Příběhy od soboty do soboty

Tak by se asi dalo dívat na přiložené koláže z momentek uplynulých dnů, kdy to rozhodně nebylo o nedostatku zážitků. Vlastně už nim asi nebude třeba více slov, neb většinou poměrně dobře o nich vypovídají.  Co jen dodat? Že se opět naplnil již téměř obvyklý scénář, že závěr týdne to vždy nějak zachraňuje. Jen to počasí si "udrželo" po celou dobu stejný ráz, tedy zima stále nic moc. Myšleno hlavně co do té sněhové nadílky.  Dokonce i pár zážitků se opakovalo,  jako například návštěva Vektoru. Tentokrát to ale bylo s výsledkem, který potěšil. Stejně tak jízda "jaroměřským pendolinem", zejména když z Pardubic odjelo a do Hradce přijelo přesně na čas, takže se stihla i na tento čas téměř navazující "páteční" káva. Tentokrát hlavně s povídáním o zážitcích na běžkách pod Dachsteinem, kde, jak vidno z dnešních záběrů z webkamery není jen těch více než půl metru nového prašanu, takže i letos si návštěvníci budou odsud odvážet své zážitky podpořené až kýčovitými obrázky místních panoramat.  Ale třeba na nás letos taky dojde, byť ta nadmořská výška těch tuzemských panoramat bude o více než kilometr nižší. P.S. Teď ale bude úplně stačit, když se kolem nás uklidní ta vyhecovaná atmosféra kolem přímé volby prezidenta. 

Sobota v lese (a v hospodě) :-)

Že je mladý les třeba občas prořezat a vyčistit, aby z něj něco bylo, o tom asi žádná. Že na to je určena doba, kdy je vegetační klid, o tom také není pochyb. A když se nějak moc neujala výzva na samotěžbu, byť dokonce zdarma, tak nezbylo než dát dohromady pár dobrovolníků, kterých se nakonec sešla více než dvacítka, nějaké to nářadí a nějakou část z toho celkového díla zvládnout takto. Na rozdíl od "soukromníka" vybaveného jen motorovou pilou, byla k dispozici i nějaká ta technika, aby na konci zůstala ta část lesa vyčištěná a uklizená. S termínem akce jsme se sice dostali do právě vracející se zimy, což sice připomínalo i celodenní drobné sněžení, ale jelikož akce začala netradičně dřívějším obědem v hospodě, tak se venkovní teplota už držela jen lehce nad nulou. To se sice trošku "podepisovalo" na rukavicích a oděvu, ale jelikož na to byla většina připravena, tak to promáčení bylo jen povrchové. Kdo měl smůlu, tak si hlavně ty rukavice občas "přisušil" u ohně nebo se prohřál celý - zevnitř :-), čehož využili samozřejmě i ostatní, když se uprostřed lesa podával grog. Další doplnění v lese vydané energie  už ale bylo až v hospodě, kde tentokrát čekal talíř gulášovky s chlebem. Dnešní bilance? Kromě dvou valníků dřevěné štěpky a jednoho valníku pořezaného dříví z ke kácení označených stromů, i dobrý pocit, že člověk zase něco udělal i pro tu svou "schránku", jak potvrdily i "chytré" hodinky údaji o počtu absolvovaných kroků a dokonce i počtu vystoupaných podlaží. Práce totiž probíhaly na tom největším svahu, který je tu v okolí, když mezi místem hlavní těžby dřeva a cestou, kde byla mechanizace, byl rozdíl skoro 15 výškových metrů :-) P.S. Dřevaři říkají, že kam nemůže technika, ještě může člověk s koněm. Já to po dnešku doplním, že kam nemůže člověk s koněm, stále ještě může člověk :-). 

A těch pět následujících dnů také ...

Zejména když větší část z nich byla mimo domácí střechu. Ale asi by to tady chtělo nejprve se zmínit, jak dopadl ten zamýšlený "opožděný" start do nového roku. Očekávání byla sice větší, než to nakonec dopadlo, ale už "to jede". Jak to tak vypadá, tak už i se vším všudy.  A jelikož v přírodě je odjakživa rovnováha, byť to asi hlavně platí pro nějaké větší celky či skupiny než pro jednotlivosti a jednotlivce, mohu říci, že se v mém případě po uplynulých pěti dnech asi povedlo dostat obě misky vah do rovnovážného stavu. Sice to byla fuška, aby se tu poměrně nepříznivou bilanci začátku týdne podařilo vyrovnat, člověk se zejména uprostřed týdne, kolem toho dost nachodil, ale dopadlo to. Dokonce do pátečního rána to bylo i trochu plusové, ale dnešní dopoledne trošku i vinou počasí to opět vrátilo, takže do víkendu možno obě misky "vyprázdnit", aby to další hodnocení (pokud mne to už konečně nepřejde :-) bylo jednodušší. Ambice, tentokrát až do konce měsíce ledna, je poměrně dost plusová, neb plánů spojených s příjemným zážitkem je více. Zda se povedou, tentokrát ovlivní dost počasí, neb většina z nich je tentokrát ven. Ať hned za humny, jako zítra většinu dne, či v Hradci Králové nebo ve druhé půlce týdne v Pardubicích, kde to venku bude ale většinou jen o nákupech. Ale když už jsem zmínil tu rovnováhu, tak nechybí i něco "trpěného", což čeká hned v pondělí ráno. Ale akce hned poté by to méně příjemné měla minimálně "smáznout". Že by stálo za to doplnit i něco konkrétnějšího k těm uplynulým dnům, taky asi není pochyb. Co tedy přinesly? Asi tím nejdůležitějším bylo hodnocení situace kolem námi poskytované podpory v Pardubicích, které vyznívá poměrně příznivě a hlavně nadějně. Ruku v ruce s tím i úpravy elektrických rozvodů v domě, které snad už jdou do finiše.  Navrátivší se zima také udělala radost, ale zda, kdy a kde bude možno využít té její příjemnější stránky, to ukáže až samý konec ledna, kdy by se v týdenním kalendáři mohl po těch dvou měsících zase "uvolnit" jeden den. Nesmím ani zapomenout na poměrně zásadní doplnění domácích kořenek, aby bylo čím dochucovat a některými zároveň i trošku vylepšit barevnou stránku :-) Do obvyklé "formy" se už svou aktivitou v uplynulých dnech také dostal nejen mobil, ale i mailová schránka a po menší "pauze" v minulém týdnu i ty "chytré" hodinky, takže uplynulý rok se už připomíná a ještě asi pár dní bude připomínat jen s těmi několika předvánočními setkáními, které se nepodařilo uskutečnit v závěru roku. Ale i na tom se už začalo pracovat :-). A po druhé zkušenosti v Pardubicích už taky vím, že vektor nemusí být jen veličina mající kromě velikosti i směr. Zejména když se píše s velkým V.  P.S. Avšak pocit po odchodu odtud jsem s velkým P neměl :-(

Že nám ta neděle hezky utekla? :-(

Vlastně by se to dalo říci o tomto celém víkendu, neb dnešnímu domácímu definitivnímu "rozloučení" se starým rokem ještě předcházel včerejšek v Pardubicích s jednou "zásobovací" zastávkou v Albertu. V čem se oba dny jen lišily, bylo počasí a rozsah toho, co kde bylo třeba udělat, aby se vše, co souviselo se závěrem uplynulého roku, dostalo zase na své místo a tam si zase patřičný čas odpočinulo. Jen tu jedličku už žádný odpočinek nečeká, neb při nejbližší příležitosti "proletí komínem" zahradního krbu a popel přijde rozprášit na kompost na konci zahrady. Aby té zelené dopoledne nebylo dost, myslím hlavně to opadané jehličí v rohu pokoje a cestou z pokoje ven z domu, vylepšil to ještě zelený čaj a zelená káva. Povzbuzení bylo třeba, neb se pod pračkou objevila kaluž vody a jak to tak bývá, chtělo to řešení. Problém ale naštěstí byl mimo pračku. A to koncovce přívodní hadice na vodu, přesněji v aquastopu.  Když se mi jej podařilo úspěšně rozdělat, pak i nalézt pružinu, která z něj vyletěla na druhou stranu místnosti a poté jej zase uvést do původního stavu, neb v aquatopu to nebylo, nezbylo než konstatovat, že pokud to nebude v souvislosti s  těsněním se sítkem na vstupu do aquastopu, tak už asi jedinou jistotou rychlého odstranění bude rychlý nákup nové hadice na eshopu. To ale nakonec nebylo třeba, neb po menším "zápolení" s vyjmutím trošku neobvykle umístěného těsnění se sítkem, jeho očištění,  vrácení zpět a připojení hadice k přívodu vody problém zmizel. Resp. trojí napouštění pračky už proběhlo bez úniku vody. Nakonec to nebyla jen oprava, ale i prevence, neb ventil na přívodu vody je normálně nedostupný, takto bylo možno s ním párkrát zase otočit, aby brzy nehrozil problém i s ním, neb jak se praví, "vodní kámen, to je prevít" :-) Pak už bylo možno i zde dokončit úklid a konstatovat, že rozloučení se starým rokem je za námi. A spolu s ním i tento deštivý víkend :-)  Nakonec by se dalo říci, že s tím skončila i taková "oťukávaná" s novým rokem. Většina z toho, co se v těch prvních dvou týdnech nového roku uskutečnilo a navíc většinou nepředstavovalo nějaký zvláštní zážitek, totiž měla počátek v tom uplynulém. Takže zítřek by už konečně mohl představovat ten "ostrý" vstup do nového roku. "Kdyby" jsou ale chyby, takže žádné "mohl", ale už jen  to konečné "bude". A že to "bude" bude zrovna na "Blue Monday", tedy prý nejdepresivnější den v roce, to už nechám těm, co mají na takové úvahy a rozbory čas a hlavně chuť, neb zítra a hlavně tady na nějaké deprese čas ani chuť nebudou :-) P.S. Navíc my jsme na ten skutečně původní záměr sledovaný akcí "Blue Monday" reagovali již v předstihu - před koncem uplynulého roku -:)

Více než půlka malého panáku Suprakainu

Úspěšně zvládnutá "osobní a hlavně dobrovolná karanténa" zřejmě přispěla k tomu, že v tomto období různých viróz kolem nás jsem nikde nic nechytil a mé kroky tak mohly v úterý  po více než měsíci "bez obav" zase  směřovat k bankomatu ČSOB ve fakultce.  A v budově, "na které" se bankomat nachází, tento i následující dva dny poté zase posunout můj osobní projekt č. 1 blíže k finálnímu řešení, od něhož by, pokud se nevyskytne nic neočekávaného, což se prý v tuto chvíli už nejeví jako něco nějak více pravděpodobného, mne měly dělit max. 2 - 3 návštěvy a cca půl roku.  Asi nemusím zdůrazňovat, že to byl asi jediný, a hlavně téměř souvislý, zážitek z posledních tří dnů, kdy v podstatě jediné "zpestření" představovalo to, že jsem kromě využití linkového autobusu do Hradce Králové vše ostatní, tedy cestu z nádraží a zpět, dal "po svých". Byť ta trasa byla po tři dny v podstatě stejná, každá se něčím lišila. V cestě tam se "promítaly" "zážitky" z předchozích návštěv, v cestě zpět už to ale bylo jen o tom, jak to "uchladit" a být co nejdříve pod střechou. Dnešní "chlazení" by už snad mělo být tím posledním a s těmi pribináčky, tvaroháčky, termixy, ovocnými přesnídávkami, energetickými gely, iontovými nápoji a čistým vývarem by už od zítřka měl být pro dalších pár měsíců konec. Na "zátěžové" testy všeho ostatního to sice ještě nevypadá, ale změna by to měla být už podstatná. Včetně toho, že se po tom uplynulém týdnu zase vše vrací do obvyklých kolejí a cesty do města, a to jak do Hradce tak i do Pardubic, by už měly být příjemnější. Ty poslední tři sice příjemné rozhodně nebyly, ale i díky necelé půlce malého panáku Suprakainu (samozřejmě v několika dávkách) se ty tři dny daly zvládnout s tím, že dění kolem tentokrát bylo nejen trošku "rozmazané" ale i nezajímavé. Pochopitelně, vždyť jsem si nechal svůj "CML" obsadit jen tím, co s mým projektem č.1 souviselo. Vlastně to tak úplně pravda není, neboť nějaké "místo" zbylo i na vymýšlení nějaké té zábavy pro Štěpi při "ostraze" domu do návratu rodičů, kteří si to nakonec na té lyžovačce u našich jižních sousedů užili a na tyto stránky se nakonec dostala i dokumentace nějakých těch zajímavějších zážitků. Byť zprostředkovaných. P.S. A aby u nich nezůstalo, doplním ještě obrázky ze dvou námi před covid-19 nejsledovanějších webkamer, neb pokud by měla zůstat zachována několikaletá tradice, tak v sobotu bychom balili běžky a mířili pod Dachstein. I letos se ale musíme spokojit s obrázky z webkamery, které aspoň trochu potěší ty, kteří tam míří, protože konečně tam, byť zatím jen pár cm, nasněžilo.  To, bohužel, zatím nemohou ale říkat organizátoři letošní 56. Jizerské 50. Ale snad i pro ně něco z těch letošních dešťových srážek zmrzne a běžeckých tras si nakonec užijí jak účastníci tohoto závodu tak i všichni ti, kteří letos plánují běžky do Jizerských hor.

Ochlazení si v zimě představuji jinak

A zřejmě nejsem sám. Na rozdíl od přírody si ale říkám, že stále je resp. v tomto čase by měla být zima, kdežto příroda už pomalu reaguje, jako kdyby bylo za dveřmi už jaro. A tak nezbylo než využít poměrně slunečnou neděli, namíchat první postřik proti kadeřavosti broskvoní a na naše tři už na několika místech rašící stromy jej aplikovat. Ale nejsou to jen broskvoně, které počasí na začátku letošního roku zmátlo. To by se ale na zahradě řešilo až v případě, že by taková zima pokračovala ještě i ve druhé půlce ledna. Co se ale hlavně řešilo v těch posledních dnech, přesněji co řeším hlavně já, je ta viróza vyskytující se teď snad všude, kam se člověk podívá. A jelikož pár dní po svátku Tří králů, vlastně již pozítří, mám snad už předposlední sérii termínů k návštěvě "bankomatu ČSOB ve fakultce", tak není divu, že již několik dní je mou hlavní starostí se jí maximálně vyhýbat. S "průpravou" z období covid-19 to ale není nic obtížného :-) Respirátor nutný nebyl, ale "zákaz vycházení mimo katastr obce" jsem na sebe uplatnil :-) A tak se u dnešního příspěvku mohla objevit i koláž "mapující" rozmanitost domácí kuchyně letošní zimy (tentokrát bez té sváteční klasiky) a pro krátké připomenutí toho, že v tomto čase jsme obvykle balili běžky a další věci na pobyt pod Dachsteinem i pár obrázků, jak to v těchto dnech vypadá kousek od rakouského Kitzbühelu, když jsme si v domě vyměnili role a tentokrát se o dům a Clifa staráme my. P.S. A abychom to snáze zvládali, pomáhá nám s tím naše Štěpi.