Auto, řečeno vojenskou mluvou, opustilo po odházení sněhu od předních dveří a očištění skel "okop" připravený téměř pro ukrytí malého tanku a povedlo se konečně očistit jej tak, že by se člověk s tím nebál za chvíli odjet. Pravda, vyjet z té závěje nebylo jednoduché, v jednom okamžiku jsem už uvažoval, že buď dám pod kola koberečky nebo aspoň položím na zem řetězy, ale povedlo se nakonec i bez toho. Samozřejmě, že ještě spoléhám, že přes zítřek se na něm nějaký ten milimetr může ještě objevit, ale to už si pohlídá avizované sluníčko. Odklízení sněhu z auta mne zaměstnalo déle, než jsem čekal, takže po téměř tradiční "kontrole" tentokrát na cappuccino došlo až před večeří. Ta už byla jako obvykle třešničkou na dortu dnešního dne. Co že to bylo? Zwiebelrostbraten, tradiční jídlo klasické rakouské kuchyně. A jako obvykle, nemělo to chybu.
Žádné komentáře:
Okomentovat