Aneb jestli byl druhý adventní víkend v poklidu a v pohodě, o těch pěti po něm následujících dnech se to říci rozhodně nedalo. A navíc aby se vše, co se v nich mělo udát, povedlo, v některých dnech se muselo vstávat "na budík". Tou asi nejdůležitější událostí byla další cesta do Vysokého nad Jizerou, abychom si zpět "odváželi" nejen další porci rehabilitačních cvičení s cílem posunout schopnosti prstů pravé ruky blíže k plné funkčnosti, ale i pozvání na půlku ledna k další návštěvě zde. Odměnou za čekání nebyla tentokrát návštěva místní pražírny kávy, ale krátké zastavení na náměstí v místní cukrárně U Bachtíků. Jinak cesta i přes od Hrabačova souvislou sněhovou pokrývku proběhla po suché silnici, takže i tentokrát zůstala časová rezerva nevyužita. Ale na rozdíl od poslední návštěvy dřívější příjezd tentokrát neznamenal dřívější vyvolání do ordinace. Druhá nejdelší cesta autem byla opět do zdravotnického zařízení ve Vysokém Mýtě, sem ale na návštěvu. Vlastně stran zdravotnictví nezůstal opomenut ani Hradec Králové, zde už byla vyvolána potřebou dalšího setkání s lékařem, tentokrát stran zraku, aby už o tom potvrzení na řízení auta nebylo žádných, byť i těch nejmenších, pochyb. S tou se ale spojilo pár dalších akcí a když mne v čase poledním zavedly kroky pod Velké náměstí, přidal se k tomu oběd "na plechu" a krátká procházka po náměstí, kde probíhají vánoční trhy. Přes den to ale "nebylo ono", byť pár obrázků za denního světla vzniklo, takže když dnes odpoledne přišel požadavek na večerní "papa taxi"do města, spojila se s tím i návštěva vánočních trhů ve večerním čase. A musím říci, že o těch letošních už teď lze říci, že se vydařily a jednoznačně smazaly ten "nezážitek" z těch loňských. Že ten punč byl pro mne jen nealko, vůbec nevadilo. Nejen proto, že autem čekala nejen cesta domů, ale ještě v případě zájmu i přislíbená půlnoční otočka k Aldisu za účelem "papa taxi" z města domů. Tu ale před pár minutami odvolala zpráva na mobil, že se v Hradci zůstává déle a že se osazenstvo pak už zařídí dle situace. Takže já to psaní už taky ukončím, abych do rána ještě stihl něco naspat, abych mi ta sobota nakonec, jak se říká, jen "neprotekla mezi prsty". Sice těch pár věcí, co čeká, by se mělo dát zvládnout za chvilku, ale i tak. A venku čeká jen úklid listí v rohu květinové zahrádky a pokus nějak vrátit vánoční osvětlení na tu nedávným těžkým sněhem ze třetiny polámanou borovici. Doma už by to pomalu mělo směřovat k blížícím se Vánocům. Zejména když ten náš Štědrý den bude už příští sobotu a v podstatě od středečního odpoledne už nebude čas na něco většího. Což znamená, že si ozdobeného vánočního stromečku budeme, pokud se nám něco v kalendářích nezmění, užívat už od středečního večera, tj. v podstatě skoro týden před tím opravdovým Štědrým dnem.
Žádné komentáře:
Okomentovat