Únava z páteční horské dvacítky sice byla ještě znát, přesto se do sobotního programu podařilo ještě začlenit neplánovanou ranní procházku kolem Karlova mostu a "Staromáku" s cílem pořídit si konečně zase pár obrázků známých míst s modrou oblohou. Za tím účelem ale bylo nutno si doma přivstat, abych byl autem co nejdříve v Praze a pak tam v domluvených 10:30 hod. už byl k dispozici na přislíbenou předobědovou procházku s kočárkem po pražském Zahradním Městě. Ta sice nebyla hlavním důvodem sobotní cesty do Prahy, tím byla doprava domů chybějící "členky naší domácnosti" po jejím necelém týdnu relaxu v Mariánských Lázních. Že to tam byla paráda, o tom už svědčí pár přiložených obrázků. Ta modrá obloha až na pár výjimek vlastně vydržela až před začátek tohoto víkendu, takže to bylo znát nejen na zahradě, ale i za okny, kde už na přesun do zahrady nebo na balkón čeká poslední rostlinstvo z letošní domácí sadby. Logicky se v tom čase také část relaxu spojeného zejména s doplňováním energie přesunula před pergolu, aby po zhoršení počasí se to zase vrátilo pod střechu. Něco ale i pod tu "cizí", byť tentokrát v časech, kdy jsme se rozhodli, že se svěříme do péče mistrů kuchařského řemesla nebylo snadné tam nejen zaparkovat auto, ale i pak sehnat stůl pro dva. Nakonec se to podařilo a nejen pfeffer burger v EB dinners před Svobodnými Dvory ve čtvrtek a pinsa tonno e cipolle v Ciao Italia ve Stěžerách v sobotu neměly chybu. A nesmí se zapomenout na páteční pardubický Velvet, kde to ale bylo hlavně o setkání se spolužáky ze základky po dalším uplynulém roce. A jelikož to nebyla jen večeře a akce se opět vydařila, nebylo divu, že za námi už pak personálu restaurace nezbývalo než jen zamknout vchod do restaurace. Co se ještě nestihlo říci, k tomu ještě posloužilo pár kroků po Třídě Míru, než se těch několik posledních z nás definitivně rozešlo. Na rozdíl od minula ale ne jen se sdělením, že za rok zase. To už se nějak bralo jako samozřejmost, letos se k tomu přidalo, že by to chtělo nečekat až na květen příštího roku, ale domluvit i něco pro menší počet dříve. Ráno před cestou vlakem do Hradce Králové zbyla i chvilka se podívat zase po Pardubicích, kde od pátku probíhal Majáles a místní dopravní podnik měl den otevřených dveří, což bylo znát i v provozu v ulicích města, kde bylo možno spatřit velkou část historie dopravních prostředků. Majálesu v pátek stejně tak jako dnešní procházce centrem Lázní Bohdaneč sice nepřálo počasí, ale oboje nakonec dopadlo ke spokojenosti. Ve stejné hodnocení věřím i na konci dalšího týdne, na který je naplánováno opět pár zajímavých zážitků, které by ale mohlo provázet lepší počasí. Sice většina z nich směřuje "pod střechu", ale aspoň u jednoho by venkovní zahrádka udělala větší dojem :-) Ano, i příští týden to bude o nějakém tom šálku či sklence nejen nad letošními plány. P.S. Ale zahrádka restaurace Pivovar Beránek ve Stěžerách to ještě nebude. Ta si na naši první letošní návštěvu zatím musí počkat. Asi až na začátek června.
Žádné komentáře:
Okomentovat