Návrat mrazivého počasí

Ale zřejmě jen do druhého dne příštího týdne, neb pak by se podle předpovědi už měly denní teploty pohybovat nad nulou (dokonce na únorové datum poměrně hodně) a noční/ranní teploty by neměly pod tu nulu nějak významně klesat. Každopádně ale páteční sněhový "příděl" těžkého sněhu o výšce něco málo přes 5 cm tento mráz nezachytil, neb včera večer už většina stačila roztát. S touto nedělí zároveň přišel i konec domácího dobrovolného "lockdownu", který jsme si "užívali" nejen luštěním křížovek či sudoku, pečením chleba (ten první zmizel skoro hned, ten druhý k tomu míří), ale "praktickými cvičeními" v kuchyni. V neděli nad dalším receptem indické kuchyně, kdy se snad i tentokrát povedlo "zúročit" absolvovaný kurs a příště se Kuřecí curry s mangem objeví už v "nabídce" pro víkendový oběd naší "domácí bubliny". Mimochodem už byla načata první lahvička ze sady chilli omáček. Ta, co na sobě má nápis "Nepálí, ale hřeje". Docela trefné, co asi mohu čekat od té, co na sobě má nápis "Extra pálivá". Z té první zatím ubylo méně, než je cca objem očkované vakcíny proti covid-19. 

Nezbývá, než věřit a těšit se

Že byl loňský rok složitý, to asi všichni víme. Byť pro každého to bylo jinak. A že ten nový nezačal lépe, naopak se situace ještě zhoršuje, to asi taky není žádná novinka. Ale stejně tak, když se v loňském roce vyskytly "záblesky" toho pozitivního (nemyslím výsledky PCR a AG testů!), neměl by být, jak doufám, jiný ani tento rok. Vždyť nepřestává platit, že většinou všechno špatné je nakonec pro něco dobré apod.. Co v loňském roce resp. v jeho části šlo, byť i na to dopadly restrikce, byla možnost aspoň nějak cestovat. Nějak znamenalo ale v podstatě jen v tuzemsku, pokud člověk nechtěl podstoupit "procedury" kolem výjezdu do zahraniční a trošku "zariskovat" s tím, že by jej mohla (v lepším případě) potkat karanténa. A podobně hodnotili rizika a pak se rozhodovali i ti, co pořádají ty zahraniční zájezdy. Když nakonec byla vůle cestovat, nakonec zase nebyla nabídka. A tak nám po tom všem zůstal v ruce jen voucher s tím, že si máme vybrat do konce letošního srpna z aktuální nabídky cestovky. A tak s vírou, že se situace aspoň nějak uklidní, byť asi se člověk minimálně nevyhne testům (že bychom stihli očkování, to při jeho současném tempu nepředpokládám ani pro zimní dovolenou příštího roku), jsme nahlédli do nabídky. Výběru loňské nakonec i neuskutečněné dovolené jsme se věnovali poměrně dost, tak proč, kdyby na letošní léto byla nabídka do stejné lokality, tak proč ji nevyužít. A ejhle, existuje. Sice v menším rozsahu, což je vzhledem k situaci kolem ale pochopitelné, a navíc s odlety střídavě z Prahy a z Mnichova, což se nakonec ukázalo jako nevýznamné. Nejen zvolený termín a stejný hotel, ale i odlet z Prahy, to vše se v nabídce objevilo, takže v rámci "first-minute" jsme pro realizaci našeho prvního letošního plánu udělali maximum a chceme věřit, že tentokrát to už klapne. Kdyby v tom nebyla nějaká pravděpodobnost, asi by to cestovka nepořádala.  Byť už nebude to Řecko, jak jsme jej měli možnost poznat v předchozích letech. Co bude tím standardem, kam až spadne dovolenkový byznys a od čeho se budou odvíjet zážitky cestovatelů, to je a ještě asi dlouho bude stále otázkou. P.S. Obrázky jsem si zatím vypůjčil ze Street View Google Maps®. A na event. dotaz, proč do Řecka s cestovkou? Naše dobré zkušenosti z letních pobytových "leteckých dovolených", byť jiné si ale zařizujeme přímo.  

Když na to přijde, ...

Pečeme i chléb. A rádi! Parafrázováním kultovní věty z filmu "Anděl na horách", tedy "Když na to příjde, i skáču. A skáču rád", jsem začal dnešní řádky psané v čase, kdy se to venku kolem nás zase o trošku více "utahuje", ale ze svého pohledu soudím, že s tím, co se mění, se už nějak nepotkávám, neb se na žádnou služební cestu nechystám, kurs autoškoly nehodlám navštěvovat a k přijímacím zkouškám ani maturitě se nechystám. Ne, nezlehčuji to, ale faktu už mi některé "veletoče" v těch opatřeních hlava nebere. Co mě ale bere, je to, že letos se nám tu netradičně dlouho drží sníh, byť nyní už to je jen poprašek, na kterém se s bídou smekají sáňky. Ale uvidíme, co přinesou další dny, kdy by tomu mohla napomoci i nižší teplota. Jinak vypadá, že domácí "lockdown" jsme přežili "bez ztráty kytičky", takže k výraznému posunu v "digitalizaci" naší domácnosti (jednalo se ale zatím jen o "úklid" úložiště fotografií) doplněném o polední vaření a krátké vyvětrání se na zahradě by se už zase mohly vrátit i nějaké další aktivity. Tentokrát již za plotem :-) P.S. Do Prahy sdělujeme, že jsme se inspirovali poslední návštěvou a včera byla na stole naše verze.  A určitě ne naposledy.

Preventivní domácí "lockdown"

Když se to divné kolem nás přiblížilo téměř na dohled a nebylo úplně jasné, zda i tentokrát to bylo s dostatečným odstupem, padlo rozhodnutí doplnit zásoby, ověřit si AG testem stav (negativní) a pak si na pár dní, než to kolem "vyšumí", vyhlásit domácí "lockdown". A že je přísnější, než všechna dosud vyhlašovaná opatření, svědčí i fakt, že když když se otevřou domovní dveře, okamžitě přichází "ochranka", aby zabránila vstupu všemu cizímu. Ale ne zadarmo, takže se zavřením dveří nesmíme zapomenout na drobnou odměnu za poskytnutou službu :-) Tím, že se venku počasí zrovna moc nepředvedlo, tak to uzavření mezi čtyřmi stěnami resp. mezi ploty člověk ještě tak nějak vnímá. Sice ne jako úplně normální, ale jako zvládnutelné. Prostě den ode dne stále více chybí možnost na nějaký ten méně všední zážitek. A tak na chvilku přišly ke slovu i vybrané fotografie z posledních let a s ním nápad, něco si "připomenout" v domácích podmínkách. Jako nejsnazší se ukázala poslední návštěva Vídně. Co jiného by to mohlo připomínat než vídeňský řízek a vídeňský salát :-). A nezapomnělo se ani na moučník, tedy jablečný štrůdl". Jelikož po něm byla poptávka i "od vedle", tak to tentokrát byly rovnou čtyři pořádné "šály". Jinak můj špatný odhad na množství oloupaných jablek způsobil, že po obědě ve vídeňském stylu (jen to pivo bylo "echt" tuzemské :-) se k odpolednímu cappuccinu podávala zapečená  "nahá" jablka, neb na župan z listového těsta už nezbylo :-) P.S. A přikládám i malé ohlédnutí se za časem uplynulým od počátku tohoto roku, jak to viděly titulky novin :-(.

