Jestli někdy platilo, že se nemá moc plánovat, tak pro dnešek je to jak vyšité. Stačilo málo a hned byla jiná činnost. A co to málo bylo? Obyčejný tlakový spínač u domácí vodárny, který si začal dělat co chtěl či vlastně možná ani nechtěl. To znamená, že začal spínat, jak se mu zachtělo a vypínání? To v lepším případě posunul o nějakou tu čárku na tlakoměru dále, v horším to nechal dojít až na přetlakový ventil, který odpustil přebytečnou vodu z trubek do sklepa a na jistič vodárny, kterou odpojil od sítě. Sice se mi mu podařilo trošku "napravit hlavu", takže nějak funguje, ale není to úplně ono, takže zítra ráno pokračování. Zrovna to muselo padnout na víkend, kdy se kolem toho zrovna moc nedá řešit. Až na to to byl docela prima den, byť plán, co se mělo stihnout, nebyl úplně naplněn a zítra už to asi nedohoníme. Byť dílčích úspěchů bylo docela dost - auto už má zase pro sebe garáž a ve výklenku u vchodu po necelých čtyřech měsících už není žádný stavební materiál. Takže nás i příští prodloužený víkend ještě zaměstná, aby se vše dostalo "do normálu", když už řemeslníci náš domek opustili. Zítra dopoledne je totiž v plánu finále MS v rugby, kde v novozélandském Aucklandu na stadionu Eden Park nastoupí domácí All Blacks proti Francii. A to si rozhodně nechci nechat ujít, zejména po shlédnutí semifinalových zápasů. All Black čekají na titul 24 let a tak to v jejich domácím prostředí bude určitě skvělá podívaná. A proč zrovna rugby? Nějak nevím, ale po proškolení v americkém fotbale jsem trošku změnil názor na tyto extrémní sporty, kde i přes drsné souboje hráči požívají vzájemné úcty, co pískne rozhodčí, to je svaté, simulanta a řečnila zde člověk nevidí a pro primadony tady není místo. A jinak pokud to nevíte, tak je to čtvrtý nejsledovanější sport na světě. Navíc v podání All Blacks to není jen o sportu samém, ale životní filozofii, kterou členové tohoto týmu žijí. A jen co dozní národní hymny obou finalových soupeřů, o tom všechny přesvědčí. Haka "Kapa o Pango" - dávný rituál Maorů předváděný patnáctkou svalnatých pořízků při bouřících tribunách - bude zítra pár minut po desáté tím prvním signálem pro soupeře, jak All Blacks po titulu touží. Pozn. Zatímco dnes se All Blacks připravovali, náš domácí mazlík Nik Black provokoval sousedovic jezevčíky po obou stranách zahrady (samozřejmě pod ochranou plotu :-)
Jestli někdy platilo, že se nemá moc plánovat, tak pro dnešek je to jak vyšité. Stačilo málo a hned byla jiná činnost. A co to málo bylo? Obyčejný tlakový spínač u domácí vodárny, který si začal dělat co chtěl či vlastně možná ani nechtěl. To znamená, že začal spínat, jak se mu zachtělo a vypínání? To v lepším případě posunul o nějakou tu čárku na tlakoměru dále, v horším to nechal dojít až na přetlakový ventil, který odpustil přebytečnou vodu z trubek do sklepa a na jistič vodárny, kterou odpojil od sítě. Sice se mi mu podařilo trošku "napravit hlavu", takže nějak funguje, ale není to úplně ono, takže zítra ráno pokračování. Zrovna to muselo padnout na víkend, kdy se kolem toho zrovna moc nedá řešit. Až na to to byl docela prima den, byť plán, co se mělo stihnout, nebyl úplně naplněn a zítra už to asi nedohoníme. Byť dílčích úspěchů bylo docela dost - auto už má zase pro sebe garáž a ve výklenku u vchodu po necelých čtyřech měsících už není žádný stavební materiál. Takže nás i příští prodloužený víkend ještě zaměstná, aby se vše dostalo "do normálu", když už řemeslníci náš domek opustili. Zítra dopoledne je totiž v plánu finále MS v rugby, kde v novozélandském Aucklandu na stadionu Eden Park nastoupí domácí All Blacks proti Francii. A to si rozhodně nechci nechat ujít, zejména po shlédnutí semifinalových zápasů. All Black čekají na titul 24 let a tak to v jejich domácím prostředí bude určitě skvělá podívaná. A proč zrovna rugby? Nějak nevím, ale po proškolení v americkém fotbale jsem trošku změnil názor na tyto extrémní sporty, kde i přes drsné souboje hráči požívají vzájemné úcty, co pískne rozhodčí, to je svaté, simulanta a řečnila zde člověk nevidí a pro primadony tady není místo. A jinak pokud to nevíte, tak je to čtvrtý nejsledovanější sport na světě. Navíc v podání All Blacks to není jen o sportu samém, ale životní filozofii, kterou členové tohoto týmu žijí. A jen co dozní národní hymny obou finalových soupeřů, o tom všechny přesvědčí. Haka "Kapa o Pango" - dávný rituál Maorů předváděný patnáctkou svalnatých pořízků při bouřících tribunách - bude zítra pár minut po desáté tím prvním signálem pro soupeře, jak All Blacks po titulu touží. Pozn. Zatímco dnes se All Blacks připravovali, náš domácí mazlík Nik Black provokoval sousedovic jezevčíky po obou stranách zahrady (samozřejmě pod ochranou plotu :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat