Návrat "starých" časů v posledních listopadových dnech

S malováním a následným uvedením vnitřku domu do přijatelného stavu se objevila potřeba doplnění některých věcí, přičemž ne všechny skončí v ledničce. Sice minimálně týden ještě bude trvat, než nám to bude moci přijít Štěpánka "zkolaudovat", tedy, že se v obýváku objeví i krabice s hračkami a knížkami. Ale aby to nakonec nebylo později, už včera bylo jasné, že musíme vyrazit  s respirátorem "mezi lidi" pokud možno ihned a něco z toho seznamu zakoupit. A tak se i stalo. Takže druhou adventní neděli už bychom snad měli mít "pod kontrolou". P.S. S tím počasím jsme nakonec měli ještě docela kliku, neb zima v posledních dnech trošku ubrala resp. se dosud ještě moc neprojevila. 

Advent ve znamení mokrého hadru

A postupně zaplňované popelnice. Ale co je důležité, už chodíme v čistých pantoflích po celém domě, takže nastává další fáze, tedy návrat věcí tam, kde byly, neb s tímto malováním se nedělala žádná změna. Pravda, některé věci se už na své původní místo nevrátí, tak třeba poslouží jinde či je stihl osud komunálního odpadu. První našly své místo vzorky použitých barev. A to studeném sklepě. Neděle byla prvním dnem, kdy zase došlo i na ranní vyvětrání. Tentokrát v zasněženém okolí a ve společnosti Clifa, který si tu sněhovou nadílku opravdu užíval. Že dnes je neděle, o tom ráno nikdo nepochyboval. Ale že je už tou první adventní nedělí, to bylo znát jen navenek. A to připraveným vánočním osvětlením, které poprvé sepnulo v čase rozsvícení vánočního stromu na obci. Tam jsme ale letos chyběli, neb aby ten vstup do příštího týdne už byl "klidný", dostalo i dnes přednost pokračování úklidu. Uvnitř domu nám to připomenula zatím svíčka na bleskem vyrobené "náhražce" adventního věnce, kterou by do příští neděle už měla nahradit obvyklá forma. P.S. A ještě jedno konstatování ke skončenému malování. Říká se, že ve dvou se to lépe táhne, což mohu potvrdit, takže při celodenní spolupráci s malířem se nejen vše řešilo hned, takže nezůstávalo nic na pak, ale i to "vyklízení" bylo efektivnější. A ještě doplním, že ve dvou i lépe chutná, což zase v poledne oceňoval malíř.

Zítra už poslední tahy štětkou, válečkem ...

A sobotní oběd už by měl být tečkou za malováním. Samozřejmě tím myslím jen výkony malíře, nás  čeká uvést vše co nejdříve co nejblíže původnímu stavu. Proč ne úplně? Protože to je šance v rámci úklidu některé věci přehodnotit a event. se s některými i rozloučit, což by nakonec měla být jediná změna. Vše ostatní se vrací do stavu před malováním. Do těch barev a vzoru se malíř trefil tak, že by to mohlo vypadat, že se vlastně nic nedělo. P.S. Počasí se umoudřilo, takže to nakonec docela dobře schne. Teď nezbývá, než nasadit dveře a okny bude stačit už jen nárazově větrat, což znamená, že se pomalu do domu vrací i teplo :-) Ráno sice bylo v přízemí ještě jen "dobrých" 13°C, ale na oběd už teploměr atakoval dvacítku.  P.S. Zato venku o sobě dává vědět první větší dávkou sněhu (myšleno na poměry v nížině) zima.

