Atlantik aneb u břehu to šlo

Nejen co do teploty, ale hlavně co do vln. Ty byly dnes dopoledne docela malé díky i téměř bezvětří. A byť to bylo hlavně pro "domácí archív", přesto se to počítá. Což znamená, že se do vln Atlantiku na chvilku ponořila i druhá část výpravy.  Pak nezbylo než se zbavit toho jemného písku, "zdolat" večeři a vrátit nějaké ty získané  kalorie večerní procházkou po pobřeží. Že to ale nebude slavné, všichni tušíme. Na to, aby člověk kompenzoval třeba dvě 12° piva, musí uběhnout aspoň 3 km za cca 20 minut. To byl dnešní výsledek na běžeckém pásu. P.S. U večeře jsem těch vyběhaných cca 250 kalorií zase rychle doplnil:-)

Paella de marisco - další oběd ve španělském duchu

Opět skvělá volba, tentokrát rovnou ve verzi "pro dva", ale zapomněli dodat, že tak pro dřevorubce :-) Teď chvilku relax a možná dnes dojde opět i na pokoření vod Atlantiku, neb dnes už voda není tak "rychlá ". P.S. Říkám já po zkušenostech z minulých dnů :-)

Vyhlídka na severním konci promenády

A mezi 10.15 a 11.00 hod. nás tu nebylo málo. Však to tu sedalo pomalu každých 5 minut. P.S. Díky větru foukajícímu podél pobřeží a posílenému o tah leteckých motorů startujících letadel člověk tu i párkrát mohl zažít, jak asi vypadá slabá písečné bouře. Navíc když se jemný písek nalepí na opalovací krém,  tak člověk odsud člověk odchází i slušně "opískovaný". A myslet si,  že na to stačí si jen na chvíli stoupnout pod sprchu, to fakt nestačí:-)

Večerní pětka po pobřežní promenádě

Tentokrát ta skvělá místní kuchyně neunikla večerní procházce,  byť jejím účelem byla i druhá "obchodní inspekce". Tentokrát do centra Puerto del Carmen,  která začíná od nás asi po 2 km..

Tapas aneb lehký oběd ve španělskem duchu

Zejména když tady člověk snídá,  a docela vydatně, v čase,  kdy se u nás lehce svačí před obědem.  Takže jsme zkusili něco z místních tapas. S nebyli jsme sami,  kdo tak volil. Jen někteří si k tomu ještě objednali hlavní jídlo :-) P.S. My vlastně nakonec asi také, byť se to "schovalo" pod odpolední kávu. Přesněji řečeno místní specialitu Frappélatte, což je slušná kalorická bomba už té v základní verzi. Natož s různými přísadami a doplňky, které jsme však ponechali bez povšimnutí :-)

Poklidná sobota v Hipotels La Geria u bazénu

Tam byl pod slunečníkem i náš "základní tábor" pro dnešní den. Po domluvě  kdo v něm zůstane a bude držet službu (samozřejmě mimo pauzy na oběd,  který má naše výprava vždy společný)  zbytek výpravy vyrazil prozkoumat jižní konec Puerto del Carmen. Cestou tam foukal boční vítr, cestou zpět se změnil na protivítr,  takže spolu s 34°C na sluníčku podmínky sice nic moc,  ale cíle, tedy nejjižnějšího místa Puerto del Carmen (přístavu) bylo dosaženo a místní atrakce - loď k pozorování podmořského světa, tak prošla i objektivem mého fotoaparátu. Pak už jen návrat zpět a do času oběda, což je skoro půl třetí našeho času,  byl dvouhodinový relax u a v bazénu. P.S. Když se chce,  tak se umí být delší dobu v klidu :-) Zejména když je klid poměrně relativní pojem :-)

Kytara dnes zněla na více mistech

Dnes se do programu nakonec vešla i první "inspekce" místních obchůdků :-)

Odpoledne doplnilo další zážitky

Hlavně poznání, že voda v Atlantiku,  samozřejmě u pobřeží,  je jen o něco  chladnější   než v hotelovém bazénu. Na otázku,  kolik je to něco,  se ale odpovědi různí:-). A taky, jak to vypadá na vyhlídce u toho konce dráhy na letišti v Arrecife, co "málem" sahá až do moře. Ani v Atlantiku ani na vyhlídce jsem určitě nebyl naposledy.

La Rustica aneb ten název mi nějak nesedí :-)

Pokud bychom přeložili název restaurantu La Rustica na nábřeží v Arrecife ze španělštiny přes slovník cizích slov, tak bychom se dozvěděli,  ze rustikální je něco,  co představuje něco venkovského, lidového, prostě vyplývajícího z prostého způsobu života. Video ale ukazuje,  jaký význam tomu dávají v této restauraci. Sice asi hlavní motivací byl covid-19, neb na následnou úsporu obsluhujícího personálu to asi v tomto podniku nevypadá, ale ať je to jak je to, každopádně jej možno zařadit mezi těch pár zážitků, které si z Arrecife odvážíme. Nakonec možná jako ten největší.

Siesta v Arrecife

Dnešní dopolední počasí moc nesvědčilo relaxu u bazénu, natož u Atlantiku, tak jsme sáhli po druhém výletu a vypravili se sami, tentokrát místní veřejnou dopravou, do hlavního města ostrova. Když po poledni zase zmodrala obloha a bylo dopito popolední cappuccino, nezbylo než prvním busem se vrátit zpět a po tom výletování zase "oprášit" relax :-) P.S. Delegát nelhal, až na zážitky z pobřežní promenády a jednoho náměstíčka s kostelem pro turisty dost nezajímavé a všední. My jsme si ale i zde své zážitky našli, o jednom bude hned další příspěvek.

Místo večerní procházky výběr fotek

Ale to nebyl hlavní důvod. Tím je sice částečně i únava z dnešního cestování, ale hlavně bohatá večeře, kdy bylo hříchem neochutnat hlavně ty dary moře. P.S. Stejně to je postavené na hlavu, vždyť právě ta večeře by ale měla být argumentem pro tu procházku:-(

A na závěr ještě Jameos del Aqua

Po projetí Údolí tisíce palem a návratu k pobřeží následovala jedna z místních TOP lokalit hojně navštěvovaná turisty. Podzemní komplex vzniklý sopečným výbuchem, jehož prostor využil architekt snad všeho, co je na ostrově, César Manrique, k vybudování kulturního centra se dvěma restauracemi, uměle vytvořeným bazénem s azurovou vodou, podzemním jezerem s bílými ráčky, podzemním koncertním sálem a muzeem. Pak už jen cesta po pobřeží a návrat do hotelu v  Puerto del Carmen. Že nejprve následovala studená sprcha, netřeba zmiňovat,  byť to horko začalo až odpoledne, až kdy jsme sjeli na pobřeží.  Dost ale psaní,  teď už čeká večeře. 

Aloe má opravdu široké využití

 A kvalitní mořská sůl taky není k zahození. P.S. Základní "ošetření" kolem krční páteře proběhlo na místě v rámci ukázky na místě (někdo volil i ochutnávku za účelem "vyladění" svého vnitřku), pokračování bude doma, neb zázraky ani zde se nedějí hned :-)

Nemáme jen oči a uši :-)

Takže nemohla chybět zastávku v jednom z místních vinařství pěstujících vinnou révu na společném prachu a v jedné se "zájezdových" restaurací, kde jsme ochutnávku vína doplnili ještě o místní červené,  něco z místního bufetu a nezapomněli jsme ochutnat i místní specialitu - likér podávaný se šlehačkou a skořicí. P.S. Jazyk se mi sice podařilo odlepit od patra téměř hned,  ale až po vypití stejného množství vody :-)

Národní park Timanfaya

Další zastávkou byl NP Timanfaya s okruhem mezi sopkami a zastávkou na vrcholu jedné z nich u restaurace El Diablo, kde se pro návštěvníky pořádají ukázky z toho, co se zde skrývá pod povrchem země. A ta hloubka není veliká, když stačí přiložit trochu roští a opřít ji o stěnu jámy do země, aby za chvíli vzplála nebo nalít kbelík vody do mělkého vrtu, aby se ta během tří vteřin proměnila v páru a vytryskla ven z vrtu.  P.S. A místní restaurace tu nemá žádné grily, stačí, když ta kuřata položí na rošt nad vyústění jednoho z průduchů. Mimochodem teplota prý kolem 175°C, což by měla být  na grilování větších kousků masa teplota téměř ideální.

El Golfo a jeho zelená laguna

Po přejezdu na jižní cíp ostrova a doplnění "posádky" autobusu o zbylé účastníky dnešního putování je tu první zastávka - zelená laguna s vyhlídkou na část západního pobřeží ostrova. P.S. A že tu byl ještě silnější vítr, netřeba zdůrazňovat. Inu západní pobřeží.

Lanzarote 2022 - Gran Tour Checo

Plán na dnes je získat "základ" o ostrově.  Počasí se "umoudřilo", tak snad se povede naplnit očekávání od toho dnešního putování po ostrově pořádanou místní agenturou a doplněného českou průvodkyní. Jsou poměrně velká. Za 1/4 hodiny vyrážíme, tak ať bus nečeká.

Po večeři přišel vhod lehký svetřík

To když po dalším horkém dnu se přece jen trochu ochladilo a teplota večer spadla k 25°C. Zato ale zesílil vítr, takže večerní procházka po pobřežní promenádě do centra Puerto  del Carmen (výsledky dopoledního "průzkumu" byly přesvědčivé :-) byla občas i o nějakém tom zrnku písku v očích. Ale zvládli jsme to, takže máme zhruba "zmapován"  jak jižní  tak i severní směr pár kilometrů od hotelu.  Zbývající směry už netřeba plánovat,  neb východně jsou vody Atlantiku a západně přes silnici už začíná sopečná oblast. P.S. A tu z větší části uvidíme zítra.

Hipotels La Geria cvičí aneb polední "animák"

 

P.S. Ale ani osazenstvo u bazénu nezahálí :-)

Teplo nepolevuje, vítr sílí

První obhlídka blízkého okolí až k infocentru Puerto del Carmen. P.S. Taková "pětka" dopoledne po pobřežní promenádě za účelem prvního seznámení se s místem a taky pořízením prvních obrázků.

Lehká hádanka na dobrou noc

Vítr fouká jedním směrem,  ale konstrukce se točí oběma směry? Proč? Uhádnete?

I na ten Atlantik dnes došlo

Po večeři v rámci 1. skupiny (2. ji tu má mezi 21-22.30 hod., což je na nás už docela pozdě, zvláště když se k tomu ještě přidá hodinový časový posun) se dostalo nejen na obhlídku nejbližšího okolí (směr k letišti), ale zkusili jsme si, jaké osvěžení poskytují vody Atlantiku. Pravda, jen kousek nad kotníky a v podstatě na břehu,  ale i to stačilo,  aby si člověk udělal obrázek. Prostě bude to "rychlá" voda. A to už byl večer,  co teprve, když bude Slunce nad hlavou. To už musí být docela slušný teplotní rozdíl proti teplotě vzduchu. Další rozdíl, tentokrát ve výšce hladiny (odhadoval bych to podle pláže tak 3 metry) je tu mezi přílivem a odlivem. Sice se do dneška a taky do nás více už nějak nevešlo, ale i tak na první a vlastně jak zdůrazňují cestovky, jen "cestovní den" to bylo až až. P.S. V "soutěži" o poslední kufr na pásu jsme na místním letišti tentokrát překvapivě neuspěli.  Jeden byl hned druhý v pořadí a ten druhý přijel o chvilku za ním. To se asi muselo někde něco stát :-)

To vedro tady překvapilo i domorodce

My jsme ale přiletěli z domova již připraveni, byť takové,  tedy 36°C v 16.00 místního času, jsme z předpovědi nečekali. Zejména na letišti v tom všem betonu kolem to opravdu "dýchlo". Sice to tu mírní vítr, ale i tak to trošku i ty místní překvapilo. Do čtvrtka se to prý ale vrátí do "normálu". Samozřejmě místního:-). P.S. Po necelých 5 hodinách v letadle a pár minutách v busu následoval excelentní check-in a můžeme "začít". 

Nejvyšší čas zabalit věci

Dopoledne dopadlo dle očekávání, do kalendáře přibyly k těm existujícím dva termíny na srpen a dva termíny na leden příštího roku, jen ten zvažovaný nákup letních kalhot ve Futuru ani v Auparku nějak nedopadl. Po rychlém obědě se do času odpoledního frappé dostala do kondice jak pergola tak i bazén, , to hlavně kdyby byl v následujících dnech zájem o užití, aby po zalití žíznící části užitkové zahrady (na zalévání trávníku bychom spotřebovali cisternu, takže smůla, určitě se ale vzpamatuje, jen co mu ty předpovídané kapky z oblohy pomohou) a preventivním ošetření rajčat a okurek už přišel čas i na doplánování detailů (něco nebude stačit si jen pamatovat :-) a zabalení věcí na druhou část naší letošní letní dovolené. Tentokrát už bude vlastní doprava jen do Prahy a zpět, o ostatní se postará Smartwings. P.S. Poslední prognóza Norů vypadá zajímavě, jak pro naše končiny, tak i pro dovolenkovou destinaci. Tak uvidíme, jak to vyjde. Zejména na ten vítr jsem zvědavý.

Horko nepolevilo ani o víkendu

Jak by ne, když se to uprostřed týdne zmiňované ochlazení ani ten déšť v podstatě neprojevily. A tak kromě odpoledního výletu do Pardubic se víkend odehrál v podstatě na zahradě. Ta resp. na ní vypěstované produkty měly rozhodující slovo ve víkendovém jídelníčku. V podstatě stačilo koupit kelímek tvarohu a  na sobotní stůl už vše dodala zahrada. A co se "nesnědlo", to se zpracovalo "na pak". Čím byl víkend trošku zvláštní, že se všechno konalo s cílem, aby ti, kterým to tady zase na pár dní svěřujeme, měli s tím co nejméně starostí. Snad jím bude přát i počasí, byť tomu předpovídanému množství srážek, které by tu mělo spadnout, nějak nevěřím, takže to bude chtít do sudu doplnil vodu ze studny, aby se trošku před zaléváním stihla ohřát. Zítra už toho moc nepořídíme, zejména když je pro jednoho pracovní den a pro druhého další "vycházka k bankomatu ČSOB do fakultky". Tam to tentokrát bude jen takový "klid před bouří", ta nastane v termínu(ech), který(é) mi si zítra poznamenám do svého "prázdninového" kalendáře.