Září už sahá na kliku dveří

Víkend i těch několik následujících a pro letošní rok již posledních srpnových dnů jakoby shrnuly do jednoho zážitku vše podstatné, co se v letošním roce přihodilo. Že na to stačilo těch pár dní? Žádný problém, neb zážitek přece nemusí být dlouhý, stačí když bude intenzivní, že? A tak do toho jednoho s "od každého něco" se toho docela dost vměstnalo. A navíc tím, že z toho byl nakonec ten "jeden" velký, zřejmě ty pocity z něj na rozdíl třeba od nedávných dovolených, kdy se člověk vrátil a hned po pár hodinách byl díky tomu pracovnímu stresu zase tam, kde byl před dovolenou, vydrží déle. Že jsem se během nich opět vrátil s jídlem resp. jeho podobou, o hodně let zpět, asi netřeba zdůrazňovat, když ani v tom čase jsem nevynechal vycházku k bankomatu ČSOB do fakultky. Další sice následuje již pozítří, ale to už by měl být ten kýžený termín, od kterého to už bude jen lepší a lepší. Navíc další termín bude až kolem Mikuláše, takže výrazná "úleva" pro kalendář i plánování podzimních zážitků. Když se s návratem teplot pod 25°C vrátila i chuť něco dělat venku, kde už na dodělání čeká pár domácích "zakázek", hned je to znát. Chuť nejen něco dělat, ale i podívat se v čase trošku dále, aby to, co by bylo potřeba udělat, ladilo s budoucími plány a nemuselo se to za pár roků předělávat. Což znamená, že tentokrát nemluvím o zahradě, ale o našem dvougeneračním domečku. Hned příští týden by se mohla domluvit první sanační akce a k ní i něco pro další úspory v jeho vytápění. Byť pokud budeme "předvídat" tuto zimu podle toho, kolik má ta letos sklizená cibule slupek, tak by měla být podobná té uplynulé. Což by určitě nebylo od věci, zejména vzhledem k té situaci kolem nás. P.S. Teď už jen otevřít dveře a nechat vstoupit září, jehož kalendář už má teď něco přes třetinu svých okének zaplněných. A to tam ještě není nic z plánů pro letošní babí léto a poslední zářijový týden má zatím blokaci na podvečerní čas pro všechny dny.

Poslední srpnový víkend před námi

Samozřejmě myšleno jen ten, který se týká tohoto roku, neb je nadále počítáno i s těmi budoucími :-) Vstoupíme do něj asi s ranní mlhou a hlavně s téměř maximální vlhkostí vzduchu, k čemuž určitě napomůže před chvílí skončený přívalový déšť, který tu během necelé hodiny přinesl něco málo přes 15 mm dešťových srážek. Mimochodem když jsme u toho deště, tak snad poprvé jsme měli vodu i na stole uvnitř pergoly, kam dešti tentokrát napomohl opravdu silný jihozápadní nárazový vítr. Ale když se vítr po chvilce zklidnil a déšť se "narovnal" do toho obvyklého směru, tak už na to, abychom nemuseli stěhovat večeři u zahradního grilu do domu, stačil jen suchý hadr. Zato plánovaná návštěva letního kina to už "nerozchodila", neb představení bylo zrušeno a přeloženo na příští pátek. Vlastně on byl ten dnešní večer pro těch několik zážitků z uplynulých dnů od posledního příspěvku takový symbolický a v podstatě to tak nějak "shrnul", že by se dalo říci, že to sice prospělo, ale v této podobě opakovat by se to už nemuselo. Vlastně něco už z toho opakovat ani nelze. P.S. Ta čtvrteční ranní procházka po labské náplavce po středečním ponocování následkem zážitku z vycházky k bankomatu ČSOB do fakultky ale neměla chybu. Možná to ještě chtělo se na chvíli zastavit a ten šálek zeleného čaje si dát místo až doma  někde na Velkém náměstí. Ale doma jsem zase u něj měl společnost, tedy Štěpánku, se kterou jsme to "táhli" až do oběda. Takže nebylo se asi čemu divit, že jsem odpoledne zaspal "otevírání garáže" :-)

"Tvrdá" strava bude mít definitivně pár měsíců pauzu

Vlastně vždyť už i nějakou dobu měla, ale postupně. Pomalu již tradiční čtvrteční "plechárna" při návštěvě města byla, jak to tak vypadá, na nějaký čas tím posledním jídlem s většími a hlavně tvrdšími kousky. Z páteční vycházky do fakultky k bankomatu ČSOB jsem si tentokrát místo faktury odnesl jen doporučení, že po nějaký čas by nebylo od věci si upravit jídelníček a vyhnout se tentokrát všemu, co nějak více "zaměstnává" zuby. Navíc pro ty nejbližší dny by bylo nejlepší jíst jen to měkké a kašovité. Ač si moc "radit" nenechávám, tentokrát jsem to doporučení vzal vážně a ani jsem se nemusel moc přemlouvat. Stačilo totiž se od tohoto doporučení jen málo odchýlit a já jsem pak odpoledne málem chodil po stropě. A jelikož ta úprava jídelníčku byla jen jedním z devatera doporučení, které jsem spolu s krabičkou bílých tabletek obdržel, asi se není čemu divit, že ten víkend byl hodně klidný. Stejně tak i víkendové posvícení. Pár těch povidlových i tvarohových koláčků ale u odpoledního čaje nechybělo :-) Co určitě potěšilo, bylo těch dnešních 10 mm dešťových srážek, které sice stačily zavlažit jen do hloubky několika centimetrů, ale aspoň naplnily z větší části sudy na dešťovou vodu. Takže zahradu nakonec nečeká zálivka tvrdou studniční vodou, byť tomu unikla "o fous". 

Kdy jindy, než dnes, když ...

nemálo následujících dní v mém kalendáři zase po delší době hlásí "PLNO" nebo téměř tomu tak. Tak to dopadá, když se potká pár očekávaných termínů s věcmi, do kterých se mi po návratu z dovolené nějak nechtělo resp. dění kolem tak nějak vyvolalo i pár nových. Trošku by mi mohlo být omluvou, že v tom vedru se do ničeho moc nechce, ale výsledek zůstává stejný. A tak se stalo, že o něčem "větším" nějak více uvažovat možno až po 2. září. A to s tím ještě konec tohoto týdne může zamíchat. Ale jaké to bylo po těch několik uplynulých dnů? Téměř ve "středomořském" stylu. Nemyslím stravu, ale způsob fungování, neb většina činností se buď přesunula do dopoledne resp. čekala až na podvečer, spíše až na večer. Někde mezi byla v podstatě ta na jihu Evropy známá siesta, jejíž zvládnutí nedělá problémy ani středoevropanovi :-) A pokud šlo o ty činnosti, tak ty v podstatě určovala zahrada, kdy "kulminuje" většina letošní úrody, takže se sklízí a zalévá. To druhé už je únavné, zejména když už tomu delší dobu nepomáhá počasí, takže ta "žízeň, je čím dál tím větší a ta naše "louka" je toho důkazem.  Pravda, dvakrát podle předpovědi i podle domácího meteo to vypadalo, že aspoň trochu sprchne. Ale když už to dopadlo, tak chvilku poté, co déšť ustal, nebylo patrné, že tu vůbec něco spadlo. Třeba si to obloha schovává na závěr tohoto týdne, jak to vypadá v předpovědi, která se dnes objevila. Bohužel to načasování ocení maximálně zahrada, neb tento víkend tu je posvícení a déšť během něj zrovna vítán není. A cože to vlastně dnes trošku "vybočilo" z konceptu posledních dnů a už by se nevešlo do těch příštích do konce měsíce? Prostě už nestačilo se na zahradě normálně z toho vedra potit, musel jsem si k tomu přidal trošku více pohybu a "odnesl" to zase Hrádek. Tentokrát jsem ale kavárnu Anny z Harrachu "minul" a "občerstvovací stanici" si dovolil posunout až do Těchlovic, kde jsem v podstatě dnešní vyvětrání se ukončil. Zbylých pár kilometrů už bylo po delší pauze a nakonec i ve volnějším tempu, jak mi doporučila paní domácí. Byť se mi zprvu moc poslechnou nechtělo, nakonec si o to řeklo samo tělo, když jsem se tam nejen pěkně "rozseděl" :-) Změna v podvečerní činnosti, tedy zalévání, ani dnes nepřišla, zato zítřkem začínají zase "cestovní" dny, byť si hned ráno ještě "střihnu" přetahovanou s vosami a včelami při úklidu popadaných broskví. Tak snad na cestu nedostanu nějaké to žihadlo, jako tomu bylo minulý týden. Dnes jsem je nepokoušel, úplně mi stačila dávka postřiku, kterou přinesl vítr, když jsem běžel kolem sadu pod Těchlovicemi.

Praha tentokrát nebyla jen tranzitním místem

Jak jsem již naznačil v minulém příspěvku, úterý byl "výletním dnem" do Prahy. A tentokrát jsem si to uspořádal tak, abych těch pár tradičních obrázků stihl pořídit ještě před tou hlavní schůzkou, na kterou jsem mířil do jedné z kaváren v obchodním centru Westfield na Chodově, kam mě mělo z centra, kde to bylo o těch obrázcích, potom dopravilo metro. Že na těch obrázcích není moc lidí, to neznamená, že zase začal řádit covid-19 resp. nějaká z jeho mutací, ale že bylo ráno :-) Dopadly nejen obrázky, ale i ta schůzka, tak jsem byl rád, že jsem si po těch necelých dvou letech mohli některé věci říci a hlavně upřesnit.  Po jejím skončení jsem tam odolal svodům shoppingu a kombinací metro, tramvaj, telefon, tramvaj, metro, tramvaj, tramvaj zvládl v Praze vše ostatní, abych po poledni, kdy jsem přemýšlel o nějakém místu na oběd někde u Vltavy, jsem se nejprve podíval na dopravu zpět. Když jsem zjistil, že přímý bus jede z Florence za 10 minut a Prahy už jsem měl nějak dost, padlo rozhodnutí, že se jede domů a oběd bude "pozdnější". Vždyť tomu není tak dávno, co jsme obědvávali ve tři odpoledne našeho času. Tentokrát to sice bylo ještě o chvilku déle, ale nakonec i to nějak dokumentuje, jak jsem to s tou Prahou měl a asi i to tak zůstane. Dalo by se to říci stručně, v podstatě jen to nezbytně nutné a pak pryč :-)  Jen to nezbytně nutné však postupně dostalo jiný smysl. Tedy trošku se pokochat historií, přidat něco málo z přítomnosti a doplnit o nějaký drobný zážitek. A ten jsem jsem si přivezl nejen v podobě dobrého pocitu z jednoho odstraněného "dluhu", ale i z toho, že se tam povedlo i to vše ostatní plánované.

Zítra to bude týden

Ano, už tomu tak budeš, prostě čas nezastavíš. Stejné v uplynulých dnech po návratu z dovolené platilo i pro nás. To delší sezení v letadle mne trošku "ukolébalo" na to, aby se mi hned chtělo nějak pokračovat s tou "výměnou kalorií" způsobem, který jsem zvolil o dovolené, tedy maximálním výdejem a na druhou stranu stejně tak velkým příjmem. Prostě stačilo ubrat z příjmu a hned nebylo třeba tolik vydávat, jak jednoduché, že? Přesto jednou les a srnčí stezka, byť už bez toho masážního efektu, neb pole je posekáno, přišly na pořad dne.  Až na Hrádek se mi nechtělo, zejména když jsme tam v pátek večer měli plánovánu cestu autem za divadlem na otevřené scéně s představením Noc na Karlštejně. Do toho kvapíku se vešla nejen zahrada, mimochodem skvěle během dovolené opečovaná, s aktuální úrodou broskví a okurek, takže něco zmizelo i ve sklenicích "pod víčka" , ale i pár návštěv a hlavně nákup do lednice, neb ta pochopitelně zela prázdnotou. Ve středu to ale nějak nevadilo, neb bylo třeba přehodit výhybku z toho "dovolenkového vaření". A aspoň na železnici se to dělá jen když nic nejede. Takže tady se to udělalo, když nic nebylo :-) Stran aklimatizace nebylo nic třeba podnikat, jen nám tu trošku scházel ten vítr, který by to vedro do závěru týdne pocitově stáhl. To ochlazení i s tím větrem a prvními kapkami dorazilo pár minut před koncem divadla, takže tentokrát nebyla ani nějaká větší děkovačka, byť si to představení i herci zasloužili, a následoval "zrychlený přesun" všech diváků z nádvoří před zámkem na parkoviště pro auta, aby člověk co nejméně zmokl. Úzkým místem byla brána do zahrady, neb odhadem cca 750 diváků něco představuje. Ten "zmatek" a nervozita nastaly až na parkovišti, když už docela slušně pršelo, pomalu všichni chtěli najednou vyjet a na rozdíl od příjezdu to tak při odjezdu už nikdo nereguloval. Nakonec bylo slyšet jen pár silných slov a vidět pár neslušných gest, ale žádné pomačkané plechy. Smůla navíc byla, že díky uzavření silnice na Nechanice se musí odjíždět jen jedním směrem, takže docela dlouho byla v krajině vidět souvislá červená linie od odjíždějících aut. Obec Hrádek si to před večerkou užila v plné parádě. K divadlu by bylo slušné dodat, že nejen počasí, ale i technika je párkrát potrápila, ale zvládli to bravurně, takže jsme zažili skutečné živé představení. Zábava v okolí pokračovala i o víkendu poutí v Libčanech, kam jsme tentokrát jen "delegovali" Štěpánku s rodiči a my jsme si to namířili do Pardubic a Chrudimi, mj. i se zatím zhruba vytříděnými fotkami, takže to opět bylo na dlouho :-) A když jeden "projekt" stojí - 4 termíny má  do začátku září až od 19.8., tak jej doplňuje druhý projekt, který sice může záhy skončit a s výsledkem, že změna nedostala šanci, nakonec ale i to může být přínosné. A tentokrát to je šance s velkým Š. P.S. Zítra se "pachatel vrací na místo činu" aneb po týdnu, kdy jsme jen projížděli noční Prahou, se tam vracím, abych si ji užil přes den. A plánů je docela dost, byť jeden hlavní, dlouho odkládané setkání s bývalým kolegou, na kterého dopadly změny ve firmě o chvilku později, je tím hlavním cílem.

Our review for Tripadvisor : Amazing days in La Geria

Just returned from a lovely holiday at this hotel. We went half board here with a wide selection of fantastic meals, especially local products. The hotel was very clean,  well maintained with very friendly and skilled staff. Especially contact with a reception were always very pleasant and friendly.   We found here everything for satisfied holiday stay. We really enjoyed it there and would recommend the hotel to everyone.

P.S. Best regards and thanks to Mr. Tomas (Reception Desk).