Přichází podzim, aneb krásné obrázky z druhé strany zeměkoule

Nedá mi to, abychom se i na tomto místě nepochlubili s parádními obrázky, které dnes dorazily v poště z druhé strany zeměkoule, kde tento čas je již časem podzimním. Ty dva pics zn. ”Autumn Harvest” nemají chybu. A obsah jednoho z nich určitě i náramně chutnal :-) A že ten čas utíká, až by člověk brečel? To Ti taky nějak den ode dne vnímáme silněji. Tak se aspoň snažíme, aby to nebyl jen pouhý útěk a z toho našeho snažení sem občas i něco utrousíme. P.S. Fakta jsou ale neúprosná, čas nejen utíká, ale připadá nám, že stále zrychluje. Přesto bych jej zpátky nevracel, byť byly a jistě ještě budou chvíle, kdyby si to člověk přál. A nakonec ještě jeden důkaz - ještě tři týdny a bude to již rok, co se na těchto stránkách objevila krátká zprávička  http://i2m-ovi.blogspot.cz/2012/05/ta-777-je-ale-kus.html, že jsi k nám dorazila na návštěvu.

Dva jsou někdy málo

Zejména v situaci, kdy se člověk od včerejška těšil, že si dnes ráno připomene zase dobu, kdy s raketou v ruce se honil za péřovým míčkem a že si tentokrát zahraje čtyřhru. Ale člověk míní a život mění, takže jsme se v příslušný čas sešli opět jen my skalní, tj. dva. Třetího do rána vyřadily zuby, takže místo na kurt to bylo do ordinace a poslední do čtyřhry? Drobná chybička se vloudila, místo srazu ve Štěrboholech nějak vypadlo z paměti a výsledek? Čas srazu - dodržen, provozovatel haly - OK, ale  lokalita - Bráník, tj. jen 14 km na západ od místa, kde jsme čekali my dva!!! A tam o nějaké rezervaci kurtu na naše jména nikdo (pochopitelně) nevěděl :-) Takže opět již tradiční dvouhra, tentokrát na body a opět paráda. A aby se dostalo i na tu 4, tak stačilo sednout do auta, zařadit se do kolony na Jižní spojce, kde stupeň 4 pomalu přecházel do 5, a "doskákat" do práce. To se nakonec povedlo, takže konec dobrý, všechno dobré a zase příště. A třeba s "nečekaným překvapením" na začátku, kdy se zjistí, že na kurtu bude větší počet hráčů než dva :-)

Tradice jsou tradice - krásné je, když se je daří držet

Zítra je poslední dubnový den letošního roku a s ním přichází nejen již tradiční pálení čarodějnic

na počátku Filipojakubské noci, ale i sousedské klání v obecních kuželkách téhož dne v podvečer, aby to hned v prvních minutách prvního májového dne doplnila i výzdoba těch míst, odkud za dva týdny budou vyváděna děvčata při tradičních staročeských májích. Takže vítání letošního jara s plnou parádou. P.S. Z předpovědi počasí začíná vykukovat sluníčko a u odpoledních teplot by dvacítka a více nemusely být výjimkou. Tak snad do svátku Serváce, který podle lidové pranostiky otevírá dveře přicházejícímu létu, už to počasí bude jen a jen lepší, aby bylo možné začít realizovat první letošní "zážitkové plány". Proč taky ne, když většina restů je minulostí a ty zbylé je budou následovat do konce tohoto týdne. A že jsou i "novější" tradice, tak zítra opět hoďka honění se s raketou za opeřeným míčkem - tentokrát to bude čtyřhra a rovnou na body.

Akce H se vydařila, kolem to řádně prokouklo

Scénář na dnešní jarní generální úklid na obci  byl graficky doladěn

těsně po půlnoci a ráno po jeho vyvěšení byla všem příchozím hned jasná jejich úloha. Výsledkem bylo, že vše, možná i něco navíc, se povedlo zvládnout. A všichni ti, kdo dnes přiložili ruce k dílu (a že jich bylo - všichni se na společné foto nevešli) mohou mít dobrý pocit nejen z odvedené práce ale i z příjemně strávené větší části dnešního dne, neb o všechny bylo opravdu řádně postaráno, aby vše zakončil společný oběd v hospodě U Čechů, po jehož zkonzumování bylo všem jasné, že pro dnešek je s nějakou další prací konec. P.S. Nakonec to nebyla úplně pravda, neb chvilku jsme stihli pokračovat i "na domácím", takže až na pergolu a něco málo kolem skleníku je zahrada již v kondici.

