Aneb když končí hodně dlouhý pracovní den a pokračování následuje hned zítra od časných ranních hodin na stejném místě, tedy v Praze, přichází s tím většinou i přespání zde. A jak již tradice velí, zejména když člověk díky spokojenosti většinou změnu nehledá, tak jsem na večeři i tentokrát zamířil do restaurace U Havlíčků. Ale aby to tu nebylo jen o domácí kuchyni, tak tentokrát volba padla na nabídku dne připomínající jednu z našich nedávných dovolených - kuřecí curry. Sice podle thajského receptu, ale ani to tu nemělo chybu, takže další místní zážitek. Ale aby to nebylo jen o jídle a cestě tam a zpět po více než dvoustovce Michelských schodů, tak si přidám do poznámky, že to byl po delší době zase jeden poměrně úspěšný den, byť na jeho začátku to vypadalo, že silný čaj stačit nebude a bude třeba "kafe" :-) Nakonec jej nahradil jeden Granát, aby ani pitný režim nepřišel zkrátka :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat