Když jsem si ráno chystal snídani, tak jsem si k tomu pustil televizi, kde právě končil téměř 30 let starý film o jednom vánočním usmíření, který jakoby ohlásil, že je tu poslední adventní víkend, který by již měl být o určitém zklidnění, byť asi tomu na mnoha místech bude pravý opak. O čem asi byl předcházející pořad, pohádka O krávě, která málem propásla Vánoce? Ale my je určitě nepropásneme, neb ještě pár drobností a možno otevřít jim dveře. Stromek už stojí v plné parádě na svém místě, první vánočka v provedení půl / půl je připravena na svou zítřejší cestu do Prahy, zítra doladit domácí výzdobu a pak už budou na řadě jen ty vánoční dobroty na štědrovečerní stůl. Takže nezbývá, než se těšit. Co by se ale ještě mohlo zlepšit, je počasí. Aspoň aby bylo možno se jít na chvíli vyvětrat ven. Dnes jsem sice venku byl, ale jen autem, těch kroků pěšky bylo opravdu jen minimum. Co ale mile překvapilo, byla návštěva Albertu, kde jsem čekal davy a ono tomu tak nebylo. Takže s těmi pár kousky dnešního nákupu včera "zapomenutých" věcí jsem zamířil hned k prázdné pokladně a vše vyřídil v čase blížícímu se volnému průchodu obchodem skoro bez zastavení. Odpoledne už nezbývalo než dovypravit zbylá vánoční přání cestou SMS a e-mailu a prohlídnout si zase přes webkameru, jak to vypadá pod Dachsteinem. Vždyť nejen Štědrý den je za dveřmi. Ale postupně, takže nejprve Vánoce. A k nim patří připojit zde to nezbytné přání pohody, spokojenosti a všeho dobrého pro všechny, kteří zamíří na tyto stránky.
Žádné komentáře:
Okomentovat