Silvestrovský řev v ZOO

Ani poslední den tohoto roku nebyl nakloněn pobytu na čerstvém vzduchu s běžkami na nohou - a to i přes mohutnou inzerci některých lokalit stran výšky a kvality sněhu. A tak jsme vzali za vděk, a vůbec jsme toho nelitovali, tradiční návštěvou vánočně nazdobené zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Taky trošku i díky zvědavosti, kam se vůbec dostaneme po všech zde realizovaných úpravách ve prospěch návštěvníků, kteří si sem v tétě přijedou prohlédnout větší část zoo jen přes okénko svého automobilu. Návštěva neměla chybu. Musím uznat, že proti předchozím návštěvám jsme tentokrát měli opravdu kliku. Jak konstatoval jeden z návštěvníků : "Těm zvířatům snad dnes museli něco namíchat do žrádla. Normálně většinou chrápou a dnes jich je většina v pohybu v jakém je většinou ani nevidíme". A jelikož se blížil i čas krmení, někteří to dávali patřičně i hlasově najevo. Slyšet tak blízko od sebe řvát tygra a lva, fakt dobrý. A co na to měl říkat ten malý jorkšírek, kterého od krále zvířat dělilo jen tlusté sklo přes které si jej král zvířat chvilku mlsně prohlížel aby pak zařval a nejen jemu oznámil, komu to tady patří. A podobných zážitků bylo v podstatě v každém pavilonu. Jen oblíbené surikaty letos zklamaly. Zřejmě neměly náladu, tak vyslaly tu nejmenší, aby hlídkovala a pozorovala návštěvníky,  když ostatní byly v klidu někde zalezlé. Navíc v "Tropickém světě" čekalo v mořském akváriu jedno překvapení. Za plného provozu zde probíhalo čištění skel a nikdo z návštěvníků si jej nenechal ujít, aniž by odešel  bez toho, že si pořídil i nějakou tu fotečku. Hláška jednoho z návštěvníků: "Až vyleze ven, zeptejte se ho, zda půjde čistit sklo i ke krokodýlům. Zůstal bych tu ještě chvíli." jen doplnila prima atmosféru, která zde dnes byla odevšad cítit. A že bylo těch, co ji tam plnými doušky dnes nasávali :-) Tak zase někdy příště zde nashledanou!

Díky všem

zde jen ukázka z těch několika zahraničních

Jak rychle přišel, tak i zmizel

V neděli to vypadalo, že by předpověď počasí (aspoň v našich končinách) nemusela vyjít, ale ona nakonec vyšla. Takže o pravých bílých vánočních svátcích jsme si letos opět mohli jen zdát. Teplota v poledních hodinách svátečních dnů atakovala sedmičku, do toho se občas přidal nějaký ten deštík a výsledek od neděle do dneška je vidět na přiložených obrázcích. A nezachránil to ani noční mrazík. Snad jediný(á), komu z domácích nevadilo, že venku zmizela bílá peřina, byla slečna Kočičková, která si na dobu vánočních svátků pronajala druhou půlku domu.

Boží hod vánoční utekl jako voda

Včerejší obleva spojená s deštěm zasáhla místní končiny plnou silou, tak dnešní dopolední sváteční procházka k lesní studánce, tedy cesta k ní, na řadě míst spíše připomínala terén pro přespolní běh. Naštěstí krátký noční mrazík většinu těchto míst "zpevnil", takže jsme se vrátili "vyvětráni" nejen na duši, ale hlavně bez újmy na těle. Tedy nejen "dobře připraveni" na další dobroty, které sváteční stůl nabízel, ale i na druhou půlku dne, která na rozdíl od dopoledne byla spíše o sezení :-)

Štědrý den uzavřela půlnoční

Jaký byl? Asi nebudu moc přehánět, když řeknu, že svým způsobem jedinečný a asi i neopakovatelný. Poměrně laciné hodnocení, pokud by člověk v podtextu za tím myslel jen jedinečnost a neopakovatelnost každého časového okamžiku. Ale tak tomu není, takže tvrzení platí, i kdyby se toto neuvažovalo. Den se spoustou pohody, setkání, dobrot i radosti, prostě pravý Štědrý den, který si všichni zúčastnění zasloužili. A hlavně stále platí, že všechny dárky nemusí být "měkké nebo tvrdé". Jsou i takové, které mají (zatím) jen informační hodnotu. A jak takový dárek dovede potěšit, netřeba více rozepisovat. P.S. Navíc to, jakou má a bude i dále mít hodnotu, jsem si ještě jednou připomenul při sledování dnešní půlnoční. Tak ještě jednou, díky za něj, za krásný začátek letošních vánočních svátků.

