A snad už z toho letošního vedra ten poslední. Ráno to bylo ještě snesitelné, však jsem si to opět užil, odpoledne už to bylo horší, takže jsem se s přestávkami opět vyskytoval na chodbě, kde jsem vydržel až do zalévání na zahradě, kdy jsem se posunul do role nenahraditelného pomocníka. Pak ještě jsem chvilku pomáhal na zahradě, mj. myslel si, že přede mnou sebere všechna spadlá jablka, ale přepočítal se. Své jsem si ulovil a pak jsem si s ním vyhrál skoro až do večeře a nikoho jsem nepotřeboval. Před samotnou večeří jsme ještě přiměřeně protáhli tělo na zahradě, kdy jsem pak dal téměř půl misky a pak jsme s ním začali hrát hru, zda půjdu do kotce bez toho, aby měl v ruce misku s jídlem. A jak to dopadlo? V kotci byl maximálně on a já se uráčil, až se objevilo jídlo. Jsem zvědav, zda se tu zítra konečně ochladí, byť to prý bude jen lehce pod třicítku. P.S. Pozdravujeme do Olomouce, vlastně do Loštic. A jelikož jim upadly dva, byť jen malé, kousky, i já už vím, co to je za dobrotu :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat