Na závěr dne na otočku do Písku

Na rozdíl od našeho dubnového víkendu to ale bylo jen do toho, co je nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Kousek od něj se tam totiž konala jedna svatba, kam jsem vezl dva svatební hosty. Mezitím se už rozhoříval oheň v zahradním krbu, aby ten závěr dne byl v jiném sezení než v sedadle auta s volantem v ruce :-) Ale sobota neměla jen závěr, takže dnes byla na pořadu dne hlavně zahrada a kromě jiného taky pokračování zprovozňování vrat s výraznou sousedskou výpomocí, neb svářečku nevlastním a k ní potřebnou zručností neoplývám.  Navařený zarážka sice ještě bude v zimě konfrontována s "pohybem" betonové desky a na ní přišroubovaným dorazem, ale snad je tolerance dostatečná. A v mezičase jsem si odbíhal podívat se na TV, jak to válí Francouzi s Argentinci. Na to, že to skončilo 4:3 pro Francii, na góly jsem se musel podívat až ve večerních zprávách :-) Teď už by mělo skončit taktizování, tak by to mohl konečně být parádní fotbal. P.S. Jinak nějaká spravedlnost asi nakonec existuje, neb na Němce za ty jejich výkony místo mezi postupujícími do dalších bojů nakonec nezbylo. A abych nezapomněl, "ukazatel" na česneku se narovnal, takže byla i sklizeň. Bohužel, letošní úroda se s tou loňskou dá pouze srovnat v počtu palic, který vlastně jako každý rok, stejný, ale velikost palic je až na pár výjimek poloviční :-( Zato orchideje se za okny předvádějí a vypadá to na osobní rekord jedné z nich - 20 květů najednou.

 

A polovina dalšího roku je minulostí

 Prostě ten čas letí tak, že se člověk pomalu nestačí ani ohlédnout dozadu. Tento týden ty poslední co do rychlosti ještě předčil. Nejen proto, že končilo pololetí, ale také proto, že v příštím týdnu konstelace dvou státních svátků přiměla řadu kolegů k tomu, aby je doplnili třemi dny dovolené a získali tak devět dní volna. A nemusím zdůrazňovat, že každý chtěl odejít s "čistým stolem", takže zejména pátek byl hektický. Ale jinak týden měl i řadu dalších zajímavých momentů. Myslím tím například dozvuky červnového slavení s mými kolegy a k tomu dva skvělé domácí slané záviny, pokrok u naší chilli papričky v květináči (co do pálivosti to prý bude "biologická zbraň") a zajímavým momentem bylo i vzpomenutí si PINu na mobil po jeho vypnutí po proběhlé poměrně zásadní aktualizaci. Bohužel to přišlo až po třetím špatném pokusu, což znamenalo, že odblokovat telefon už půjde jen přes PUK. A ten taky nebyl k dohledání, takže musel pomoci až operátor. P.S. Ponechávat otevřený kufr u auta znamená nabídnout Clifovi spolujízdu :-)

 

 

Východ Slunce na Sněžce nedopadl

 Na druhou stranu možná dobře, že čtvrtek rozhodl o tom, že páteční dovolená nebude a tedy s ní ani na poslední chvíli zvažovaný výstup na Sněžku na východ Slunce. Takže místo pátečního odpoledního "odpočinku" před noční cestou do Pece pod Sněžkou a výstupem na vrchol se ukrojilo něco z domácích restů. A bude se v tom pokračovat i dnes, abychom před nadcházejícími dvěma "slavícími" víkendy neměli honičku. P.S. A jelikož bych nahoře na vrcholu Sněžky měl kvůli mrakům a poměrnému chladu trošku smůlu (viz obrázky z webkamery od lanovky a z Muldy nad Pecí pod Sněžkou),  tak vyrazím aspoň v nížině  za chvíli do lesa zkontrolovat Slunce chvilku po jeho východu.

Velkého panáka nafty, prosím

Tak by mohla znít objednávka, kdybych ráno zastavil u nějaké nálevny, kde by kromě obvyklých destilátů měli v nabídce i něco pro naše "čtyřkolové přátele". Nevím, zda by ale cena takového panáka tam nebyla vyšší. Ale to už neřeším, protože jsem ráno zastavil u klasické samoobslužné benzinové  pumpy a rovnou jsem se obsloužil. A jelikož se mi to úplně "nepovedlo", bylo to za dva účty. A když už ten první byl "téměř zadarmo", nebylo se čemu divit, když ten druhý byl více než 2000x vyšší! P.S. A pak že minimální odběr pohonných hmot je za 200,- Kč, jak je psáno na stojanech :-) Jednou to ale někdo zkusit musel, takže jak říkala obsluha : "To jsem tady ještě neměli". Účet jsem si vzal na památku.

Opěvované video je někdy spíš na překážku

Přestože se ve skupinách ještě hodně taktizuje s cílem postoupit do vyřazovacích bojů letošního MS ve fotbale, odehrávají se zde už nyní hodně zajímavé zápasy. Bohužel mám pocit, a asi nejsem sám, že velké slovo v nich má fotbalový byznys a celé s ním spojené prostředí, ve kterém "lítají velké prachy" a úplně neplatí zákony podnikatelského světa. P.S. Byť fotbalové kvality některých hvězd jsou nesporné, co k tomu dokáží doplnit, je občas až úsměvné. Darmo nejsou titulováni jako "nagelovaní manekýni", "letci", "komedianti", "volejbalisti" (to od nedovoleného hraní rukou) apod. A má-li se rozhodnout v jejich neprospěch, občas pravda někdy kulhá. Ale to už provází fotbalový svět delší dobu. Na druhou stranu, převyšuje-li poptávka nabídku, je zřejmě potřeba současný fotbal více a více "krmit" . Kam až to dospěje, těžko říci. Námi snad ani nepatří srovnávat, zejména když cena jedné z hvězd tohoto šampionátu je někde na úrovni ročního rozpočtu jednoho z ministerstev České republiky. A k poslednímu mnou sledovanému zápasu nemohu než připomenout známou větu anglického fotbalisty Gary Linekera pro časopis Fotbal (1997), že : "Fotbal je hra, kterou hraje dvaadvacet lidí a kterou vždycky vyhrají Němci". Škoda, Švédové, ten závěr šel zvládnout lépe a nemuselo se to vůbec vyhrotit.

Ráno v lese až za silnicí

Po včerejším odpoledni na americkém fotbalu s lístkem "na stání" neškodilo se na úvod neděle trošku více než tomu bylo v sobotu protáhnout. A rovnou jsem zkusil se za těmi kilometry vypravit kousek dál "přes cestu". Do lesa, kam směřují naše kroky na podzim, když náhodou rostou houby. Ale já se ukázalo, něco jiného je se v lese pohybovat při hledání hub a něco při běhání, takže bylo třeba dávat větší pozor, kam člověk šlápne, než jsem se dostal na tu správnou lesní cestu. Ale na druhou stranu jsem spojil příjemné s užitečným a konečně poznal část nově zřízené naučné stezky v nedalekém lese. To "kochání" mne sice stálo pár sekund na celkovém čase, ale o ten zase tolik nejde.  Jak se tak ohlížím po pomalu končící neděli, asi to byl jediný "větší" zážitek z dnešního dne, který by stál za zmínku. Vlastně proč ne, vždyť neděle by zase jednou mohla naplnit význam jejího slovního označení, které zřejmě vzniklo od slova nedělat. K němu by maximálně mohlo ještě patřit kochání se po dešti se vzpamatovávající zahradou. Navíc příští týden si určitě nějaký ten zážitek určitě doplníme :-)

Odpoledne s americkým fotbalem

Na rozdíl od předchozích zápasů, kdy se z hráčů díky vedru lilo už při nástupu na hřiště, včera počasí bylo pro ně příznivější. Na druhou stranu ale asi trochu odradilo část diváků, neb záruka, že na nekryté tribuně nezmoknou, moc nebyla. Touha vyhrát poslední zápas letošní sezóny se i přes skvělý výkon nenaplnila a hradečtí Dragons po velkém boji zůstali poraženi. Suma sumárum tedy s jedním vítězstvím v celém letošním ročníku II. ligy, kam po loňských výkonech postoupili. P.S. A jak je to "snadné" a "jednoduché" být hráčem amerického fotbalu si měli možnost účastníci včerejšího odpoledne na vlastní kůži ve fun zóně. Už jen hodit nebo chytit tu šišku za klidu je docela kumšt. Natož v té výstroji a ještě za běhu a v kontaktu s protihráči.

Nejen na zdraví, ale i na další spolupráci

Přestože jsme se s kolegy do sklepa dostali až v pozdější hodině a navíc ta horka v posledních dnech už pominula, mohlo by se říci, že jsme se dostatečně adaptovali na to chladno ve sklepě. Ale ukázalo se, že to nestačilo a přece jen to chtělo vrátit se pro něco teplejšího na/přes sebe.  A někteří se ještě stihli ohřát i "zevnitř" :-) P.S. Přestože jsme chladu při přátelském posezení "neutekli", náladou a připraveným pohoštěním jsme s ním svedli "rovnocenný zápas". P.S. Sklep sice nabízel bohatý výběr vín, trefit se do naší chuti nebylo jednoduché.  Některá se nepotkala chuťově a některá zase byla "hodně přes limit", tedy nezdál se nám poměr "cena/výkon". Ale po delším "zkoumání" se i tento problém podařilo vyřešit a byť tam toho tam neměli "celý vagón, vlastně co to povídám, celý vlak", jak říká V. Burian v kultovním filmu Ducháček to zařídí, nouzí jsme netrpěli.

