A pod okapem by se mohlo sáňkovat :-)

Ten tmavý mráček, ze kterého spadlo pár kapek vody, když jsem se vracel z práce, jako by říkal, opět z toho nic nebude. A ono to tak chvilku i vypadalo, takže konev do ruky a z toho nejhoršího sucha zahradě aspoň trošku pomoci. Pak jsem si řekl, že zbytek už večer a na chvilku zašel do domu. Sice se trošku setmělo, začalo více pršet, ale v dáli bylo stále modro, takže opět ""Z toho nic asi nebude". Když ale venku přitlačilo, zvedl se vítr a během několika vteřin se objevily i blesky, humor pomalu končil. A když se z oblohy snesl příval krup (při vší smůle byly nakonec jen do průměru něco přes 0,5 cm) humor skončil definitivně. Po pár minutách i přes horkem vyhřátou dlažbu a seschlý trávník něco z nich i chvilku zůstalo v pevném skupenství. Nejvíce toho bylo u okapu vedle pergoly, ze kterého jsem odváděl vodu rovnou ke stromům, aby zbytečně nevsakovala pod dlažbu. P.S. A uvidíme, co to udělalo s úrodou na stromech. Broskví, švestek, meruněk, rajčat a jablek by byla škoda, aby je ty kroupy poznamenaly. Tím, že byly menší, by to ale mohly vydržet bez potlučení. Doufejme!

 

Nedělní ráno s patnáctkou na teploměru

Tím se proti několika předchozím dnům, tedy i proti sobotě  lišilo nedělní ráno. Takže už bylo přijatelněji i v domě, neb po delší době to nevypadá na tropický den.  Včera byla dokonce i naděje na nějaký ten deštík, podle Aladina dokonce u nás až 20 litrů na metr2, ale výsledek byl, že sice dvacítka na metr čtvereční celkem spadla, ale místo litrů to byl počet kapek. Navíc snad těch nejmenších, takže večerní grilování resp. smažení, neb to bylo o olomouckých tvarůžkách, bylo ještě poměrně "horké". Víkend byl zase trošku o zahradě, neb sucho se na ní podepsalo a nadále podepisuje poměrně znatelně, takže něco už bylo třeba vyndat ze země. Podle sklizené cibule resp. podle počtu jejich slupek, má-li platit lidová pranostika, tak letošní zima zase nebude stát za nic. Sice primitivní technika, ale možná bude stejně úspěšná, jako současné předpovědi/prognózy počasí vytvářené s využitím nejmodernějších technologií.

 

 

Neskákej, nekousej, nežer to !!!

Pokud bychom se ohlédli za posledními dvěma týdny, tak nebylo jiných slov, která by byla používaná častěji. Ale rozhodně nebyla házena jen "do větru", takže nějaké výsledky po naší dvoutýdenní péči jsou na našem "klientovi" patrné :-) Po naší péči bude prý jen potřebovat menší dietku, neb trošku jinak jsme pochopili instrukce ke krmení, takže za ty dva týdny toho spořádal o trošku více, než měl. Na druhou stranu ale byl docela v pohybu, takže dostat se do té správné kondice bude určitě jen záležitost několika příštích dnů. Zejména, když se konečně trošku ochladilo.

Deník psa Clifa aneb ti dva v domě a já - den třináctý

Vlastně s těmi dvěma už to dnes nebude ani celý den, možná, že ještě chvilku odpoledne. A jako každý správný seriál mající třináct dílů i tento deníček třináctým dílem, tedy dnem, končí. Za pár hodin dorazí páníčci z dovolené od Jadranu, takže se po dvou zase vracím ke své rodince, byť se na místě mého pobytu nic nezmění. Ti dva sice dělali, co mi na očích viděli, ale domácí jsou prostě domácí :-) Ráno už to tropy nepřipomínalo, takže jsem stačil zkontrolovat celý pozemek a v nestřeženém okamžiku ještě před snídaní slupnout(samozřejmě bez pecky) jednu ne úplně zralou broskev. Pak jsem si ještě stihl vyměnit názory se sousedem od vedle na to, že k ránu tolik ňafal, že se mi už nepodařilo usnout a jen už jsem jen čekal, až mě přijdou vypustit na zahradu. Teď jsem dostal poslední snídani z rukou pečovatelky a nezbývá, než čekat, až se otevřou vrata a za pár hodin už dorazí páníčci. To jsem zvědav, co mi řeknou. Hlavně zda jsem za ty dva týdny povyrostl a jak už umím poslouchat, když se mi chce a mám dobrou náladu :-) A jinak třeba zase někdy příště!

