Příchod podzimu pod kontrolou :-)

Aby to bylo nějak postupné, aspoň do podzimní změny času, hlídá u branky i Clif. Na rozdíl od nás, on se na to ochlazení ale těší. Léto sice už odešlo, ale na řadě míst zahrady a na oknech jsou zbytky léta ještě patrné. První, co už "převlékají" do podzimního, jsou bonsaje, čímž dávají najevo, že by bylo záhodno začít uvažovat, kde budou letos zimovat. Na rozdíl od kvetoucích jiřin, které do zimního spánku teprve pošle první ranní mrazík a které mají své zimoviště jisté. P.S. Na sklizení těch pár kousků červené řepy si ale asi budeme pozvat brigádu, neb nám letos nějak narostla. Takže obligátní "dáme k večeři jednu řepu" letošní zimu rozhodně platit nebude, nebo bude třeba zvát ke stolu někoho dalšího :-).

Směsice či mišmaš prvního podzimního týdne

 Ano, jak to tak vypadá, do tohoto týdne se kromě toho obvyklého, co mne v podstatě provází každým týdnem, stačilo vejít ještě docela dost toho zajímavého. Aspoň pro mne. Z toho "obvyklého" stojí určitě za pozornost počasí tohoto týdne, ve kterém se střídalo teplo a zima, bezvětří a hodně větrno, sluníčko a déšť a stačily to doprovodit i ranní mlhy. Asi tak to má být, když se babí léto přetahuje s podzimem. Když už jsme u toho počasí, tak jsem si ve čtvrtek připadal jako "lovec duhy", kterému se úlovek podařil, neboť po pár kilometrech jízdy na D11 jsem vjel do místa, kde vznikala. A jelikož jsem byl rychlejší než postupující fronta, tak pak už to bylo jen o stěračích a tmavé obloze. Na druhou stranu je auto zase na pár dní zbaveno prachu. Jinak jsem ani v tomto týdnu nenechal v nečinnosti krokoměr, takže po svých se to povedlo k zaparkovanému autu u firmy zase jednou z Velkého náměstí po svých. A ani zámek v Hrádku u Nechanic z tohoto pohledu nebyl výjimkou. Tam jsem ale měl nejen jiné oblečení, ale hlavně i jiné boty :-).  P.S. Prahu jsem tentokrát zakončil téměř symbolicky - roli převzalo hořké cappuccino a Panna Cotta s obzvláště kyselým ovocem. Navíc bez žádného obrázku, který by pobyt v ní v tomto týdnu nějak dokumentoval.

Hradecká paroplavba před ukončením sezóny?

Asi tomu tak i bude, neb s příchodem podzimu už asi nelze očekávat nějaký větší zájem návštěvníků, ale blížící se víkend tomu ještě za pravdu nedá díky sppoustě akcí konaných v nejbližším okolí. Venku ani nekončí Pepe Coffee, jen na tom posezení přibyly podsedáky a deky. P.S. Společným jmenovatelem obou je z mého pohledu to, že lodičky mne letos nezlákaly a stran cappuccina to bude třeba teprve domluvit, neb doba, kdy si to ještě nedávno stačilo říci "přes stůl", už je díky další organizační změně pryč.  A nesmím zapomenout, že se na blog chytil další jubilejní zvědavec, tentokrát z Řecka, který "propustil" i přes různá bezpečnostní omezení svoji identifikaci do registru vlaječek čtenářů tohoto blogu.

A zítra tu máme zase podzim

Ten podzim se svými barvami, kolísáním teplot, střídáním počasí a hlavně den ode dne se krátícím dnem a prodlužující se nocí. Neklamné znamení, že se postupně blíží čas, kdy to bude za tmy z domu a za tmy zpět.  Chvilku to bude postupné, ale jakmile skončí letní čas, tak to už bude naplno. Ale musím uznat, že jej předchází po delší době zase krásné babí léto, takže stejně jako minulý víkend, i tento víkend byl nejen co do počasí hodně povedený. A meteorologové nevylučují, že by nějaký "záblesk" babího léta mohl dopadnout i v říjnu. A teď už k víkendu. Minulý byl "odpočinkový" na horách, tento naopak v nížině. V rámci něj jsme si zase odpočinuli "jiným" způsobem, převážně na zahradě. Výsledkem je mj. nová jahodová "plantáž" a "revitalizovaná květinová horní zahrádka, chvilku poté navštívená Clifem s cílem obnovení jedné z jeho jam, což se mu povedlo. Za plotem se povedlo nejen přepojení kanalizace, ale i následná povrchová úprava. A nesmím zapomenout i na to, že jsme tu zase něco i sklízeli. Kromě obligátní úrody rajčat došlo dnes i na mrkev. A nutno dodat, že takhle velkou tu nepamatuji. P.S. Ke slovu se po oba dny nejen dostal  zahradní gril a pergola a ani U Nouzů jsme žádnou "nouzí" netrpěli, ale na původně zamýšlené vynechání nedělního ranního vyvětrání v lese nakonec nedošlo, nahradila jej ale jen odpolední "kontrola" ve formě jednoho Cooperova testu, na jehož výsledku se trochu podepsal poměrně čerstvý protivítr v první třetině trasy.

Bude to nahoru nebo dolů?

S tímto týdnem přišlo od konce března avizované rozhodování pro nejbližích pár měsíců. Jaký je mezi tím rozdíl? Asi by se to dalo symbolicky vyjádřit těmito dvěma obrázky. Oba mají společné to, že není vidět, co čeká na konci. Ale jelikož bylo nutné se rozhodnout, tak jsem to vyřešil docela mazaně, zpočátku chvilku nahoru, chvilku dolů, aby si vše podstatné mohl člověk ověřit, než se rozhodne, a teprve pak si vše podstatné naplánovat, aby i další avizované změny se podařilo zvládnout. P.S. Ale kličkování si nechám jen na již pravidelné "vyvětrání" v lese, jehož obvyklá délka už začíná být "dvouciferná" a výkon pod hodinu už se daří opakovat. P.S. Za plotem padla volba na "dolů", aby se v hloubce 270 cm objevilo místo pro nové napojení naší stávající kanalizace, která musí být přepojena díky výstavbě rodinných domů na pozemcích pod námi.

Někdy je třeba změna

A tak po delší době došlo i na obvyklý ranní čaj, který v několika posledních dnech při dvou dopoledních schůzkách mimo prostory firmy nahradilo cappuccino. A aby mu nebylo smutno, když to bylo v "čase svačiny", doplnil jej ještě skvělý koláč. P.S. Jinak jako obvykle, když přálo počasí a k tomu zbyla po rychlejím průběhu jednání i chvilka času, tak přijatá energie byla v podstatě hned vzápětí  vydána :-)

I ten Čertův důl jsme nakonec dali

Na rozdíl od sešupu po zelené a pár kilometrech po modré jsme to vzali rovnou po žluté, pak po lesní cestě, abychom v pohodě téměř po vrstevnici dorazili na konec Čertova dolu do místa, kde byla původně kovárna.  A odtud to už bylo dolů po naučné stezce s řadou zastavení dokumentovaných čočkou fotoaparátu až k boudě U Bílého Labe. Jedině lákadlo v podobě krkonošského kysela nám “nedovolilo” se zde zastavit a něco málo chvilku před polednem ochutnat, neboť z té jejich udírny se linula úžasná vůně. A tak poslední stoupání tohoto víkendu zakončené otevřením se oblohy, aby poslední obrázky byly opět bez mráčku. Pak u auta rychlé převlečení se a před odjezdem domů třešnička na dortu tohoto víkendu, krkonošské kyselo doplněné rovnou malým desertem a cappuccinem. Z toho, že nebylo hlavní jídlo, lze usoudit, že to jejich kyselo je tu opravdu vydatné :-). P.S. A že bylo třeba po té dopolední desítce doplnit energii.