Když jsme se v posledním předvánočním týdnu potkali se spolužákem a bývalým kolegou ve firmě Lubošem, bavili jsme se i o tom, jak budeme trávit poslední hodiny Štědrého večera a první svátek vánoční. Oba máme jedno společné - a to, že jsme do konce studia VŠ měli bydliště v Pardubicích a to, že tam dosud bydlí moje mamka a jeho taťka. On říkal, že se po štědrovečerní večeři vrací z Hradce do Pardubic, neboť je tam více možností během svátků (nejen) něco zajímavého navštívit. Nijak jsem mu nevyvracel, neb i přesto, že u Hradce bydlím už stejně dlouho jako tomu bylo v Pardubicích, v podstatě kromě cesty do/z práce a několika málo akcí ročně (většinou opakovaně na již známých místech), k jejichž spočítání by asi stačily všechny prsty, které člověk má, Hradec nijak více nepoznávám. Dnes dopoledne, když kluci odjeli (každý do jiných hor) na oslavy Silvestra, a my jsme na 
dnes do Krkonoš uvažované běžky posunuli na tento víkend, jsme si řekli, že tedy navštívíme mamku a současně se mrkneme po Pardubicích, kde bychom se přitom mohli i naobědvat. A tak se i stalo. Sluncem zalitá Zelená brána, Pernštýnské náměstí, opravené fasády mnoha dalších domů i nové obchůdky, vinárny (člověk ani nemusí do Paříže :-) i přestěhovaná Dobrá čajovna (nebyl jsem tu déle) - ale mezi svátky zavřená. Tak jediný nákup, o kterém jsem byl ochoten dnes uvažovat, se nekonal. 
Zato jsme si ověřili, že nadále platí, že na dobrou pizzu do pizzerie U Dušičků. A aby po nás zůstala na náměstí nějaká památka, tak někde u čajovny zůstal Iře v dlažbě patník z kozačky. To ale mělo za následek, že její chůze k autu zaparkovanému pár set metrů od toho místa připomínala trošku balet se snahou nezlikvidovat i zbytek podpatku. Oprava se na první pokus nepodařila, byť se nám místo, kde se tak činí, nakonec najít podařilo (zavřeno). Ale u Bati nám poradili, že něco takového ještě dělají někde v Hypernově. Takže po skončení návštěvy u mamky cestou domů, i přes nechuť do toho kotle plného lidí a zaparkovaných aut vstoupit, jsme toto místo v Hypernově našli a domů se vraceli po deseti minutách čekání s oběma novými patníky na kozačkách. A proč tato banální záležitost tak zaujala? Jednak že to nebyl klasický obuvník, ale "univerzál-vše v jednom" vybavený k výrobě klíčů, broušení nožů, provádění ryteckých prací, výměně baterií a řemínků u hodinek a k drobným opravám obuvi, a jednak cena, která připomínala drahotu a měla v sobě zřejmě nejen příplatek za opravu na počkání. Ale zase jsme obdrželi zákaznickou kartu :-) a když u nich realizujeme celých (!) pět zakázek, tak u šesté bude 50% sleva!! Já bych to spíše viděl na nové boty místo třetí takové výměny patníků (tuto počítám jako první) :-)P.S. Luboši, měl jsi pravdu, v Pardubicích bylo mezi svátky bezva. V létě bude určitě zámek a přilehlý park a potom třeba k Maťáku do Rybárny (třeba už tam vyměnili obsluhu :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat