Znovu na tomto místě připomínat, v čem to bylo nové a v čem nečekané, by asi bylo nošením dříví do lesa. Co ale asi lze s posledním dnem končícího roku konstatovat, že se s tím zatím vypořádáváme a nejsme jen v pozici těch, kteří čekají, co a jak bude, ale snažíme se stále více s tím, jak se daří vše poznávat (hlavně ty dopady, ať okamžité či ty, které asi lze předpokládat/očekávat) věci řešit či nějak se na to připravovat či nějak zahrnovat do našich plánů. Pro dnešek ale nic z toho neplatilo, neb "program" tohoto dne kromě tradičního večerního rozloučení se se starým rokem, se rodil ad hoc dle situace. Začalo to ranním pohledem na teploměr a poté, co se rozednilo, i z okna, aby padlo rozhodnutí, dnes to bude ještě jednou Hrádek. A byl, dokonce zase ve slušném čase, navíc s krátkou zastávkou ještě u betlému pod kostelem v obci. Po návratu a doplnění energie nám Clif na zahradě neplánovaně předvedl, jak i on vítá návrat mrazivého počasí (aspoň po ránu) a jak je si to schopen užívat. Kdyby k tomu bylo aspoň pár centimetrů bílé peřiny, bylo by to válení se na zádech asi ještě intenzivnější :-) Neplánovaná byla i "obědová kombinace" vídeňský bramborový salát s bílou klobásou. A když se k tomu ještě přidala také neplánovaná odpolední procházka nás se Štěpánkou v kočáře, jejíž délka atakovala hodnotu 6 km, tak nebylo divu, že v pozdním odpoledni po vypálení posledního vánočního františka už po těch dnešních kilometrech přišel ke slovu i gauč, něco na zub a příprava Silvestra v "domácí bublině". Ta tentokrát respektovala i druhé vládní nařízení, tedy setkání max. ve dvou :-) Štěpánka spí už od půl osmé pod dohledem kamery v ložnici v druhé části domu, kde nalezl v chodbě na podlaze svůj silvestrovský azyl i Clif (ty ohňostroje a dělobuchy opravdu nemá rád). A my? Náš stolek pochopitelně už v tuto chvíli nepřipomíná ten, který je na posledním letošním obrázku tohoto blogu, venku se začínají v předstihu připomínat rachejtle, že do konce roku zbývají už jen minuty. Minuty, ve kterých si člověk ať chce či nechce musí rekapitulovat končící rok nebo aspoň něco z něj. Rok, který ukázal spoustu nového snad ve všech oblastech. Také to, co je těmi skutečnými potřebami, hodnotami a jaké z toho jsou i nejen budoucí závazky ale i příležitosti. A je na každém z nás, jak si to vyhodnotil. Za sebe ale mohu říci, že i přes to nedobré kolem a rizika z toho vyplývající, se tento rok zapíše mezi ty, ve kterých převážila pozitiva a byť možnosti byly omezené, tak byla i celá řada krásných zážitků. Tento bude mít z mého pohledu (zase po delší době) ve svém hodnocení navíc výraz PŘELOMOVÝ. A rozhodující podíl na tomto hodnocení nemá covid-19 a veškeré dění kolem něj!
Žádné komentáře:
Okomentovat