 

Deník psa Clifa aneb ti dva v domě a já - den dvanáctý

Po dalším tropickém dnu, mj. blížícím se svým pořadovým číslem v letošním roce dvacítce, tu bylo konečně trošku chladnější ráno. Takže jsem zase ožil "na maximum" a ráno si po zahradě trošku protáhl před snídaní tělo. Přes den se sice na obloze honily nějaké ty mraky, ale nic z nich nespadlo, takže ani to slibované odpolední ochlazení nebylo zrovna moc patrné. Ale přesto bylo v kotci docela snesitelně, takže dnes nebylo třeba odpoledního chlazení na chodbě a hned jsme mohli na zahradu, kde jsem strávil částečně pod dohledem a částečně i bez dohledu zbylý čas až do večeře. Pod dohledem jsem opět pomáhal zalévat, tedy přesněji spíše i přes poskytovaný nápojový servis ještě upíjet z konve, a opět taky zametat. A když jsem zůstal bez dohledu a když se mi podařilo zlikvidovat tu jedinou broskev spadlou na trávu, kterou se mu nepodařilo přede mnou uklidit, tak jsem to ještě vylepšil menším sestřihem jednoho z muškátů rostoucích v truhlících pod okny. P.S. Jinak si odpoledne chtěl přečíst noviny s kávou v ruce a sedl si k tomu na studnu, což byl pro mě signál, že je mu potřeba dělat společnost. To bylo něco! Nakonec rezignoval, odnesl noviny domů, bleskově vypil kávu a opět se stal použitelným pro mé hrátky :-)

 

Deník psa Clifa aneb ti dva v domě a já - den jedenáctý

A snad už z toho letošního vedra ten poslední. Ráno to bylo ještě snesitelné, však jsem si to opět užil, odpoledne už to bylo horší, takže jsem se s přestávkami opět vyskytoval na chodbě, kde jsem vydržel až do zalévání na zahradě, kdy jsem se posunul do role nenahraditelného pomocníka. Pak ještě jsem chvilku pomáhal na zahradě, mj. myslel si, že přede mnou sebere všechna spadlá jablka, ale přepočítal se. Své jsem si ulovil a pak jsem si s ním vyhrál skoro až do večeře a nikoho jsem nepotřeboval. Před samotnou večeří jsme ještě přiměřeně protáhli tělo na zahradě, kdy jsem pak dal téměř půl misky a pak jsme s ním začali hrát hru, zda půjdu do kotce bez toho, aby měl v ruce misku s jídlem. A jak to dopadlo? V kotci byl maximálně on a já se uráčil, až se objevilo jídlo. Jsem zvědav, zda se tu zítra konečně ochladí, byť to prý bude jen lehce pod třicítku. P.S. Pozdravujeme do Olomouce, vlastně do Loštic. A jelikož jim upadly dva, byť jen malé, kousky, i já už vím, co to je za dobrotu :-)

Deník psa Clifa aneb ti dva v domě a já - den desátý

Vlastně jubilejní, že? Ráno pohodovější, byť jsem ani dnes ranní protažení neodfláknul :-) a přes den jako obvykle odpočinek. Zato odpoledne jsem si to opět vynahradil, až jsem se musel jít navečer ochladit  na chvíli do chodby. Ale jen na chvíli, neb pak přijel on z Prahy a do večeře jsme už blbnuli ve třech. Nejvíce mne dnes zajímala jedna velká zelená meruňka, která sice nebyla ke žrádlu, ale honit se za ní po zahradě a pak ji nosit zpět, to bylo žůžo. A abych nezapomněl, párkrát jsme dnes procvičili PAC.  To by mi už docela šlo a ani nemusely být za odměnu piškoty, zato APORT mi stále nic neříká, i když za míčkem běhám jak zběsilý, často jej donesu zpět a občas si jej nechám i vzít. Ale když nesou večeři, tak to reaguji vždy na 100%, což jsem předvedl před chvílí a teď už je miska zase vyleštěná. Tak zase zítra. P.S. Dnes jsme tu měli nejvíce "jen" 33°C!

Deník psa Clifa aneb ti dva v domě a já - den devátý

Jaký byl? Poprvé po delší době zase trošku chladnější ráno, takže jsem zase "ožil" a ráno si ve vymezeném čase než oba odjeli do práce řádně užil. Přes den to bylo snesitelné a vlastně i to odpoledne, když už jsem byl venku, docela šlo. Až na to, že mě zase popadla kousavá a tentokrát opravdu nestíhali. Vzal jsem to od každého něco, nejvíc jsem je děsil, když jsem se věnoval kamenům nebo když jsem provokoval u plotu za keři na horní zahradě. Nakonec jsme se ale domluvili, nabídl jsem PAC a bylo. Vyšla i včera slibovaná procházka, ze které jsem se vrátil docela ušlý, ale když jsem se konečně dopil, o nějakém odpočinku řeč nebyla. Nechtěl jsem dokonce se ani ochladit do chodby. A tak po menším přemlouvání (lehl jsem si a čekal, co udělají) mě dostali. Prostě rozhodli, že je skutečně třeba si odpočinout a když jsem nechtěl jít sám, skončil jsem v náručí a nechal se za obdivných pohledů ze sousedství odnést do kotce, kde odpočívám s očekáváním brzké večeře už sám. Před večeří se ještě asi trošku proskočím, ale to tak bude asi pro dnešek vše. P.S. Sice si myslí, že spadané broskve a meruňky stíhají sbírat, ale já někde vždycky nějakou ještě stihnu vyšpatnit. Nakonec, jak řekl on, určitě lepší než hryzat kameny nebo nějaké větve :-)