Před pár minutami jsem se pustil volantu a zítra už bude mít auto klid, neb si to po tomto týdnu, přesněji po uplynulých šesti dnech z něj, určitě zaslouží. Týden byl hodně na kolech a taky o pár změnách, které trošku měnily plány. Ale to hlavní zůstalo, díky páteční dovolené prodloužený víkend na domácí oslavy. A musím říci, že jen menšina účastníků v posledních několika dnech něco neslavila. Holt takový je květen v naší rodině. Ale postupně, než se začalo slavit bylo pá jiných zážitků. První hned v pondělí, v Hradci Králové hostující Dejvické divadlo s představením Interview, byť původně to mělo být Vzkříšení, ale herci jsou taky lidé a ani jim se nemoci nevyhýbají, takže náhradní program. Úterý neplánovaně se o hodně desítek minut protáhly cesty do a z Prahy (tam o 30 díky jedné bouračce, zpět o 70 díky dvěma bouračkám, přičemž k té druhé jsme "poskakovali" v koloně dlouhé 9 km).Středa o trošku lepší, zejména, když se nejen prognóza ale i vlastní počasí se začalo měnit k lepšímu, aby to čtvrtek potvrdil a bylo jasné, že tento víkend bude hodně slunečný a taky teplý. V pátek ráno už jen nějaké drobnosti a cesta do Pardubic, abychom se v čase odpolední kávy doma u nás všichni sešli a vypukly letošní oslavy. V podstatě to ale byl takový trénink na sobotu, kam směřovalo jejich vyvrcholení, rodinná sešlost při příležitosti krásných osmdesátin mé mamky. Den jak vymalovaný, všichni si jej mezi spoustou dobrot užívali, abychom se se zážitky z rodinného setkáni před pár minutami vrátili domů. P.S. Někteří stihli do tohoto času vměstnat ještě další akce, takže setkání "superheroes" na jedné pražské párty v pátek večer asi taky nemělo chybu. Napadlo mne jen, jak by se asi tvářilo ti, co pomáhají a chrání, kdyby tuto posádku zastavili v autě při silniční kontrole :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat