Asi tak by šlo stručně vyjádřit pocity z mého prvního dne "nezaměstnanosti" ale rozhodně ne nečinnosti. Pravda, s jednou změnou většinou přichází řada dalších, což se potvrdilo, ale žádná z nich se buď nejeví jako neřešitelná nebo nevyužitelná, pokud se jedná o něco, co do současné doby bylo mimo mého zájmu resp. činnosti. Osiřelé "parkovací" místo po Superbu ráno vypadalo, že by se v něm zase mohl obnovit trávník, ale nakonec se obnoví trávník před plotem u silnice, kde parkovala "Feluška", která tak zaujme místo po Superbu. Mimochodem, jak jsou lidé všímaví, že na místě kde řadu let vídali poslední modely z továrny Škoda, se nakonec vrátilo něco z její dřívější produkce. Jak doporučuje příručka pro nezaměstnané, je třeba, aby člověk neztratil pracovní návyky. V mém případě, kdy si s sebou z předchozího období "táhnu" spoustu restů a námětů je to jen o tom si to setřídit podle "důležitosti" a pustit se do toho. A netřeba nad tím dlouho bádat, takže už samotný dnešek byl toho příkladem, byť půl dne jsem ještě uklízel v pracovním stole a ty zbylé pracovní papíry a některé pracovněprávní dokumenty, co už pozbyly aktuálnosti, projel "skartovačem". A když pod námi mohou nové stavby růst jak houby po dešti, nevidím důvod, proč by podobným tempem nemohly ubývat "položky" ze seznamu restů a k nim přidaných nových úkolů vyplývajících z aktuálního času. Takže v podstatě udělat maximum venku, než dorazí podzimní plískanice a poté i zima. P.S. A vzhledem k tomu, že se nacházíme ve stavu nouze, tak jsem si dnes u rychlého a "barevně vyladěného" oběda upřesnil, co a jak je s tím spojeno. Snad to ještě v čase, kdy jsem to četl, platí :-) Mimochodem příprava oběda ve všední den je jednou z těch nových příležitostí, tak věřím, že i tu úspěšně zvládnu, neb základy z víkendů mám :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat