Ještě v pátek dopoledne to vypadalo, že by se to mohlo podařit, ale stačilo pár hodin a bylo to zase jako obvykle. Myšlen je tím odpočinek v dalších 48 hodinách, jehož "výkon" jsem přislíbil po pátečním setkání s "bílými plášti". Vlastně jen s jedním. Zdravotní sestřička sice bílý plášť neměla, ale zato s měla v ruce malou "včelku". Jak jsem mohl bez toho jejího bodnutí tak dlouho žít? Zejména když jsem si toho před třemi roky užíval do sytosti. Vlastně možná i přes :-). Křeslo, sudoku, TV, Internet apod., to vše vydrželo jen do večera. Pak se zase věci "daly do pohybu". Hlavně v souvislosti s trošku více našlapaným plánem na sobotu, který končil až někdy před půlnocí. Plán sice vznikl již před mnoha dny, neb lístky do pražských divadel většinou v "last minute" prodeji nebývají a bez rezervace se na večeři do jedné z námi oblíbených restaurací taky člověk většinou nedostane. Včera to bylo obzvlášť patrné, neb byl svátek sv. Valentýna. A přestože jsem se snažil o rezervaci v nějaké z těch oblíbených restaurací už před týdnem, chvilku trvalo, než jsem mezi nimi našel tu, kde rezervační systém nehlásil úplně obsazeno. Bruxx si tedy "pohlídám" na příště, ale s ním sousedící Vinohradský parlament před návštěvou divadla opět nezklamal. Než jsme ale do něj dorazili, tentokrát jsme si pražskou MHD užili do sytosti. A platilo to i pro cestu zpět k autu na Černém Mostě, neb Frankovka u večeře "nedovolila" jinou volbu než tam parkovat. Že bude doprava z Černého Mostu tak "zajímavá", jsem si ale přečetl až v sobotu ráno, kdy jsem se koukal na jízdní řády tramvají, abychom se co nejrychleji distali z večeře do divadla Na Fidlovačce. Probíhá totiž výluka na trase B, takže mezi stanicemi Vysočanská a Florenc jezdí náhradní doprava. Tak jsme rovnou zkusili pro víkend tu prý nejrychlejší trasu do centra. A to busem č. 171 na konečnou metra C do Hostivaře a odtamtud už metrem na "Mírák", odkud už pak stačilo udělat jen pár kroků, abychom si až do času odjezdu té tramvaje č. 11, kterou jsme stíhali příchod do divadla "v pohodě", užili večeře. Valentýnské menu pro dva jsme sice nevyužili, neb jsme si jej vytvořili sami z klasické nabídky v jídelním lístku. Nakonec ale vždyť i to naše šlo nakonec taky tak pojmenovat. Divadlo jsme si opravdu užili a soudě podle počtu "závěrečných opon", nebyli jsme rozhodně sami. Doprava zpět k autu byla takovou "loterií" o to, kterou trasu zvolit. Vlastně rozhodovalo jen to, ze kterého směru přijede tramvaj. Zda nás odsud doveze přes čtvrt Prahy rovnou na metro do Hloubětína na metro, či se na Černý Most dostaneme přes Bílou labuť, Florenc náhradní dopravou XB na Vysočanskou a odtud už to bude klasicky metrem. Čas jízdy byl totiž cca stejný. Přijela čtrnáctka, takže přes Florenc a náhradní dopravou na Čerňák", když jsme od Bílé labutě udělali i pár kroků po svých. Odjezd z Černého Mostu už byl na rozdíl od příjezdu, kdy jsme poskakovali v koloně už od Ikea, kde už museli řídit dopravu už na kruháku při vjezdu a výjezdu z parkoviště, samozřejmě díky pozdní hodině už v pohodě. Na D11 sice drobně sněžilo, ale i tentokrát jsme stihli být před půlnocí doma. Byť jen pár minut :-). Co do toho "deníčku" z posledních dnů ještě dodat než, že ani v něm nechyběl Bohdaneč, či na otočku i Hradec a taky trocha stresu. Ta z jednoho včera večer nepřijatého telefonátu (díky mé nedostupnosti) do času, než pak člověk dnes zjistil, o co šlo a co se stalo. P.S. A potěšil i nedělní ranní videohovor na druhou stranu zeměkoule, kde už se pomalu loučí s létem.
Žádné komentáře:
Okomentovat