Tento týden jsem se tak "rozvolnil", až jsem z něj tři dny strávil v Praze. A jedenkrát se opět našla chvilka část cesty z krátkého školení absolvovat pěšky. Poměrně nová zkušenost vidět trasu od Karlova mostu po náplavku před železničním mostem na Smíchov téměř liduprázdnou, takže mnoho pohledů bylo poměrně "nových". Co překvapilo, byla změna na Smetanově nábřeží, kdy místo pruhu od Národního divadla ke Karlovu mostu, který byl pro dopravu uzavřen, vyrostl pás několika kaváren s odkazem, že by to mělo být to místo, které přiláká turisty mj. i svými výhledy. Nevím, jak to viděl ten, co to vymyslel, ale když si na to místo člověk sedl, tak to s těmi výhledy na Hradčany asi moc slavné nebylo, když je celé nábřeží lemováno stromy, které sedícím na protější straně silnice ve výhledu asi trošku překážejí. A cítit za zády projíždějící tramvaj, i když tam asi budou zpomalovat, taky žádný zvláštní zážitek. Jinak témata pěti uplynulých dnů tohoto týdne "shrnují" novinové titulky. Dokládají ale, že každý z nás má to své za to nejdůležitější. P.S. Pro mne osobně bylo nejdůležitější stihnout odvézt do kontejneru na velkoobjemový odpad něco z jarního úklidu ještě před odjezdem na jedno malé podvečerní setkání. S řadou účastníků po dobrých dvaceti a možná i více letech.
Žádné komentáře:
Okomentovat