Středa by měla znamenat, že jsme v polovině

A ono to i tak vypadá, byť je pár míst, tedy "studených" rohů, kde to schne pomaleji, takže to bude chtít kontrolu i v dalších dnech. Máme tedy za sebou první dva dny a nelze než použít konstatování našeho malíře, že vše je dle plánu. Dnes se také vysvětlila záhada, jak jsme to zvládali minule, když jsme oba chodili do práce. Odpověď se našla. Mezi patrem a přízemím jsme měli pár dní pauzu na přípravu a úklid a byla v tom i nějaká dovolená, takže divit se, že od rána do večera mám tentokrát co dělat, je asi nepatřičné, když jsme tentokrát zvolili malování na jeden zátah. Zakrytí docela eliminuje následný úklid, myšleno tu jeho "hrubou část", což se dnes potvrdilo hlavně v koupelně, která šla celá "dolů" až na omítku, aby dva plné kbelíky seškrabané malby nahradila dnes penetrace a zítra dva nátěry. Že to je nejen podle plánu malíře, hodnotíme i my. Neb dva dny nocování na matracích v obýváku na zemi, mimochodem vstávání z výšky 15 cm nad zemí nic moc :-), úplně stačily. Dnes měníme za návrat do již dokončené ložnice.  S tím vstáváním to i tak nebude pár dní žádná sláva. Bude trochu připomínat pohádku O princezně na hrášku.  Ne, žádný hrách v postelích nečeká, jen se trošku navýšily o ty matrace z válend ze sousedního pokoje, které už nebylo v domě kam uklidit, aby se nemusely dát do garáže. Takže to bude "seskok" z výšky 70 cm :-). V garáži tentokrát skončila jen sedačka z obýváku, vše ostatní muselo zůstat doma, aby  to při zpětném stěhování z nevytápěné garáže do tepla nenavlhlo. To se zejména týká knížek z knihovny, které mají svůj azyl v přepravkách na chodbě a budou se  v přízemí přenášet se vždy tam, kde se nic nebude dít. Sedačce to ale nebude vadit nebude. Tu totiž čeká po návratu čištění mokrou cestou. Zítra se už vše přesune do přízemí, aby se malíř vrátil do patra v pátek a dodělal chodbu. Takže to by měl být ten zlom, kdy už to vymalované začne být v převaze a začnou se objevovat prostory, kam už bude možno jen v čistých pantoflích. 

Tak už to vypuklo ...

Po nedělní přípravě patra i kousku přízemí, které ale celé přijde na řadu až v druhé polovině týdne, se rozběhlo malování domu. Tentokrát se koná v trošku pozdějším čase, takže je trošku obava, jak to bude schnout. Dnešní počasí ty obavy zrovna moc nerozptyluje. To podstatné je ale zakryto, barvy vybrány a azyl v rohu obýváku a u stolu v kuchyni připraven. Ten první by měl vydržet jen do zítra, kdy by měla být aspoň pro přespání už hotová ložnice, ten druhý bude takovým místem po celou dobu malování. Akorát se bude muset párkrát přesunout, až se bude malovat i kuchyň. P.S. Toto malování je od doby, kdy se měnila v domě okna, prvním, které nemá uprostřed krátkou přestávku na úklid toho již hotového a přípravu na malování druhé části. Tentokrát je plán takový, že si malíř na nás vyhradil čas  do sobotního poledne.

Malování tentokrát zasazené do prvních mrazů

Ano, taková je předpověď od středy příštího týdne. Takže pokud se nebude mýlit, ve druhé půlce týdne lze čekat mrazivá dopoledne. Snad teplota neklesne pod hodnotu, na kterou budou stačit prsty na jedné ruce. Každopádně bude zajímavé, jak v těch podmínkách bude nová výmalba schnout. Což vlastně platí i pro samotný začátek týdne, kdy je na programu patro. Jaké bývají ty poslední dny před začátkem malování, asi není třeba popisovat, chcete-li se co nejdříve vrátit do normálního stavu. V tomto případě by to navrácení se do normálu mělo na rozdíl od toho, co se děje již druhý rok kolem nás, platit. S některými věcmi se člověk sice rozloučí, něco nechtěně poškodí či dokonce rozbije, ale pokud malování nezamýšlí využít k velké změně či dokonce k rekonstrukci, a dokonce nezmění ani barvy či vzory výmalby, tak by se to nakonec dalo nazvat jako opravdu "z gruntu" provedený vánoční úklid. Ten se sice s ohledem na datum nestihne dokončit s příchodem letošního adventu, ale věříme, že dlouho "pozadu" nezůstaneme. Každopádně pro rozsvícení vánočního osvětlení už teď stačí jen jej zapojit do zásuvky.  To ale ještě sedm dní může počkat. Co ale nepočkalo, byla příprava na zítřejší "kick-off", která zaplnila větší část víkendu. Přesto se tam ještě vešlo jedno (dnešní) ranní vyvětrání. Teď, když tomuto víkendu už zbývá jen pár hodin, už možno říci, že jsme nejen připraveni na to "vybočení" z normálu, ale snad i na to, jak se do něj budeme vracet. P.S. I náš citroník se těší, až se vrátí na své místo, neb současný azyl na chodbě mu asi moc nesvědčí :-)

