A hned podmínky zrovna jako na konci zimy :-( Už samotná cesta do hor solu s předpovědí počasí cosi naznačovala, se stále se snižujícím počtem kilometrů zbývajících do Špindlerova Mlýna se to stávalo realitou. Při vystupování z auta na parkovišti pod Hromovkou musel člověk dávat pozor, aby to nebylo do kaluže a sníh? To, co bylo vidět kolem, byly technicky zasněžené areály a kolem někde více, takže se do toho vlezla stopa, někde méně, tedy občas jen manšestr a někde to bylo i bez. Kvalita firn a na krytých místech zmrzlé plotny, takže by na tom pro klasiku nezabíraly snad ani tulení pásy. A když se k tomu přidá naše zvídavost zkusit projetou a ze zimy zatím pro nás neprozkoumanou trasu k Boudě na Pláni, na které jsme tu správnou odbočku někde minuli a pomalu stoupali až pod první krpál pod Klínové boudy (tam už to ale nebylo o běžkách, ale o chůzi do prudkého kopce s běžkami v rukách), bylo jasné, že na úvod to žádné "pijánko" ježdění nebude a že hned si člověk hrábne až na dno (aspoň s rukama, které dostaly zabrat). Po návratu téměř na výchozí místo, tj. nad Hromovku to už bylo spíš jen takové doplnění pár kilometrů, aby to číslo nebylo úplně malé. A přišla s tím i odměna, neb jízda zpět už byla jen o zastavení se před každou sjezdovkou a opatrný traverz přes ni, aby se to pak zase dalo pustit a zastavit v podstatě až u České hospody kousek od náměstí. Odtud už nebylo vyhnutí jít po svých, neb zbytek už byl po asfaltu resp. menšími kalužemi z tajících zbytků sněhu kolem Krakonoše ze sněhu, kterému ale počasí zatím tolik neublížilo. A na samý závěr třešnička v podobě návštěvy rodinného pivovaru ve Vrchlabí s talířem pivního guláše pana sládka s bramboráčky.
Žádné komentáře:
Okomentovat