Týden, kdy se opravdu dařilo

Prostě počasí přálo, ve firmě se ten "kvartál" také podařilo naplnit vším, co mělo do něj patřit a jaro už o sobě začalo dávat vědět tak, že se nestačí jen kochat prvními květy, ale už je ten čas, aby se vše uvedlo do stavu, aby čas strávený mimo dům mohl začít postupně převažovat. P.S. A když se sobotního rána zase "tempo" dostalo k 10 km/hod., tak to byla už jen další "třešnička" v tomto týdnu. Možná to bylo i proto, že byl člověk odpočinutý, neb v pátek večer jsme měli omluvenou absenci s další lekce tanečních. Tentokrát kašlík a rýmička "zaklekli" na tu proti těmto neduhům prý odolnější :-).

A máme tu jaro

A s ním přichází i "důrazné" sdělení, že není už na co čekat, aby se (jako obvykle) na podzim nezjistilo, co se všechno neudělalo a bude to muset počkat na další rok.  Kromě obvyklého, tedy zvládnutí náplně pracovních dnů tohoto týdne už tu byl i první test po zimě, po kterém odpoledne ještě následovalo  pokračování v místním lese. Ale následky větru z minulého týdne a stále ještě rozbahněné cesty "vylepšené" provozem lesní mechanizace, neb v části lesa byla byl zahájen odvoz dřeva ze zimní těžby, byly proti nějakému většímu zážitku a lepšímu času. A tak jsem se po zbytek víkendu raději věnoval zahradě, což vedlo k poměrně zásadnímu zmlazení broskvoní a základnímu úklidu v pergole. P.S. A když počasí sobotního podvečera navíc poměrně přálo, venkovní pobyt zakončili první letošní špekáčky na grilu. P.S. Na odpolední cappuccino (v neděli) to ale ještě nebylo. 

Vítr "zkontroloval" vše v širokém okolí

Počasí pondělního dopoledne moc radosti neudělalo. Nebyl to ten bílý poprašek, ale vítr, který se zvedl a na řadě míst napáchal docela slušné škody. U nás to mj. odnesla jedna vzrostlá borovice u parkoviště před hospodou. Já jsem na rozdíl od kolegů z Děčína neměl problémy s úterní ranní cestou do Prahy, neb zde se žádné přes cestu padlé stromy nevyskytovali. V Praze to bylo opět delší, i ta večeře byla tentokrát blíž hotelu. Restaurace Červená cibule kousek "za rohem" bohatě uspokojila svou úterní i středeční nabídkou naše chutě (byli jsme s kolegou). Víkend u nás strávila Ali, takže jsem měl na to dokončení zimního střihu jabloní velkého pomocníka. Poté, už samozřejmě bez ní, se v neděli podařilo zvládnout i první letošní postřik broskví proti kadeřavosti. Kdyby mi to neřekli, tak bych nepředpokládal, že už dnes dosáhla letošní expozice počtu hodin nad 8°C  hodnoty 40, což je ta hranice, kdy se postřik aplikuje. Ale když už jsou sněženky a bledule v plném květu, asi to tak bude :-)

Deštivý s poměrně větrný víkend

Ale nic nebránilo, aby jej člověk pojal jako jakousi obhlídku situace po zimě :-) Začalo to krátkou dopolední procházkou v historickém centru Pardubic, aby to pokračovalo krátkou zastávkou u Mistr Pizza v Opatovicích nad Labem, neb pizza minulou sobotu měla úspěch, takže na tento víkend padlo rozhodnutí, že si ji po týdnu s "druhou půlkou" naší širší rodiny zopakujeme. tentokrát ale za místo setkání byl zvolen stůl v naší kuchyni, takže místo posezení v restauraci byl tentokrát "krabicový servis". Stran zahrady bylo rychlou "obhlídkou", neb ani odpoledne nepřestalo mrholení, zjištěno, že je vše docela namočené, takže s nějakými aktivitami kromě dokončení zimního střihu jabloní nutno ještě vyčkat. V neděli už to bylo jen o větru, ale stejně bylo celkově nevlídno. Ale zbývalo ještě obhlédnout stav okolních cest. Zejména těch po poli a v lese, zda už se konečně dá vrátit se na "čerstvý vzduch" a nechat chytré hodinky "sáhnout si" na vyšší čísla v absolvovaných krocích / kilometrech. Zjištění? Bláto, kam se podívá. Ale když si člověk odmyslí, že se s ním vrátí nejen na botách ale i na oděvu, tak to půjde. Dnešní "pozorovací indián" toho byl důkazem :-)

Že se člověk zastaví až pozdě večer v pátek?

Ano, tak vypadal uplynulý týden co do jeho pracovních dnů. A docela se to stupňovalo, až se mi z toho dnes málem zatočila hlava. Což není vůbec myšleno obrazně, neb i dnes pokračoval večerní kurs tanečních a tentokrát byly na programu ty tance, ve kterých není o otočky nouze. Lyžaři by řekli, že to byl večer "točivých disciplín". Když už jsem zmínil konec, asi by nebylo od věci ztratit i pár slov o ostatních dnech tohoto týdne. Včera Děčín, úterý a středa Praha, takže kilometrů a času stráveného za volantem přibylo opět docela dost, "zpestřením" byla jedno "zdvořilostní" cappuccino za účelem méně formálního vysvětlení vzniklé situace v rámci jednoho velkého projektu a společný oběd s kolegy v Děčíně, tradičně v restauraci U Přístavu, kde i dnes "nebylo snadné" si vybrat z nabídky, co by si člověk nejraději.  Navíc je to tu i s pohledem přes vodu na místní zámek, takže není třeba více obhajovat, proč i při příští návštěvě to bude sem. P.S. Ale i přes to "kvaltování" v tomto týdnu jsme dnes nezapomněli :-)

Lanza není jen název pracího prostředku

Je to i název jedné pardubické pizzerie, kde jsme se zase po delší době sešli v širším rodinném kruhu. A to v sobotu, abychom probrali novinky a s končící zimou přidali i první plány na letošní rok. Celý víkend byl poměrně větrný, takže bylo jedno, uvnitř čeho resp. kde se sejdeme. A když se s tímto místem pojí z našich posledních návštěv příjemné zážitky spojené jak s prostředím tak se skvělou kuchyní, volba byla jasná. A to jsme se ani předem neptali Ali, zda si o víkendu dá těstoviny či pizzu :-). Neděle to naše sobotní "lenošení" trošku vyrovnala, takže s nůžkami v rukou padlo v zahradě na zem část nově vzrostlých "vlků" na té největší jabloni. A abych nezapomněl, česnek je venku. Tak snad už jej nějaký větší ranní mráz mine. Aspoň než se stačí trošku "otužit" a povyrůst.