"Vánoční hurikán" a jeho dnešní dozvuky

Vánoce sice ještě nejsou, ale takový název měl včerejší zážitek ve větrném tunelu v Praze Letňanech. Asi proto, že jsme to několikaminutové létání dostali formou voucheru s roční platností k loňským Vánocům. Takže patří předeslat, že "Děkujeme, Ježíšku!".  Užili jsme si to náramně a dle hodnocení instruktora jsme si všichni krásně "zalétali". Přiblížit se k "předskokanům", tedy před námi trénující skupině vojenských parašutistů, by ale vyžadovalo hodně hodin tréninku. A to nemluvím o instruktorovi, který nám v závěru předvedl něco ze svého umění. Každopádně  prima zážitek a zajímavá zkušenost. A pak už to bylo po svých a po pevné zemi nákupního centra v Letňanech. Tam to sice byl taky zážitek, ale nic moc jsme si odtud nepřivezli, byť jsme toho opravdu hodně viděli.  Možná proto, že jsme toho ani moc přivézt neplánovali. Večer dorazily objednané fotografie z dopoledního "létání", které dojmy vrátily do hlavního účelu včerejší návštěvy Prahy. Aby ten "přechod" z Prahy nebyl tak prudký, tak jsem si ještě dopoledne "střihnul" Hradec, abych to odpoledne ještě doplnil návštěvou blízkého lesa. Vypadá to, jako bych chtěl stihnout od všeho trochu. P.S. Pochopitelně, neb do toho domácího "dobrovolného lockdownu" vyvolaného připravovaným malováním v příštím týdnu se toho moc dalšího nevejde.

Svátek "zlomil" týden, zítra bude chvilku pořádně fičet

Uplynulý Svatomartinský víkend už připomínala jen lednička, kde zůstalo z něj něco málo na tzv. Svatomartinský rendlík, byť finálně servírovaný na talíři. Vlastně se začátkem týdne přišlo ještě jedno připomenutí. Tedy že by po víkendu neškodil nějaký ten pohyb, aby se ten víkend malinko vyrovnal. Na kole do Lhoty pro rakytník to jako vstup do nového týdne bylo málo, tak jsme to odpoledne "dorovnali" s Clifem delší procházkou v blízkém lese. Nutno ale podotknout, že Clif si žádný "podnět" z víkendu, že by se měl hýbat, nenesl. Jinak ani druhá podzimní dekáda nezabránila růžím, aby stačila vykvést další poupata, takže venku stále nezůstává jen u obligátních doubků. Do země se dnes také dostal česnek. Přestože kolem záhonů už je od jara "lehký plůtek", i tentokrát šel pod pletivo. Tentokrát už ne kvůli Clifovi, ale hlavně kvůli kočkám, které se nějak naučily chodit na návštěvu a na záhonech zahrabávat své "poklady".  Jinak dnešní svátek byl tak trošku, samozřejmě až na ty drobné zahradní práce, generálkou na zítra, kdy to bude jak trošku fofr, tak i něco nakupování. A jelikož se to zvládlo, tak je na zítřek, kdy to bude větší "zápřah", "natrénováno" :-) Hlavní bude užít si těch pár minut ve větrném tunelu Hurricane Factory a při té příležitosti poté se i podívat, co je nového u sousedů v OC Letňany. P.S. IKEA není v cestovním plánu.

Svatomartinský víkend končí

A s ním i to, co jej již tradičně provází, tj. hodování. Martin sice na bílém koni nepřijel, ale to bylo asi to jediné, co v něm chybělo. To, že bílá nadílka nebude, už bylo dlouho předem zřejmé. A netýkalo se to jen nížinných končin, takže ani v nejvyšších polohách Krkonoš nic na ten lehký poprašek z nedávných dne nepřipadlo. Samozřejmě na místech, kde poprašek zůstal. Ale víkend nebyl jen o rodinném setkání a hodování.  Dostalo se i na vycházku do lesa a v neděli odpoledne se naším přičiněním k "zimnímu spánku" odebral i balkón, když z něj dneškem zmizela veškerá květinová výzdoba. Ani catalpa na dvoře nezůstala ušetřena naší podzimní údržby. Povedlo se z ní sundat většinu listí, takže tentokrát vítr nedostane šanci to množství listí, co z ní na podzim spadne, rozfoukat po celém pozemku. Chvilka zbyla i na nějaké to plánování "déle než na příští týden". O tom už nějaká představa pár dní  je. Po jeho skončení totiž přichází týden, který zase po několika letech doslova obrátí dům naruby. Bude se totiž malovat. Snad všechno klapne tak, aby se s příchodem adventu nejen rozsvítilo venkovní sváteční osvětlení, ale adventní pohoda vstoupila do domu. Byť to asi nebude najednou, ale postupně do jednotlivých částí domu, jak budou zprovozněny. P.S. Prý to tentokrát bude pořádný "fičák" a všechno tu bude lítat. Tak si ještě před ním a s ním spojeným "gruntováním" dáme malý trénink ve větrném tunelu v Praze.