do sadu podívat se, jaké se letos tam urodily třešničky. P.S. Další sluníčko do naší sbírky jako by symbolizovalo tyto poslední dny, kdy máme v naší domácí péči Nika. Mj. včera jsme zjistili, že pro něj připravené jídlo (mimo granulí, těch tu má dost) i přes dodržování "návodu" na jeho krmení stačit nebude, tak jsme v rámci nákupu s očekáváním, jak mu to bude chutnat, "změnili značku". Olizoval se až za ušima, tak snad dobrý:-) A jinak ani orchideje v těchto dnech nezůstávají pozadu.
Řecký ostrov Korfu, letovisko Barbati, oblázková pláž v místním zálivu a pomalu zapadající slunce. To jsou resp. v tuto chvíli už byly kulisy pro dvakrát jasné ANO potvrzující si Zuzkou a Lukášem slib manželský. Nejen tento, ale i spoustu dalších podobně krásných dnů, přejí na dálku všichni domácí včetně černého tuláka Nika, který si to tu taky řádně užívá. Doma se v podstatě jen pravidelně stravuje, poté hlasitým mňouknutím (někdy i několikrát) poděkuje a my poté už jen sotva stíháme zahlédnout, kterým směrem tentokrát mizí. Teď mne tak napadá, jak je to vlastně s tím "Kocour není doma, myši mají pré", v případě, že doma zůstane kocour ? :-) 
Po týdnu od návratu domů se po domácí aklimatizaci z opravdu náročného cestování dostalo i na domácí počítač a výsledek? Do mé schránky dorazil pozdrav z druhé strany zeměkoule, kde zima již s naprostou určitostí přebírá vládu. Nic jiného, než poděkovat v tuto chvíli neumím a jestli jsem nedávno psal, že vzpomínat budeme všichni určitě moc dlouho a někteří ještě o něco déle :-), tak po přečtení krátkého pozdravení nemohu než potvrdit. P.S. A s laskavým svolením naší cestovatelky "kolem světa", neb zpáteční letenka cestu kolem světa vlastně představuje, přikládám dva obrázky. První je východ Slunce před přistáním v australském Sydney a druhý, opět před přistáním, ale tentokrát už na domácím letišti v novozélandském Christchurch, při přeletu hřebenu Alp jižního ostrova Nového Zélandu. Krása, co říkáte? Já už se těším na ty další, neb podle mailu to není vše:-)
Asi tak by se dal stručně popsat samý konec tohoto týdne. Od počasí, které se proti předpovědi trošku posunulo k tomu horšímu (odpoledne byly i chvíle vylepšené krátkým letním deštíkem, na který nestačila reagovat ani meteostanice, natož my se spoustou věcí vynesených "na čerstvý vzduch") až po vůli něco dělat, kdy zpočátku to vypadalo na "indickou metodu", aby se to celé otočilo a to, co jsme plánovali zvládnout postupně v následujících dnech, jsme zvládli dnes najednou. Jediné, které si z dnešního počasí nic nedělaly a užívaly si další den, byly naše květinky a kocour Nik, který sice chvilku hledal své páníčky, aby pak po dobrém jídle pokračoval v tradičním posilujícím spánku. A že s tím užíváním si teplého počasí květinky nehodlají přestat, svědčí o tom další poupata připravená k rozkvětu. Jen třeba nezapomenout zalévat, neb avizovaná horka dají zabrat i jim :-)
Ještě pár hodin, a linka QS 1114 společnosti Smartwings se zvedne z dráhy ruzyňského letiště a zamíří na řecký ostrov Korfu, aby zde pokračoval už posledními díly "domácí seriál" Cesta do manželství. Pokud totiž nebudeme uvažovat domácí "posvatební" zahradní párty, tak tu totiž ten několikadílný seriál už skončí. Tak krásný pobyt na řeckém ostrově Korfu i v jeho okolí a hodně štěstí na společné cestě životem. 
Dnes jsem si připadal stejně, jako tomu bývá, když vyrazíme na dovolenou kousek jižněji a během pár hodin se "přepneme" do trošku většího tepla. A dnešní domácí letošní rekord, 31,8° C takové podmínky vytvořil. Takže uznáte, že byť restů je stále dost, kromě zahradních aktivit a toho, při čem bylo možné si užívat tohoto letního dne, se nic dalšího nezdařilo. Vedro zasáhlo asi i všechny kolem, neb tuto sobotu po delší době se odnikud nelinuly žádné libé vůně značící, že se někde něco dobrého griluje. P.S. A když jsem se k večeru "stavil doma", abych se podíval, kolik je hodin a neprošvihnul fotbal, zjistil jsem, že ne všude měli na počasí štěstí. Takové provazy deště, jaké přerušily zápas v Doněcku, to se jen tak nevidí. 
