Ještě pár hodin a je to za dva

Ano, máme to za dva, za dva měsíce do konce tohoto roku. Dnes končí poslední měsíc, kdy bylo tak nějak možné ještě doufat v nějaké to solidnější, myšleno teplejší, počasí. Takže asi zůstaneme u toho, že jsme si toho tepla letos nějak moc neužili nepočítám-li pár horkých dnů během školních prázdnin. A navíc už musím počítat, že si denního světla doma užiji teď hezkých pár týdnů v podstatě jen o víkendu a možná sem tam nějaký ten pátek. A tolik by ho bylo potřeba, aby se skutečně mohlo říci, že zima už může přijít, neb zahrada v závěru letošního roku zůstala nějak až na posledním místě. Jen vidina toho, větší část listopadu by ještě měla být bez mrazu a jen s občasným deštěm, dává víru, že sekačka na trávu ještě letos nemá odpracováno (a ještě to půjde sekat), že i rýč si ještě přijde na své a hlavně vše, co bylo nahonem uklizeno před deštěm aspoň pod střechu pergoly, dostane definitivní místo pro zimní odpočinek. A začít snad bude možno hned o víkendu, doufám.   

Lordi byli skvělí (jak jinak)

Irský folklór, troška toho popu k doplnění celkového rytmu, úžasné světelné efekty, perfektní kostýmy a hlavně úžasný step. To bylo dnešní večerní představení v pardubické ČEZ aréně v podání irské taneční skupiny Lord of the Dance. Sice to tentokrát bylo bez jejího duchovního otce, kterým je Michael Flatley, ale na zážitku to rozhodně neubralo. Všichni byli opravdu skvělí a tomu odpovídal i zážitek.

Blížící zima se připomenula opravdu důrazně

A byť jsme se ještě úplně nestihli připravit na její příchod, škody z "prvního úderu" nočního přízemního mrazíku v podstatě žádné. Ráno byl sice zamrzlý jen zahradní vodovod (ten během dne rychle povolil, takže se povedlo jej vypustit a na zimu zavřít), ale sněhová pokrývka na některá místa přijít neměla. Ostatní ale první kontakt s lehkým mrazíkem zvládlo. "Druhý úder" by však už nemusel být tak bezproblémový, takže pro většinu dnešního dne byl program jasný - vše, čemu mráz neprospívá, uklidit do bezpečí. Ostatním podzimním pracem venku snad bude  aspoň trošku přát počasí v příštích dnech (víkendech), tak snad i letošní zima bás nezaskočí :-)

Chvilku po sobotním obědě dorazil i k nám

Neplánovaná černá hodinka

A nebyla jen jedna. Když jsem dnes odpoledne dorazil z práce pln elánu, co všechno třeba ještě před příchodem prvních mrazů udělat, netušil jsem, že mou první starostí bude pátrat po příčině toho, že mi na různých místech domu nejde elektrika. Příčina se záhy našla - chyběla jedna fáze. A když stejné zjištění následovalo u sousedů kolem, nezbylo než vytočit číslo na poruchovou službu a doufat, že se člověk dovolá. A taky se tak stalo a po krátkém rozhovoru s operátorkou se informace dostala k technikům. Zprvu se nic nedělo, po půlhodině však přestal jít proud všude. Neklamná známka, že se někde na tom pracuje. Ale že to bude trvat necelých pět hodin, to jsem nečekal, byť vím, že výměna vadného transformátoru není záležitostí pěti minut. A tak jsme si zase po nějaké době (letos těch výpadků, byť většinou při bouřkách, tu bylo docela dost) potvrdili, jak to bez té elektriky nejde. Teď už je ale zase všude teplo (holt, kotel sice na plyn ale s elektrickým ovládáním), teče voda a byť si člověk myslí, že už se po těch letech v domě vyzná i potmě, není to pravda. Zejména v těchto dnech, kdy spousta věcí díky malování posledních míst v domě není na místech kde bývá obvykle a ani s baterkou se nedaří je rychle najít. P.S. Vlastně on ten den byl "nějak takovej černej celej" :-(.

Pomalu jednou nohou ve starém a druhou už v novém

Kde? V Karlíně, místě, kde těsně vedle sebe existuje jak stará výstavba pamatující hodně let minulého století (některé objekty i toho předminulého), tak ta úplně moderní, která buď nahradila původní na místech zasažených před deseti lety pětisetletou vodou nebo vyrostla na místech dosud výstavbou nedotčených. A v jednom z takových objektů jsem měl možnost v tomto týdnu nějakou tu hodinu pobývat, energii o polední pauze jsme doplňovali ale tam, kde "šly dějiny". A bylo to móóóóc dobrýýýý!

Pár kroků hned po ránu, kdy se to podaří ?

A kde? Kolem kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, jednoho z největších  chrámův Praze.

Hlavně zdraví

samozřejmě k tomu vše nejlepší a ať se daří.

