Na srdce jsou Poděbrady, platilo dříve a snad platí i nyní. Mne však s tímto městem nepojí léčebné zážitky, i když to tak někdy mohlo vypadat, když jsme ze zvědavosti ochutnávali místní léčebné prameny, ale studijní. Byl to krásný rok prožitý ve čtyřúhelníku zámek (fakulta) - koleje - laboratoře (Houston) a nádraží. Od té doby jsem městem maximálně párkrát projel, když ještě nebyla zprovozněna D11 na Hradec Králové nebo ve večerních hodinách se dvakrát podíval do divadla Na Kovárně. Ještě k těm léčebným pramenům, které lze nalézt na více místech ve městě. Voda je docela cítit - železité až sirné aroma. Po natočení je sice čirá, ale pokud ji necháte chvilku stát, zabarví se do zrzavé až mléčné podoby a aroma se zdůrazní. Takže si dovedete představit, jak vypadala, když jsme se ji tenkrát rozhodli trošku ochutit jablečným sirupem :-) Nyní už jsem to nezkoušel, ani napít. A to jsme si tenkrát nevybrali ten nejsilnější pramen, jehož zápach připomínal zkažená vejce. Ten prý má naprosto největší léčebný účinek! A jelikož nejvíce času jsem trávil na zámku, tak logicky po krátké procházce po náměstí vedly mé kroky na nádvoří a hlavně k řece. Podzimní čas byl všude cítit, vítr si pohrával s větvemi, ze kterých padaly poslední zbytky listí a tak to zastavení bylo opravdu krátké. Příště by to chtělo (až bude tepleji a hlavně hezky) na chvilku déle, aby bylo možno zkontrolovat kvalitu proslulé místní jadranské zmrzliny prodávané na začátku kolonády a podívat se taky, co dobrého mají v rekonstruované cukrárně U Reinvaldů na rohu na náměstí. Event. se podívat i na soutok - buď pěšky nebo lodí Král Jiří.
Na srdce jsou Poděbrady, platilo dříve a snad platí i nyní. Mne však s tímto městem nepojí léčebné zážitky, i když to tak někdy mohlo vypadat, když jsme ze zvědavosti ochutnávali místní léčebné prameny, ale studijní. Byl to krásný rok prožitý ve čtyřúhelníku zámek (fakulta) - koleje - laboratoře (Houston) a nádraží. Od té doby jsem městem maximálně párkrát projel, když ještě nebyla zprovozněna D11 na Hradec Králové nebo ve večerních hodinách se dvakrát podíval do divadla Na Kovárně. Ještě k těm léčebným pramenům, které lze nalézt na více místech ve městě. Voda je docela cítit - železité až sirné aroma. Po natočení je sice čirá, ale pokud ji necháte chvilku stát, zabarví se do zrzavé až mléčné podoby a aroma se zdůrazní. Takže si dovedete představit, jak vypadala, když jsme se ji tenkrát rozhodli trošku ochutit jablečným sirupem :-) Nyní už jsem to nezkoušel, ani napít. A to jsme si tenkrát nevybrali ten nejsilnější pramen, jehož zápach připomínal zkažená vejce. Ten prý má naprosto největší léčebný účinek! A jelikož nejvíce času jsem trávil na zámku, tak logicky po krátké procházce po náměstí vedly mé kroky na nádvoří a hlavně k řece. Podzimní čas byl všude cítit, vítr si pohrával s větvemi, ze kterých padaly poslední zbytky listí a tak to zastavení bylo opravdu krátké. Příště by to chtělo (až bude tepleji a hlavně hezky) na chvilku déle, aby bylo možno zkontrolovat kvalitu proslulé místní jadranské zmrzliny prodávané na začátku kolonády a podívat se taky, co dobrého mají v rekonstruované cukrárně U Reinvaldů na rohu na náměstí. Event. se podívat i na soutok - buď pěšky nebo lodí Král Jiří.
Žádné komentáře:
Okomentovat