To, že nějaký čas již skoro celý rok trávím v prostředcích hromadné dopravy, není nic zajímavého a snad ani divného. To, že to s sebou přináší spoustu většinou všedních zážitků, o tom taky žádná. Že se s některými věcmi, které třeba úplně "neladí", jako třeba zpoždění, musí smířit, to je také fakt. A tak po namlsání se rychlostí vlaků spojujících Hradec Králové a Pardubice teď člověk trošku vzpomíná na ty časy a věří, že na samotný konec roku už se to zase vrátí na ty správné koleje, resp. mezi Rosicemi nad Labem a Pardubicemi přibyde ještě jedna, čímž by se to mělo ještě zlepšit. Teď tuto trasu obsluhuje náhradní autobusová doprava s jízdními řády přizpůsobenými době jízdy autobusu mezi hlavními nádražími obou měst a odjezdem návazných spojů, což s sebou nese zejména ve špičkách městského provozu v obou městech, byť v případě Pardubic je konečná téměř u výpadovky, občas problémy. Přesto i tam, zejména při ranní špičce se dá strávit v koloně pár minut navíc. Ráno mi menší zpoždění nevadí, horší to je odpoledne nebo v podvečer cestou zpět. Tak asi není divné, že je třeba dobře volit spoj, aby měl člověk čas na přestup a kvůli zpoždění mu neujel návazný spoj domů. Až potud stále nic neobvyklého. Ale to "zajímavé" se mi přihodilo právě dnes. Na odjezd jsem tentokrát měl naplánován spoj, aby v Hradci byla rezerva aspoň půl hodiny na přestup, kdyby nás zase potkalo menší zpoždění. Takže jsem si zakoupil jízdenku a zamířil na stanoviště náhradní autobusové dopravy na autobus s odjezdem v 15.25 hod. (bylo 15.10), před kterým stál poměrně slušný počet cestujících, kteří jej během pár minut, tedy dvou, zaplnili. Místní koordinátor dopravy však místo, aby se s ním čekalo na čas odjezdu, zapojil mozek a rozhodl, že povolá další bus a tento už může rovnou odjet. V tu chvíli přišlo na mysl, že mi návazný autobus v Hradci nejen že neujede, ale toho času tam budu mít více. Ale když se k tomu přidal průjezd Hradcem jako nůž máslem, stejně jsem úprku na autobusový terminál neušel. S tím rozdílem, že jsem stíhal dřívější autobus k nám, který odpoledne jezdí v intervalu jedné hodiny. A tak díky tomu, že někdo zapřemýšlel, jsem dnes i s náhradní autobusovou dopravou absolvoval cestu v pomalu rekordním čase, který by už jen překonala jízda autem, a hlavně byl doma o hodinu dříve, což docela potěšilo, neb jsem za světla ještě stihl kontrolu svého včerejšího "sklepního počínání". A dobrý.
Žádné komentáře:
Okomentovat