24 hodin poté

Za okny už jen mírný vítr pohybuje listím na stromech, výpadovka na Prahu už také ztichla a všechno pohltila tma vyzývající v tento čas ty pomalu jiné činnosti neschopné k cestě za spánkem spravedlivých. Za spánkem, jehož jsem si ale v tomto týdnu moc neužil, což bylo patrné zejména sobotního rána, kdy stav připomínal něco jako polo bdělost s velmi pomalým vnímáním toho, co se kolem vůbec děje. Teprve po pozvolném protažení jsem si nějak uvědomil, co je vlastně toho příčinou. Pět pracovních dnů v tradičně větším tempu, tisíc kilometrů za volantem, nějaké to domácí čtení do pozdních hodin a brzké vstávání mi rozhodně nepřispělo k nějaké větší kondici před dlouho připravovanou akci - tradičními Podzimními houslemi u nás v pergole. Pravda, pár temp ve 20 st.C teplé vodě a kalíšek pětileté meruňkovice před začátkem akce člověka posunuly do stavu přiměřené bdělosti, takže nějaká únava snad nebyla navenek v průběhu akce patrná, ale když se to všechno v sobotním ránu poskládalo.... Ale sobota je za mnou, tak teď je ta pravá šance to týdenní manko nějak dohnat. Ještě předtím však malé zamyšlení nad pátečním odpolednem,večerem i časem "popůlnočním". S každou akcí přibývá nápadů, co by ještě na té příští mohlo být, byť s blížícím se datem řada nás zjišťuje, že jako tradičně bude největším omezením čas. A tak to dopadlo i letos, kdy čas byl největším nepřítelem zejména těch, kteří se v nedávné době stali příjemci dávek důchodového zabezpečení, byť jejich aktivity tomu vůbec nenasvědčují. Za krásného počasí hodného vrcholícího léta a různých dobrot z domácí kuchyně, krbového komína, jedné pardubické vinotéky a jedné hanácké palírny se v podstatě dostalo jen na vzájemnou výměnu informací, co je kde nového. Překvapivé? Ne, neboť tím, že v podstatě každého z nás už osud poslal na různou kolej, informací bylo třeba o každém podat více, než když jsme spolu všichni dělali v jedné firmě. O šipky, kroket i bazén (byť pro mnohé zhýčkané letní dovolenou už docela studený) nahradila novinka letošní akce - houbařský kvíz. Bohužel jen "na promítacím plátně", neboť v čase, kdy normálně bývají houbařské žně, jsme se mohli kochat jen jejich věrnými fotografiemi doplněnými spoustou záludných otázek. Hned na začátku soutěže její moderátor Josip Smotlachovič Pilát oznámil, že tři z nás nechá hádat jen mimo soutěž. A to prý díky naší předpojatosti, neb jsme s jedním z exponátů přišli nedávno do styku. A tak v místě (pergole), kde jsem většinou zvyklý vyhrávat jen já, zvítězila a krásnou cenu - houbový salát ve stylové sklenici - si odnesla resp. do své tašky si dala Ivča, neb ještě následovalo něco domácích fotek a nakonec i dokument z cest po květinovém ostrově ležícím kousek od Portugalska s poutavým komentářem Josého da Madeiry. Druhou novinkou mělo být vypuštění dvou Balónků štěstí, ale ani na ni nedošlo, neboť pro opravdu silný vítr nebylo třeba riskovat konec akce za zvuku požární sirény :-) Štěstí a pohodu jsme si ale stihli popřát nakonec i bez toho a rozvoz do domovů v režii našeho Martina dopadl také dobře, v jednom případě i s neplánovanou zastávkou za účelem provedení dechové zkoušky na alkohol. Takže zase někdy příště, ty šipky by to chtělo ale co nejdříve :-)