V nejbližších 4 týdnech se prý budeme bát jen ranních mrazíků, přes den to prý bude někdy až přes desítku. Tak zněla předpověď počasí na nejbližší dny a týdny. Ale v chrudimské reatauraci Na Bídě bylo dobře, ať bylo venku jak bylo. A že bylo docela hezky! Teď už ale je čas sbalit si věci a pomalu se zařadit do rytmu následujících pracovních dnů, které budou z pohledu letošního února již jeho poslední. Za nimi už přijde březen a s ním konečně už i více barev nejen do našeho okolí.
platí pro většinu prací. Taky by se dalo říci, pořádně si přečti, co a hlavně za kolik :-) kupuješ, neb pod záminkou sehnat ještě pár semen paprik tzv. kozích rohů k výsadbě do skleníku. P.S. Pár semínek tam nakonec bylo, o to žádná, ale nakonec z toho byl takový nákup, že za to, co jsme pak našli na celkovém účtu z hobbymarketu u této položky, bychom si možná v létě koupili docela slušné množství vyrostlých paprik :-). 
Chvilka nepozornosti a k tomu trocha nešikovnosti stačily k tomu, aby oblíbený hrníček, který toho už opravdu hodně pamatuje zůstal bez podšálku, který se po pádu na zem proměnil v několik střepů. Naštěstí není poslední "z rodiny", takže nezůstane bez něj. A pokud střepy, byť z jemného porcelánu, znamenají štěstí, tak podle toho, jak mám rád tento čajový porcelán, by ho muselo být v nejbližších dnech opravdu hodně.
Máme půlku února a jak se tak koukám na datum posledního příspěvku na domácí drbně, tak zjišťuji, že uplynula pomalu půlka měsíce a zde NIC. Jinak je to ale s její aktuálností, neb na ní se v podstatě nic nezměnilo. Počasí čím dál tím stejné, na dotazy, zda už jsem letos byl na běžkách, neodpovídám, a kromě několika "úniků" z pracovních aktivit (nepočítám-li povinný spánek :-), nadále nic moc zajímavého. Na druhou stranu ale uplynulé dva týdny by mohly být signálem, že by po těch na zážitky hubených týdnech mohly přijít zase nějaké ty "tlusté". A kde jinde s nimi začít než tam, kde jsem "pečenej, vařenej" :-) Dnes je ten správný den. Na závěr ještě dodám, že mě mimo nich mě do těch schodů, co se objevily přede mnou, tentokrát určitě bude provázet jedna z památných hlášek českého kultovního filmu Marečku, podejte mi pero. A to ta, jak Jiří Kroupa st. říká : "Podívejte se, i kdybyste mě rozkrájeli na takovýhle nudličky, tak mě do žádný školy nedostanete". A já to vylepšuji tím, že nudličky jsou ještě moc velké, u mě to budou buď kostičky na jemno nebo lépe, "dvakrát umleté", viz poslední k tomuto příspěvku přiložený obrázek.
Uplynulých několik posledních dnů, na jejich začátku spadla teplota pod -10°C, zpočátku vypadalo, že je tu konečně zima. Až na ty srážky, které s tím mrazem nějak nepřišly a pokud je někde trošku více nasněženo, tak jedině na horách a to v místech, kde jsou vybaveni pro technické zasněžování sjezdovek. Běžkařům počasí stále nepřeje a pokud je někde něco sjízdnějšího, tak půlka z toho je určitě z technického sněhu a navíc si zde běžkaři o víkendech doslova šlapou po hlavách. A jak tak zima přišla, tak opět rychle přešla do takového "chladnějšího podzimu", takže návrat ranních teplot k nule, denní jdou už přes a z té trošky přírodního sněhu jsou na zahradě už jen sem tam zbytky a led na zahradním jezírku už maximálně udrží sousedovic kocoura, který tam chodí "pozorovat" rybičky, kterým už u dna začíná být dlouhá chvíle. A jinak? Jinak normál, Praha, v závěru týdne nakonec zbyl čas na pár setů s opeřeným míčkem a jedno latté macchiato v hradeckém Café Salieri, tedy malý dloužek s uplynulého roku :-). P.S. A víkend utekl tak rychle, že je zase čas balit na příští týden :-( 