Dárek největší - plné sudy

Pro upřesnění sudy, přesněji 300 litrové nádoby na vodu, ty jsou vlastní, jen ta jejich náplň přišla doslova jako dárek z několika mraků, které se tentokrát nad námi zastavily a něco i pustily. A bylo toho právě tolik, aby je nasbíraná voda ze střechy garáže a pergoly akorát zaplnila. Což znamená, že zase bude na pár dní dešťovka na zalévání. P.S. A dnes byl ten správný den se odpoledne na chvíli zastavit a oslavit skvělým čajem (nejen tím) nejen včerejší příchod léta (nejen ten) :-)

Od 12:08 hod. tu máme léto

V jiných letech by to mohl být určitý zlom, ale v letošním roce to spíše působí naopak, neb po těch pár desítkách "letních" dnů, z nichž některé byly i tropické, se nám právě dnes ochladilo a konečně trochu i sprchlo. Mimochodem v množství, které Aladin předpovídal už v úterý, takže zase jednou úspěšná předpověď.  Že by zafungovalo obvyklé, tedy že včera umyté auto dlouho čisté a naleštěné nevydrží? Včera sice už nějaká oblačnost signalizovala změnu, ale vedro bylo jak v nejparnějším létě, takže opustit klimatizovanou jednací místnost během pauzy v jednání a vyjít si na chvíli "na vzduch" nebyl ten úplně nejlepší nápad. P.S. Květ česneku se pomalu narovnává, což mj. signalizuje, že je pomalu čas nasít červenou řepu.

Den blbec

Na Internetu prý najdeme všechno. Možná i něco navíc, co ani nehledáme. Tak jsem si po dnešním dnu do vyhledávače zadal "DEN BLBEC" a čekal, co z něj za moudra vypadne. Nevím, jestli to lze označit jako moudra, ale fakt tam toho na tuto kombinaci dvou slov je tolik, že to určitě není v lidských silách přečíst :-).  A proč to všechno? Prostě v některé dny nic nevychází, ráno se nechce vstávat, pak člověk uvízne v dopravní zácpě (naštěstí "v limitu" rezervy, takže na jednání dorazí včas), v práci to dnes nefungovalo, tak jak jsem očekával (čípak asi to byla chyba?) atd. Prostě den, kdy se nic nedaří. A jaké že jsou ty rady, jak z toho nebo dokonce se proti tomu bránit? První radou je napsat si na papír to důležité ze všech těch úkolů, které člověk řeší. Ale toho mám plný diář, takže tady nic. Druhou je komunikovat se šéfem. To jediné se asi dnes dařilo, neb to třetí, nenechat se vtáhnout do problémů ostatních,  není v podstatě aplikovatelné, neb v naší firemní kuchyňce se problémy neřeší, neb je tak malá, že se v ní pomalu nedá otočit, natož tam něco s někým řešit. Se čtvrtou radou se nepotkávám, neb doporučení občas si vybrat půl dne na "vypnutí" a věnování se sobě asi moc nefunguje, zde nezbývá něž se těšit na delší "RESET". To poslední doporučení, že pokud se člověk necítí dobře, je třeba zůstat doma, to ale do budoucna už budu brát v úvahu,  slibuji :-)

Poklidná neděle

Aneb po včerejším zážitky nabitém dni nešlo snad ani jinak. I to ranní vyvětrání bylo kratší a ve druhé části i pomalejší, navíc ráno bylo spíše polojasno, takže dnes to ani nebylo na repete včerejší "snídaně v trávě". I ta odpolední káva po těch několika dopoledních zelených čajích nakonec skončila "pod střechou" a místo frappé to tentokrát bylo klasické cappuccino. Až odpoledne se úplně vyčistila obloha, takže jsme aspoň lehkou večeři posunuli do zahradního krbu a následně pod zahradní slunečník, kde jsme konstatovali, že příští víkendy už budou (v podstatě až do naší letní dovolené) " zase v jednom kole". P.S. Na to ale nemusím čekat až na víkend, neb hned do toho "vlítnu" zítra v práci, abychom si přesnější výhled (zřejmě na pár let) udělali podle výsledku jednoho dopoledního jednání.

 

Sobota využitá na maximum :-)

 Začátek již pomalu tradiční, ale dnes s vidinou "volnější neděle" o něco delší, aby následovala "snídaně v trávě" a symbolicky i s "dračím hrnkem",  tentokrát ve společnosti naší Ali. Dopoledne pokračovalo nejprve na zahradě drobnými příjemnými pracemi jako zalévání apod. (opět s výraznou pomocí :-), poté na hřišti (než sluníčko rozpálilo skluzavku a další atrakce, po dělání báboviček a dalších výtvorů na pískovišti. Odpoledne už bylo o chystání se a poté i účast na oslavě za účasti domácích i známých našich dvou pardubických oslavenců. Počasí přálo, nad námi se tyčila Kunětická hora se svým hradem, v grilu se točila aby poté na talířích končila neskutečná ňamka a všude panovala bezvadná nálada, takže jsme se ani nenadáli a byl tu večer. S ním přišla i únava a nakonec i odřené koleno (na naší spolucestující Ali), takže nezbylo než se rozloučit s partou, která určitě bude pokračovat až do rána, a odebrat se k domovu. Ali v autě usnula hned při průjezdu další vesnicí :-) Teď ještě doplnit nejnutnější vláhu do skleníku, neb tam to trošku "leží" a prospat se do druhého víkendového dne :-)