Ano, s narůstajícím počtem týdnů nouzového stavu a s ním spojeným zákazem volného pohybu osob se objevují další věci, které třeba řešit a nelze odkládat. Resp. asi taky lze, ale za jakých důsledků. Navíc některé řešit nelze “mezi ploty”, a když člověk není v karanténě, tak se někdy musí za ten plot vypravit. Pravda, někdo se řídí heslem, že pokud nejde o život, jde o h...o, ale až tak to nechat dospět si myslím, že netřeba. Zejména když kolem číhá spousta dalších nebezpečí, kterým se člověk stejně tak neubrání a řeší to přiměřeně riziku. A byť pracovní dny v tomto čase netrávím prací z domova jako většina kolegů a občas se pohybuji za účelem “ulovení si něčeho k snědku” i po městě, tak opatrnost je stále věc č1. Mediálně podporovaná pandemie covid-19 nás totiž zaměstnává do takové míry, že si přestáváme všímat dalších aktuálních problémů. A nejen těch. Jsou i takové, které hrozí sice později, ale předcházet by jim bylo možno už nyní. Na druhou stranu některé nedořešené současný stav hodně posunul dopředu, jako třeba platbu kartou. Nedávno chtít zaplatit kartou útratu pod 100 Kč bylo téměř nemožné a teď nevadí, když se kartou zaplatí za dva rohlíky. A to vše, byť v lokálních podmínkách, platilo opět i v již téměř uplynulém týdnu. Tedy pokračující mediální a informační masáž, informace typu co platilo včera, neplatí dnes a mezi tím “slalom” zvládnout situaci jak pracovně tak i osobně. A k tomu obědové plastové krabičky, papírové krabice a kelímky, neb energii doplňovat třeba. O víkendu obsadily květy další vázu, tentokrát ale v Pardubicích. My si na zahradě užíváme živých květů a aby to nebylo jen o kochání se, konečně se opravy dočkala zídka u sklepa a je i jasno s budoucností květinového jezírka. Bude se muset uskrovnit, aby se do něj vešla nová plachta a nemuselo se nic svařovat. Takže se nebylo čemu divit, když v sobotu se ke slovu dostal i zahradní krb :-)
Ano, s narůstajícím počtem týdnů nouzového stavu a s ním spojeným zákazem volného pohybu osob se objevují další věci, které třeba řešit a nelze odkládat. Resp. asi taky lze, ale za jakých důsledků. Navíc některé řešit nelze “mezi ploty”, a když člověk není v karanténě, tak se někdy musí za ten plot vypravit. Pravda, někdo se řídí heslem, že pokud nejde o život, jde o h...o, ale až tak to nechat dospět si myslím, že netřeba. Zejména když kolem číhá spousta dalších nebezpečí, kterým se člověk stejně tak neubrání a řeší to přiměřeně riziku. A byť pracovní dny v tomto čase netrávím prací z domova jako většina kolegů a občas se pohybuji za účelem “ulovení si něčeho k snědku” i po městě, tak opatrnost je stále věc č1. Mediálně podporovaná pandemie covid-19 nás totiž zaměstnává do takové míry, že si přestáváme všímat dalších aktuálních problémů. A nejen těch. Jsou i takové, které hrozí sice později, ale předcházet by jim bylo možno už nyní. Na druhou stranu některé nedořešené současný stav hodně posunul dopředu, jako třeba platbu kartou. Nedávno chtít zaplatit kartou útratu pod 100 Kč bylo téměř nemožné a teď nevadí, když se kartou zaplatí za dva rohlíky. A to vše, byť v lokálních podmínkách, platilo opět i v již téměř uplynulém týdnu. Tedy pokračující mediální a informační masáž, informace typu co platilo včera, neplatí dnes a mezi tím “slalom” zvládnout situaci jak pracovně tak i osobně. A k tomu obědové plastové krabičky, papírové krabice a kelímky, neb energii doplňovat třeba. O víkendu obsadily květy další vázu, tentokrát ale v Pardubicích. My si na zahradě užíváme živých květů a aby to nebylo jen o kochání se, konečně se opravy dočkala zídka u sklepa a je i jasno s budoucností květinového jezírka. Bude se muset uskrovnit, aby se do něj vešla nová plachta a nemuselo se nic svařovat. Takže se nebylo čemu divit, když v sobotu se ke slovu dostal i zahradní krb :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat