Hody, hody, doprovody ...

"Čas letí jak bláznivý", se zpívá v jedné populární písni z minulého století :-) a platí to i pro nástup letošního jara. Letos mi to však připadá, jako by se jaro přeskočilo a nastupovalo rovnou léto. A platí to i pro velikonoční týden, ze kterého už máme za sebou Modré pondělí, Šedivé úterý, Sazometnou Škaredou) středu, Zelený čtvrtek a pomalu nám končí i Velký (Bolestný, Tichý) pátek. Ten se opravdu naplnil. Aspoň z mého pohledu je opravdu dnem "bolestným". Sice ne v pravém slova smyslu, ale podívám-li se ven na to téměř léto, prodloužený víkend před námi a poměrně dost plánů na něj na straně jedné a skutečnost, že se o mou maličkost pokouší od včerejška více "téměř smrtelných nemocí", jako je rýmička a kašlík, najednou na straně druhé, tak to nějaký důvod k veselí rozhodně není. Ale aby další dny byly aspoň "nějaké", tak od toho je nějaká ta domácí i "průmyslová" medicína. Než tedy "dorazí" vlastní velikonoční svátky- neděle - Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí, mám na "léčení" ještě jeden den - Bílou (Velikou, Provodní) sobotu, aby z těch letošních svátků !něco bylo". A nakonec ještě nezbytné přáníčko. Všem, co jsme ať osobně, barevnou "čumkartou" či "mejlem" ještě nepřáli, přejeme prostřednictvím těchto řádek hodně veselí, pohody, klidu i spokojenosti a koledníkům přidáváme "něco pro inspiraci" na pondělní koledu.

Hody, hody doprovody, já jsem malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesl košík vajíček. Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené, že mi dá lán jetelíčka a já říkal: Ne, ne, ne. Na remízku mezi poli, mám já strýčka králíčka, tomu nosím každým rokem, malovaná vajíčka.