Aneb páté přes deváté většinou beze slov. Snad jen, že na počátku bylo probuzení do pátečního rána, které nestálo za nic, neb pršet rozhodně nepřestávalo a vidina, že se podaří položit základní vrstvu betonu pod podlahy se začala vzdalovat, i když příslib, že se bude dělat za každého počasí, tu stále byl. Než ale přijeli řemeslníci, tak jsem si chtěl dát věci do auta, abych jim pak rychle předal instrukce a odjel do práce. A jelikož u nás byl toho dne nedobrovolně kocour Nik, bylo nutné dávat pozor, aby nevyužil otevřených dveří a nevzal roha. A jak jsem se snažil odejít (s taškou s počítačem na rameni a nohou ve dveřích, abych vykryl prostor), smekla se mi na rameni taška s počítačem, já jsem přestal nohou „těsnit prostor“ v otevřených dveřích a co si myslíte, že se stalo? Stačila malá škvírka nad kolenem a bylo to. Nik využil mého chvilkového zaváhání a vyrazil před dům. Já ale hned za ním s myšlenkou, že pokud jej nechytnu hned, tak jen tak do práce neodjedu a užiji si jeho nahánění domů, neb mne rozhodně neposlechne. Ale netušil jsem, že si to užiji hned, neb jak jsem vyrazil za ním, smekl jsem se na mokré fólii, kterou mají řemeslníci přikrytý dvůr kolem míchačky, praštil s sebou na ni a ještě stačil vysušit i pár kaluží. Ale stačil jsem ještě na Nika zařvat, což asi s tím, jak jsem se před ním válel na zemi, zabralo a kocour se ohlédl a na okamžik znehybněl. A jelikož jsem mu byl na dosah, tak jsem po něm sáhnul a pak jsme oba, já jak vodník a on jako vítěz ještě k tomu významně pohybující ocasem, vstali a šli domů. Tedy jeho jsem nesl. On se usadil na parapet okna v patře a dolů už nepřišel, já se "lehce" osušil, převlékl se a šel přivítat řemeslníky, kteří právě přijížděli. Vyřídil jsem jim vše, co jsem potřeboval, pomohl opravit přívod k míchačce a vyrazil do práce. Po návratu první příjemné překvapení, betony položeny, byť počasí venku nestálo za nic. A nebylo pro tento víkend poslední. Když k tomu přidáme poměrně pěkné počasí, tak byť i sobota byla většinou pracovní, našel se prostor podívat se i kolem a něco k tomu i ochutnat :-)
Aneb páté přes deváté většinou beze slov. Snad jen, že na počátku bylo probuzení do pátečního rána, které nestálo za nic, neb pršet rozhodně nepřestávalo a vidina, že se podaří položit základní vrstvu betonu pod podlahy se začala vzdalovat, i když příslib, že se bude dělat za každého počasí, tu stále byl. Než ale přijeli řemeslníci, tak jsem si chtěl dát věci do auta, abych jim pak rychle předal instrukce a odjel do práce. A jelikož u nás byl toho dne nedobrovolně kocour Nik, bylo nutné dávat pozor, aby nevyužil otevřených dveří a nevzal roha. A jak jsem se snažil odejít (s taškou s počítačem na rameni a nohou ve dveřích, abych vykryl prostor), smekla se mi na rameni taška s počítačem, já jsem přestal nohou „těsnit prostor“ v otevřených dveřích a co si myslíte, že se stalo? Stačila malá škvírka nad kolenem a bylo to. Nik využil mého chvilkového zaváhání a vyrazil před dům. Já ale hned za ním s myšlenkou, že pokud jej nechytnu hned, tak jen tak do práce neodjedu a užiji si jeho nahánění domů, neb mne rozhodně neposlechne. Ale netušil jsem, že si to užiji hned, neb jak jsem vyrazil za ním, smekl jsem se na mokré fólii, kterou mají řemeslníci přikrytý dvůr kolem míchačky, praštil s sebou na ni a ještě stačil vysušit i pár kaluží. Ale stačil jsem ještě na Nika zařvat, což asi s tím, jak jsem se před ním válel na zemi, zabralo a kocour se ohlédl a na okamžik znehybněl. A jelikož jsem mu byl na dosah, tak jsem po něm sáhnul a pak jsme oba, já jak vodník a on jako vítěz ještě k tomu významně pohybující ocasem, vstali a šli domů. Tedy jeho jsem nesl. On se usadil na parapet okna v patře a dolů už nepřišel, já se "lehce" osušil, převlékl se a šel přivítat řemeslníky, kteří právě přijížděli. Vyřídil jsem jim vše, co jsem potřeboval, pomohl opravit přívod k míchačce a vyrazil do práce. Po návratu první příjemné překvapení, betony položeny, byť počasí venku nestálo za nic. A nebylo pro tento víkend poslední. Když k tomu přidáme poměrně pěkné počasí, tak byť i sobota byla většinou pracovní, našel se prostor podívat se i kolem a něco k tomu i ochutnat :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat