A s ním nejen vše, co k této tradici patří, ale doplněno ještě o něco víc. Tedy ještě o troje domácí slavení, které se s tímto datem resp. dny kolem něj potkávají. Ty "kolem" jsme zvládli dnes v podvečer s přispěním jedné z tradičních kuchyní, ty, které jsou spojeny přímo s 11. listopadem přijdou spolu se svatomartinským menu na program zítra. Jeho základ je už buď připraven nebo se již peče a bude pozvolně péct celou noc, aby se dopoledne už jen doladila kůrčička. Takže na zítra už zbývají jen ty druhé, tedy houskové, knedlíky a červené zelí, aby ty přípravy uzavřela před polednem pěší vycházka do místní vinotéky pro letošní svatomartinské. Pak už tomu slavení nebude nic bránit. Co to trošku narušilo, je drobná viróza a rýmička, která tu někde lítá ve vzduchu a jak to tak vypadá, už si i sedla na dva z účastníků naší letošní svatomartinské sešlosti. Ale jak moc, a jak se s tím vyrovnáme, aby to nepadlo na další, neb zrovna se to ale vůbec nehodí, to necháme až na zítřejší ráno. P.S. Asi to není jen kolem nás, neb jsem byl dnes ve městě a tam mi připadalo, že těch prskajících jedinců není zrovna málo. Zejména, když jsme s bývalým kolegou chvilku poseděli v jedné kavárně. Snad ten horký čaj stačil spálit vše, co tam létalo ve vzduchu, abych to poté doma ještě "pojistil" malým panáčkem léty osvědčené medicíny.
Žádné komentáře:
Okomentovat