Krásné vánoční svátky a šťastný nový rok

Bílá peřina nebo spíš tenčí deka přikryla zlatou neděli

Včerejší odpolední sněžení a noční teploty lehce pod nulou způsobily, že aspoň dnes budeme mít venku kompletní zimu. Sice sníh asi všude do zítra nevydrží, ale díky tomu, že na několika místech po minulé nadílce stále ještě zůstávají slušné hromádky sněhu, jak se nedávno ještě odklízel kolem domu, určitě již teď můžeme říci, že letošní vánoční svátky budou doma na sněhu. Dnes dopoledne ještě pár drobností a odpoledne už může vypuknout generálka. Tu už Ježíšek letos u nás před několika dny měl a v předtermínu přinesl takový dárek, jemuž se zítra už asi těžko něco vyrovná. Navíc není ( a stále tomu tak je) ani měkký ani tvrdý :-), takže pod stromečkem je stále spousta místa, což zase ale na druhou stranu znamená, že mu nic nebrání , aby se tu stavil ještě jednou při své řádné štědrovečerní obchůzce.

Den kdy (ne)nastal konec světa

A jak to tak vypadá, ani nastat neměl, neb konec jednoho byť na naše zvyklosti opravdu dlouhého kalendářního období jednoho baktunu trvajícího 5125 let spojeného s všude zmiňovaným kalendářem neznamená nic jiného než přechod do období dalšího. A že je to důvodem oslav, netřeba zdůrazňovat. A tak na jedné straně vyděšení resp. pobláznění jedinci, na straně druhé příchod nového baktunu na ulicích a v barech slavící obyvatelé Guatemaly, Hondurasu, Salvadoru a Belize, jejichž kořeny sahají právě do starověké mayské kultury. A ani s tou srážkou s tajemnou obří planetou Nibiru se to nějak nevyplňuje (teď už by měla být vidět, či by ty z nás, co mají být zachráněni, už měli dávno upozornit zelení mužíčkové Zetas, má-li to ještě vůbec stihnout), tak zpátky na zem a jedeme dááááál! Teď ale vážně, já jsem ten správný čas, na který výše zmiňovaní čekali, prostě prošvihl a o tom, že nenastal konec světa jsem se musel dozvědět z telefonátu od koledy hodinu poté :-) Zajímavé, já jsem nezjistil, že se něco stalo, on mi volal že se nic nestalo. My jsme se tím časem zřejmě projedli, když jsme dnes trošku potrénovali před svátky a ochutnali rybí polévku a smaženou klobásu:-) Mnohem důležitější je ale fakt, že do konce roku svátky a dovolená, žádné služební kilometry v autě atd., atd. Prostě po trošku hektickém závěru roku "zasloužená hibernace". Tak se tam jdeme se skleničkou něčeho na zahřátí pomalu posunout :-)

Tak pro ten letošní rok ádieu, Praho!

Pomyslné rozloučení ale opravdu stálo za to. Zejména co do dnešního cestování. Když jsem po dopoledním vzdělávání se zamířil do Prahy, abych tam dorazil v čase oběda, nepomyslel jsem si, že si zase po delší době vychutnám poskakování po Jižní spojce. A navíc žádný optimismus nepřicházel ani na cestu zpět z protisměru, kde probíhaly stavební práce a kolona se vlekla ještě pomaleji. Říkal jsem si, že to do pěti hodin určitě neodklidí, takže perspektiva v kanceláři s občasným pohledem na dopravní situaci poměrně chmurná. Ale jak se říká, konec dobrý a všechno dobré. Což znamenalo, že v odpoledních hodinách došlo k malému zemětřesení asi nejen v mém zítřejším kalendáři a vše nakonec vyústilo v situaci, že potřeba být ve čtvrtek v Praze zmizela. Takže pro letošek bylo možno říci ádieu, Praho. P.S. A i přes hlášený poměrně silný provoz přes Prahu se povedlo na Jižní spojce nezastavit a v docela rozumném čase opustit Prahu. Na ohlédnutí se je ještě brzy. Co je ale jisté, letos to tu bylo zase jiné. A zpátky? To už bude v čase, kdy se nám už začne prodlužovat den :-)

I dnes bylo co uklízet, byť nesněžilo

Stačilo, aby trošku zapršelo a bílá čepice se poroučela za slušného hukotu dolů. 

Nejlepší je ale nevynechat ani jedno