Mělo by se střídat

A tak se i stalo. Sestava pěti jabloní na naší zahradě přivítala mezi sebe posilu. Ta, kterou nahradila, ještě shodí listí a poté už ji čeká jen cesta komínem tam nahoru. Tentokrát  je to odrůda Gala, jejíž původ, tedy vyšlechtění, prý sahá až na druhou stranu zeměkoule - na Nový Zéland. Tak doufám, že se jí u nás bude nejen dařit, ale že se dočkáme i minimálně stejné úrody, na jakou jsme si v poslední době zvykli od naší Bohemky a Rubinoly. A že výsadba proběhla v pořádku, na to průběžně dohlížela naše moratá inspektorka :-)

Zatím sice jako Stonehenge, ale už jen samá pozitiva

Použil-li bych jednu z oblíbených filmových hlášek, pak by závěr dne mohl znít takto. Výchozími body pro letošek byly samozřejmě svatba, mamčino jubileum se setkáním velké rodiny a pak střecha. No a potom už jsou jenom samá pozitiva a sociální jistoty, přes které jsme pilnou prací dospěli do stavu, že na konci tohoto půlročního putování je již opět obyvatelná kuchyň a obývacímu pokoji také mnoho nechybí, byť zatím spíše připomíná labyrint. A co je nejdůležitější, termín na poslední část se vejde do konce října a na rozdíl od předchozích prostor, tyto kromě standardního zakrytí pár věcí netřeba nějak zvlášť připravovat, takže příští víkend by příprava na poslední část nemusela být hlavním tématem. Však už je na čase, neb již na konec října se opět ke slovu dostává kultura i nějaké ty další zážitky spojené s blížícím se závěrem roku a příchodem zimy.

Moji milí vrtáci a jiné nářadí

Vím, že správně by to asi mělo být "Moje milé vrtáky", ale takto to nejen lépe zní ale i lépe vystihuje těch mnoho společně trávených chvil v posledních týdnech. A že nebyly ještě ty poslední, bohužel, taková je pravda, byť už čekají jen ty takové třešničky na dortu, které buď už nejsou přímo na očích nebo na nich není závislé ani malování ani úklid po něm. Podstatné je, že v tuto chvíli se přízemí domu opět postupně mění v obyvatelný a hlavně útulný prostor a na svá místa se postupně vrací většina věcí, které tam byly ještě předevčírem. Proč jen většina? Protože některé už mají od dnešního odpoledne nový "domov". V kontejneru umístěném vedle prodejny, odkud se zítra vydají zřejmě na svou poslední cestu. Tak pá pá pá! Hlavně, když se zítra vrátí židle a stůl, neb jíst jak v bufetu "na stojáka" je sice zážitek, ale když je člověk celý den na nohou, tak to časem omrzí, byť ke grilovaným špekáčkům a klobáskám to není nic neobvyklého. A jelikož to byly klobásky norimberské, tak to vlastně byla taková generálka na advent, jen ten punč včera chyběl.  Počasí nám dneska opravdu přálo, takže to docela schne a pokud se nestane nic mimořádného, zítra dopoledne už na lístečku, co ještě třeba vymalovat (na začátku tam bylo, že všechno!) zůstane na příští a tedy již poslední termín jen chodba a pokojík na jejím konci plus nějaké drobné opravy. A pokud všechno klapne, tak to všechno snad jistí konec října. P.S. Návrh, aby se při věšení lustru rovnou umístila vánoční výzdoba, když už je člověk na štaflích a mohl by to vzít z jedné vody načisto, byl zamítnut. Nejsme prý v supermarketu, tak zas tak spěchat nemusíme!

S prvním větším ochlazením tu máme první punč na zahřátí

Ano, dnes byl ten den, kdy domem po delší době zase zavoněla charakteristická vůně punče a s ním i vědomí, že teplo už bylo. Nevím, proč se divím, když se v přesýpacích hodinách už odsypala část podzimu.  Dnešek byl ale na ty nápoje na zahřátí hodně bohatý, neb nevím, jak jsem toho dosáhl, ale když jsem si v Salieri Café odpoledne objednával Assam, neb cappuccino jsem už tento týden jedno měl (ha ha ha), byl to dnes už pátý silný čaj. Ale že bych byl nějak významně zahřátý (nespojovat, prosím, s rozpáleným, neb na to někdy stačí jeden mail či SMS), to říci nešlo. Takže večer po drobných zednických pracech před blížícím se dalším malováním, kdy člověk je chvíli doma, chvíli venku, chvíli v dílně, přišel na řadu silnější kalibr. A ten to narovnal! P.S. Assam byl skvělý a to presso na druhé straně stolku asi taky, takže zase někdy příště nad novinkami okolo nás :-)

Dvacítky už letos definitivně skončily

Tak by se dal charakterizovat už poměrně chladný dnešek. Jinak byl trošku o práci a trošku i o nicnedělání a jako pomalu již tradičně, i o nějakém překvapení, které opět rozšíří, byť o víkendu z něj bylo poměrně slušně ubráno, soubor problémů k řešení  P.S. Kočička si přes ulici našla nové kamarádky a odpolední cappuccino bylo téměř dokonalé, byť tentokrát jsme "nevytáhli paty z domu" ;-)