Tentokrát jsme si trošku "přivstali" bez žádných dalších plánů. Večer asi na ostrově někde trošku foukalo, takže na řadě míst přestala jít elektřina. Což hotel řešil spuštěním velkého dieselagregátu, který (prý až do poledních hodin) výpadek nahrazoval. Samozřejmě s tomu odpovídajícími decibely. Takže by i čas naplánovat den ještě před společnou snídaní. Nakonec jsme si dopoledne "rozdělili" tak, abychom zvládli nejen pláž, ale i dopolední výlet do Argostoli, když oběd už zase měl být společný. Sraz měl být v přístavu u příjezdu prvního trajektu po poledni. K pláži asi žádný další komentář netřeba, zejména když obloha byla úplně vymetená a voda v zálivu se skoro ani nehnula. Zato výlet do Argostoli byl plný zajímavých pohledů. Už ty cestou s "devítkou" zeleným trajektem do Argostoli stály za to, neb tentokrát to byly pohledy bez toho odpoledního oparu, který byl, když jsme s ním jeli ve čtvrtek. A hlavně jsem si měl možnost z moře detailně prohlédnout pěší trasu z přístavu k majáku Fanari, kvůli kterému jsem v podstatě ten dnešní výlet podnikl. A jelikož venkovní teplota stoupala, mé první kroky směřovaly tam, abych tam byl co nejdříve a pak se uvidí, co se do zbývajícího času vejde. Vzhledem k tomu, že cesta byla z větší části ve stínu, tak to šlo, u majáku sám, krásné nejen pohledy, ale i fotky. Jinak ani v nedalekém Fanari nešel proud, tam ty přelámané a do vedení spadlé stromy bylo možné vidět a přítomné montéry ještě čekalo dost práce. Po návratu do přístavu, už po plném slunci, následovala po promenádě a přes tržiště cesta k mohyle na mostě De Bosset. Právě před tržiště dorazili rybáři s úlovkem, což byl signál pro místní želvy, takže neplánovaná podívaná na tyto skoro metr velké karety, které prý váží něco přes metrák. Po návratu od mohyly zbýval z místních zajímavostí ještě chrám na nábřeží, druhý na cestě k náměstí a pak samé náměstí. Jelikož u něj stojící místní muzeum zemětřesení je mimo provoz od posledního zemětřesení a ostatní si stačilo jen vyfotit a pokračovat dále, tak vidina čekání další půlhodiny v přístavu mne trošku popohnala, abych z náměstí trošku zrychlil stihl ještě ten trajekt, co odjížděl za 5 minut. A tak jsem přijel opět tím "zeleným" trajektem, navíc přesně v poledne. Když jsem se rozhlížel po přístavu, bylo jasné, že dnes to tady s něčím mimo studené občerstvení asi bude problém, takže debatu "jak s obědem" místo v přístavu nahradil "náš" slunečník u bazénu.
Žádné komentáře:
Okomentovat