Zahradní krb má první letošní směnu za sebou

Den jako vymalovaný, ve kterém se po delší době zase trošku více dařilo. Tak proč, když na víkend nehlásí zrovna nějaké zvláštní počasí, si tu pravou a tolik již vyhlíženou pořádnou grilovačku nepředsunout na dnešek. A tak se i stalo, porce dříví postupně rozehřála celý krb a ten, když se po chvíli dostal do provozní kondice, přijal letos první porci steaků ke zpracování. Výsledek? Jako vždy, ňamka. Delší posezení k tomu sice nebylo, neb jednak večer to s tím teplem není ještě ono, ale hlavně - zítra ještě není víkend. Zítra se jde do práce!

Jednou, dvakrát není nic, potřetí se to už stává zvykem ?

Toto by mohlo platit o zprvu našem svátečním tedy občasném, byť pravidelném, sportování. Nyní, kdy se četnost zvýšila na jednou týdně, téměř zmizely komerční přestávky na odpočinek uprostřed hry a úroveň hry se stále zlepšuje, vypadá to, že se z toho už stane pravidelná záložka do kalendáře, která tam nebude jen tak pro nic za nic. A tak hned po skončení dnešního klání jsme si potvrdili, že zase příště znamená příští týden ve stejný den i čas. P.S. Sice závěrečný "vítězný úder pana ředitele" nakonec hry tentokrát nevyšel, ale uprostřed hry bylo několik skutečně parádních momentů. A rozhodně není pravdou, že cílem dnešního klání nebylo vyhrát ale zesměšnit soupeře :-)

Nejdřív to byla 1, pak 2, poté 3, následovala 4 ...

a když bychom počítali ještě chvilku, objeví se nám číslo 29. A od toho byl už krůček k té dnešní třicítce, aby právě ta se stala základem pro další počítání. Hádat, které číslo v této číselné posloupnosti následuje, rozhodně není otázkou do IQ testu. To všichni víme. Ať jsou tedy všechny krůčky, které je třeba ujít, než k němu a k těm mnoha dalším v řadě doputujeme, plné radostných zážitků a pohody. P.S. Jsme dva na lásku, na život i na tu láhev, ... a příště taky i na tu knedlíčkovou polévku :-)

Ohnivec letos poprvé úřadoval

Konečně první víkend, který odpovídal datumu v kalendáři. Jaro v plném proudu, všechno za ten týden doslova poskočilo a i my jsme podstatně zkrátili většinu letošních zpoždění. Pravda, ještě něco zbývá, ale pokud počasí vydrží i o příštím víkendu, tak část z něj by už měla stačit, aby vše už bylo, jak má být. Dnes se na svém tradičním místě už objevil zahradní nábytek a hned poté toho využila odpolední objevila káva a Krtkův dort. Krtka sice nějak nemusím (zejména na zahradě), ale po něm resp. po jeho výtvoru, který mě na zahradě dokáže vytočit, pojmenovaný dort neměl chybu. A když už byl venku nábytek, tak to byl už jen krůček ke zprovoznění zahradního grilu. Což se také povedlo, takže dnešek je prvním zápisem do letošní grilovací sezóny. Byť se na roštu objevily "jen" špekáčky. Vlastně jaképak jen, neměly chybu a k poledním bramborovým plackám doplnily dnešní menu.  Ale všechno jednou končí, tak ještě sklenka francouzského Pastisu na závěr a tento víkend bude minulostí. Následující dny už budou skutečně pracovní, tak uvidíme, co ty zase přinesou.

Paříž aneb každý víkend, tedy i tento, jednou končí

Bylo tu krásně, viděli jsme toho docela dost. Říci ale, že jsme poznali Paříž? To ne, to by snad šlo, kdybychom tu byli aspoň další dva týdny. Takže třeba někdy příště, teď si však nutno pospíšit, neb linka OK 767, byť bude na odletu asi 25 min. zpožděna, nečeká. M+D

Skutečná bída vypadá jinak, ale tahle Bída, tu si nechám líbit

Akce "svatební koláčky" způsobila v okruhu našich nejbližších i sousedů kolem docela slušné pozdvižení. A když už jsme byli v přípravách toho našeho slavení, vzpomněl jsem si, že kolegové v závěru loňského roku, když se vraceli ze školení z Jihlavy, mluvili o nějaké "bídě" v Chrudimi. A to v souvislosti s výbornou kuchyní a pěkným prostředím. Sice mi to chvilku trvalo, než jsem se v tom vyznal, ale podařilo se to s pomocí Internetu, neb domácí se nějak nechytli,  rozluštit a oběd v chrudimské restauraci Na Bídě byl na světě. Tip nezklamal. Výborné jídlo,  prostředí stejně tak. A po dobrém jídle pokračoval den dalšími návštěvami, abychom jej zakončili "panáčkem přes plot" s našimi sousedy:-)

Paříž aneb z La Défense na Tour Montparnasse a zpět

Paříž aneb její dominanty na vlastní oči