"Osmička" vydržela i pro dnešní dopoledne

Večerní "příspěvek" necelých 2 cm vrstvy nového a hlavně těžkého sněhu a noční teploty kolem nuly s téměř modrou oblohou vyvolaly ráno mou zvědavost, zda by se ještě dnes dopoledne nedalo přidat pár kilometrů do letošní "běžkové evidence". Přiznám se, že jsem trošku počítal i s možností, že to nakonec skončí tak, že se vrátím a místo běžkování vezmu na procházku Clifa. Ale první metry ukázaly, že Clif si dnes bude muset na procházku sehnat někoho jiného :-) Ve stopě se podařilo "ujet" z toho nového sněhu docela slušný podklad, ale kdyby se mazalo, tak by to už bylo na klistr. Tím jsem se ale nechtěl "upatlat". Co bylo ale  nejdůležitější? Že stopa vydržela (až na poslední dnešní okruh, mj. chtěl jsem být dnes venku max. dvě hodiny, takže ten nakonec měl číslo osm). V něm  už bylo třeba jednu jeho část objet a o kousek dál ještě jedno místo opatrně přejít, neb zde se objevila už hlína).  Ale že to i dnes jezdilo, navíc jsem se tolik "nekochal" okolím, tak na ujetí stejného počtu okruhů jako včera stačil čas skoro o půl hodiny kratší :-). Navíc i dnešní počasí mohlo směle konkurovat dnešku pod Dachsteinem, takže "jiskřivý" sníh ve stopě objevil i na fotkách pořízených dnes za humny. A jelikož nejsou žádné "kdyby", tak v současné situaci se nakonec těch osm dní na běžkách "za humny" může nakonec zdát něčím mnohem méně dosažitelným než si vyrazit na necelý týden do Alp. Že jim trošku chyběly ty místní speciality? Pravda, ale co tomu brání si něco z nich v příštích dnech zkusit doma připravit. Receptů na štýrskou kuchyni je plný Internet a navíc, kuchyň je docela podobná té naší. A takový trhanec (Kaiserschmarrn) a štýrský rendlík by neměl být problém. Vlastně mohl, neb v rendlíku je dost kyselého zelí :-)

Dnes "ležatá osmička", aneb 8x kolem krmelce :-)

Když si včera v podvečer užily ty kratší "Salomonky" v -6,5°C parádní skluz v upravených stopách na 4,5 km okruhu v Orlickém Záhoří připraveném na téměř 60 cm sněhové pokrývky, vypadá to, že by to na horách mohlo nejen vydržet, ale se i v nejbližších dnech ještě vylepšit. Takže uvidíme, co nám nejbližší dny nabídnou k plánování i pro ty delší "Salomonky". Ale zatím nechme hory horami. V noci na dnešek tady teplota téměř kopírovala včerejší předpověď počasí, takže probuzení do dnešního rána už bylo za plusové teploty a desetinku po desetince teplota pomalu rostla. Co bylo ale zajímavé, tak včerejší vítr pomohl tomu, že i dnes se nakonec  bylo možno projet za humny, neb tou troškou večerní sněhové nadílky vítr "vyplnil"  některé stopy, takže ranní záměr trošku jen se trošku provětrat, nakonec "přerostl" v docela slušné sklouznutí. Zejména když se ta "ležatá osmička" dala jet vícekrát a pokud jedna stopa začala drhnout, byla hned vedle k dispozici po projetí druhá. I ten její "střed" nebyl takový " mišmaš", jako během víkendu, kdy se stopa nedala jet více než 2x. A tak letos již absolvované km dostaly zajímavý přírůstek, který ten součet docela "zakulatil". Zda to bylo za humny (zatím) naposledy, tentokrát nechám bez odpovědi, neb venku začíná docela slušně sněžit a teplota už je téměř na nule, tak třeba i to zítřejší dopoledne ještě nabídne nějaké to provětrání se, aniž by člověk musel vyrážet někam dále. P.S. Pod Dachsteinem se dnes asi počasí "překonávalo", ale jak vidno, ani těch místních moc nenalákalo. Možná to bude jen tím, že dnes je pracovní den, ale co my víme, neb i v Rakousku není aktuální epidemická situace nic moc.