Dva jsou někdy málo

Zejména v situaci, kdy se člověk od včerejška těšil, že si dnes ráno připomene zase dobu, kdy s raketou v ruce se honil za péřovým míčkem a že si tentokrát zahraje čtyřhru. Ale člověk míní a život mění, takže jsme se v příslušný čas sešli opět jen my skalní, tj. dva. Třetího do rána vyřadily zuby, takže místo na kurt to bylo do ordinace a poslední do čtyřhry? Drobná chybička se vloudila, místo srazu ve Štěrboholech nějak vypadlo z paměti a výsledek? Čas srazu - dodržen, provozovatel haly - OK, ale  lokalita - Bráník, tj. jen 14 km na západ od místa, kde jsme čekali my dva!!! A tam o nějaké rezervaci kurtu na naše jména nikdo (pochopitelně) nevěděl :-) Takže opět již tradiční dvouhra, tentokrát na body a opět paráda. A aby se dostalo i na tu 4, tak stačilo sednout do auta, zařadit se do kolony na Jižní spojce, kde stupeň 4 pomalu přecházel do 5, a "doskákat" do práce. To se nakonec povedlo, takže konec dobrý, všechno dobré a zase příště. A třeba s "nečekaným překvapením" na začátku, kdy se zjistí, že na kurtu bude větší počet hráčů než dva :-)