Tentokrát naše cestování za teplem, což v těchto dnech zní dost paradoxně, neb v místě, kam míříme, je téměř stejné horko jako tady ve vnitrozemí a navíc předpovídají, že v příštích dnech tam teploty ještě povyskočí, začalo čtvrt hodiny před půlnocí. Jak celá dovolená proběhla, o tom to bude v několika následujících příspěvcích dále. Ale aby vůbec mohla začít, bylo třeba se dopravit na letiště. Asi nebylo žádným překvapením, že to bylo v téměř rekordním čase, byť jsme ani po D11 ani po Jižní spojce zdaleka nejeli sami. Parkování na "céčku" tentokrát bylo bez většího hledání volného místa, takže jsme byli na check-in v první třetině fronty k přepážkám. Stejně pohodová a rychlá byla bezpečnostní kontrola a když na terminálu v tom nočním čase už byl otevřený PAUL, strávili jsme tam větší část čekání u cappuccina. Mimochodem proč ti "pisálkové", co píší o tom, jak chorvatští kavárníci zdražili na turisticky známých místech kávu, se nezajdou "ochytřit", za kolik ji třeba "pálí" na letišti. Pohodově pokračovalo i vše ostatní, tedy nástup, včasný odlet, celý let i přistání na letišti na Karpathosu. A tam jsme už při výstupu z letadla pochopili, že tu fakt bude horko, které pocitově maximálně "upraví" občasný vítr. Pak už následovala klasika, čekání na kufry (opět jsme se umístili mezi posledními) a nástup do autobusu, který by nás měl po třech zastávkách na pobřeží vysadit na té čtvrté, tedy u hotelu Alimounda Mare v hlavním městě řeckého ostrova Karpathos. Jaká byla cesta, o tom ale až příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat