Ve včerejší předpovědi počasí byla i informace, že slunko dnes vychází v 7:51 hod. A tak jsem si řekl, že uspíším svůj odjezd na hory a zkusím zastihnout vycházející sluníčko už na běžkách. A taky jsem byl zvědavý, kde se cestou objeví první sníh. A tak jsem vyrazil za tmy do Krkonoš, abych trošku přírodního sněhu potkal až téměř před Svobodou nad Úpou a zůstalo tak až do Jánek, neb v nadmořské výšce do 1000 m n.m. žádná sláva. Nezbylo tedy než zaparkovat auto (podotýkám, že v těchto dnech je to docela problém, neb volných míst je velmi málo), přezout boty, doplnit batůžek, vzít lyže (namazané již z domu) a vyrazit tam, odkud je bude možno nasadit a jet. A to dnes bylo až na konci spojky od Hoffmanek na Černohorskou cestu. Pravda, první
kilometr nic moc, neb díky provozu roleb a nižší vrstvě sněhu se na povrch dostávají již i drobné kamínky z povrchu cesty. Potom již to bylo perfektní, zejména když se kolem prohnala rolba a za ní zůstal perfektní manžestr. A jelikož v té době už vyšlo slunce (v čase "ohlášeném" v předpovědi počasí), trasa nahoru a přes Velký okruh 
na Lučiny byla až na pár míst celá osluněná. A tak stoupání nahoru a přejezd na druhou stranu Černé hory, odkud byl překrásný výhled na Sněžku, opravdu neměly chybu. Trošku byl problém při průjezdu neosluněnými místy, neboť docela mrzlo a zejména při rychlých sjezdech omrzal nos :-). Po příjezdu na Lučiny bylo už po idylce, neb venku bylo opravdu hodně lyžařů a s nimi i dost "němých tváří" - většinou bez vodítek. A tady už byla volba buď jet stopou nebo ujetým prostředkem cesty, obé poměrně zmrzlé a se spoustou lyžařů. Docela je znát i přejíždění sjezdařů mezi oběma areály. Na konci Lučin opět parádní výhled na Sněžku i dolů do Pece a pak už tradiční obrátka u Lesní boudy spojená s občerstvením - tentokrát jen černý Samson a krkonošské kyselo s chlebem. A pak už 
stejně dlouhá cesta zpět k autu. Byť s malou zajížďkou kolem Náchodské boudy a po západní 
trase kolem Černé hory. Co platilo o cestě nahoru, to platilo i pro cestu dolů, neb v té době už sluníčko svítilo na západní svah Černé hory, ale byla zde i místa ve stínu, při jejichž průjezdu dokázaly lyže poměrně zrychlit :-). A od Vendlovky na Černohorskou silnici již nic moc - málo sněhu, kamínky, led a obnažené kovové žlaby pro průtok vody přes cestu. A tak na skluznici přibylo i pár škrábanců. Poslední úsek proti ránu trošku rozměkl, ale i tak by lyže jely určitě rychle. Proč nejely? Protože tolik sáňkařů, běžkařů a psů v obou směrech fakt nedovolovalo plynulou jízdu dolů. A když se za zatáčkou ještě objevil cyklista na horském kole, měl jsem pocit, že přichází jaro. Což málem i "potvrzovala" část louky nad parkovištěm, kde ranní led roztál a na cestě přes louku se objevilo i bláto. Ale ani takový konec nic nezměnil na tom, že dnešek byl opravdu za 1* a v podmínkách této zimy asi maximum, co bylo možno v dostupném okolí nabídnout. A aby to nebyl v této zimě zážitek poslední, sněhové vločky jsou vítány.
Žádné komentáře:
Okomentovat