Je to paráda lehnout si na záda a příst si

Ale musí tomu předcházet pořádné nadlábnutí se :-)

Vistárie aneb stačily tři dny a konečně jsme se i my dočkali

Po těch letech různé péče až v podstatě po odmítání veškeré, většinou podle různých rad a odpovědí na dotaz, co udělat aby konečně vykvetla, to tu máme. V neděli objevený náběh na květ a dnes už se to stalo (konečně) realitou. Co to způsobilo, že vůbec a taky že v polovině léta, vykvetla, netuším a že bych to dokázal zopakovat, to taky ne. Jediné, co vím, že jsme ji více zalévali a nespoléhali jen na déšť.

Ještě zítra možno shlédnout

A toto je jen upoutávka, byť právě tyto mi připadaly jako nejzajímavější :-)

Pařez zůstane pařezem a ...

Raději ale už nebudu pokračovat. V podstatě by to mohlo být motto části dnešního dne, který se mi ne úplně vydařil, takže dalo dost práce jej celý přiměřeně ustát. Ale že se mi to nějak moc nedařilo, o tom svědčí i pár dnešních kiksů, jako např. zaslání dvou mailů na nesprávnou adresu, zapomenutý deštník na věšáku a papíry, které jsem si chtěl dopředu vyřídit dnes večer, ležící tam, kam jsem si je položil. Tedy na pracovním stole v kanceláři. Tak zítra raději všechno znovu a pořádně. P.S. Ani ta Sparta ve fotbale zatím radost nedělá, a když k tomu přidám podvečerní liják, který mě na chvíli "uvěznil" při cestě k autu, to se vážně bez deštníku nedalo, tak den aby člověk pohledal. Jediná, kdo byla v mém nejbližším okolí v pohodě, byla a určitě i nadále je, číča!

Neděle ve znamení zahrady a hlavně broskví

Ano, čas sklizně broskví je tu a s ním i čas jejich zpracování. To obnáší také část úrody posunout dále, aby si i jiní ochutnali a event. si užili nějakého toho zavařování. Tato fáze se povedla hned dopoledne a pro všechny případy připravená záložní varianta nechat starost o oběd na jiných a někde se cestou stavit byla nakonec poslána k ledu.  A dobře jsme udělali, neb jsme si jej až po frappé s ovocným dortem, tedy v podstatě "tříchodový", pokud za jeden chod možno považovat mojito :-),  rozložili až do odpoledne. A mezi se vešlo nakonec i nějaké to užívání si neděle, když zrovna sluníčko pracovalo na plný výkon. Vyhlížený déšť nakonec skončil pár kilometrů pod námi, takže vidina, že bychom dnes nemuseli zalévat, opět padla a závěr dne na zapadlo do každodenní "šedi" doplňování vláhy tam, kde už to je nezbytné, aby z té letošní úrody něco bylo a měli jsme si možnost ji řádně užít. Zejména rajčata, na která jsme se těšili více jak půl roku. Při té příležitosti došlo i na zušlechtění zeleného porostu pergoly. A co nezahlédly naše oči? Vistárie má na květ, překvapení "na druhou", jednak že se to konečně stalo a jednak, že to je až teď, když většinou tato rostlina kvete ještě předtím, než se plně olistí. P.S. Snad bude nebe "milostivo" aspoň v příštích dnech a nějaká ta kapka k nám zabloudí, neb všechno se pozalévat nedá :-(

Tropická sobota kolem Botiče

Dnešní ráno znamenalo naložit něco z letošních výpěstků na naší zahradě, pár dalších věcí k tomu včetně "pohotovostní tašky" pro případ delšího pobytu v Praze a trááádááá směr Nusle, odkud jsme pak už tentokrát ve společnosti Ali vyrazili po svých a s kočárem kolem Botiče. Tentokrát do Edenu k fontáně u místního Tesca. Tam Ali opustila kočár a celou půlhodinu to podle toho, jak tam capkala, to vypadalo, že kočár na cestu zpět třeba nebude. Nejvíc ji zaujala BAGETERIE BOULEVARD, kam si to spolehlivě namířila z jakéhokoli místa od fontány. Pak už nezbylo nic jiného než ji za značné nevole "unést", aby zmíněná provozovna zmizela z dohledu. Možná, že to bylo i tím, že ji na druhé straně zaujali dva opuštění hošíci. I ty však musela opustit, když se přiblížil čas návratu domů. Vedro sice bylo veliké, ale nakonec se dalo snést jak kolem vody tak i po poledni v restauraci U Havlíčků. Podvečer byl už zase doma, neb zahrada žádala další porci závlahy a taky bylo třeba pokračovat ve sklizni, aby nás zejména včely a vosy o část sklizně nakonec nepřipravily. A co by to bylo za letní víkend bez nějaké té "ňamky", byť dnes jen takové malé, z krbu :-)

Dnes bylo opravdu vedro

Přestože meteostanice už od rána hlásí blížící se vodu (kdyby přišla v nějaké rozumné formě, tak by určitě prospěla a trošku oživila vše kolem nás), odpolední teplota v místě, kam po celý den nikdy nezasvítí sluníčko, překonala 35°C. Takže se ani nebylo čemu divit, že k obědu připravovaná živáňská místo v rozpáleném zahradním krbu skončila raději v elektrické troubě. Odpoledne bylo i na zahradě nelze, takže na samý konec víkendu člověk přivítal, že v domě bylo příjemněji.  A že před chvílí zahrada spolykala značné množství vody, aby se to všechno trošku "zresuscitovalo", netřeba zdůrazňovat. A že by potřebovala doplnit i spodní voda, to je patrné ve studni, kde hladina, sice pomalu, ale přesto klesá. P.S. Dopoledne se moc nedařilo. "Závada sice není na našem přijímači", jak říkal svého času televizní klasik, ale přesto to nadále nefunguje. A jak to tak vypadá, bude se muset jít do podstaty věci, tedy sloupek od vrat opatrně rozebrat, vyměnit jednu kostku, celý pak znovu ukotvit do základu a pak snad bude pohon vrat fungovat, jak má. 

A opravdu nechybělo !

Naopak, možná, že proti předchozím dnům toho bylo na jeden den až až, ale zvládlo se to a tak si konečně můžeme "odfajfkovat", že tu byl pořádný letní den se vším všudy, byť odpolední vedro už bylo jako někde v jižních končinách. A navíc k tomu nepofukoval větřík od moře :-) Prostě od snídaně zahrada se vším všudy, byť něco bylo pochopitelně nutno konat i doma, aby se z toho něco zachovalo i pro zimní čas, kdy na zahradě bude jen bílo (a ani to při současném počasí nemusí být tutovka). Úroda jak má být, něco navíc přišlo i od sousedů (díky, půlka toho už je zakonzervována :-). P.S. A jak to tak vypadá, letos bych v pomyslné soutěži "O nejblbějšího sedláka s největšími bramborami" mohl být na žebříčku opravdu hóóódně ale hóóódně vysoko. Z letošní sadby jsou opravdu krásné a je jich i poměrně dost, ale to, co je i na obrázku, je úroda z jedné sazenice, tedy brambory, v loňském roce zapomenuté v zemi a na jaře vyrostlé na místě, kde byla cibule. Nějak mi ji bylo líto na jaře vytrhnout, aby tam nepřekážela a ona se "odvděčila" opravdu parádně. Největší brambora vážila 0,52 kg a celkem jich tam bylo 2,75 kg. Prostě kam se hrabou odborníci na jejich pěstování :-) Druhou perlou je tuřín, který jsme letos vyzkoušeli, aby Ali měla ještě něco jiného v sortimentu zeleniny, kterou ráda baští. A byť ještě není ten správný čas sklizně, už dnes to nemělo chybu a ze dvou kousků byl parádní oběd. Tak příští týden jeden kousek poputuje na zkoušku i do Prahy, abychom zjistili, jak šmakuje i tam.

Dnešnímu dni by z opravdového léta nemělo nic chybět

A jeho začátek - ranní "pocourání se" kolem domu a po zahradě - to potvrdilo. Sice je potřeba tuto krásu držet "při životě" v těchto dnech větším zaléváním, ale jak vidno, výsledek stojí za to. Teď už jen nechat tablet tabletem, vyzvednout si ze schránky sobotní noviny a se snídaní "na tácku" se vrátit do zahrady a ještě chvilku relaxovat. Chvilku? Dnes to s občasnými přestávkami pro pár věcí, které už netřeba dále odkládat, vidím skoro na celý den :-)