byla se svým
počasím téměř celá neděle. Ale vyučeni minulým týdnem bez ohledu na dnešní občasný déšť, odcházející
kašlík s
rýmičkou :-) a
pod tlakem mé očekávané nepřítomnosti doma až do příštího čtvrtka se řešily ty nejnutnější hořáky. Nakonec se vše povedlo a na ostatní už bude čas pod střechou nebo v dílně či garáži. A tak ve svém "zimovišti" částečně zakopány v záhoně u jižní stěny domu řádně zality přebývají venkovní bonsaje, na zahradě zůstalo jen to, co tam přes zimu má zůstat (v pergole u krbu jsme ale ještě "oponu nedali"), stromy a keře dostaly pořádný příděl vláhy pro zdárné přežití zimy a v květinovém jezírku zbývá jen ostříhat pár rostlin a všechny potopit do jeho nejhlubšího místa.
Jezírko se k "zimnímu spánku" ukládá na rozdíl od okolních stále olistěných, podzimními barvami "vymalovaných" stromů a keřů, rychleji. Ledová voda se už občasným sluníčkem nijak neohřeje, a tak
se život v něm utlumuje rychleji. A tak i rybky už "balí" na zimu. Jsem docela zvědav, kolik z letošního poctivě krmeného potěru se dočká jara. V příštím týdnu sice můžeme sice očekávat nějakou brázdu vysokého tlaku vzduchu, ale marná sláva. Babí léto skončilo hned jak začalo a teď to už bude do té správné zimy (pokud bude) už jen o ranních teplotách těsně kolem nuly, mlhách, dešti
přecházejícímu dosněžení a občas nějaké to vyjasnění. Prostě sychravý podzim. Ale letos s jednou změnou, a to, že by se na horách nějaký ten snížek z minulého týdne už mohl udržet a pokud tam spadne teplota pod nulu, je
pravděpodobné, že bych se letos mohl sklouznout na běžkách v čase, ve kterém se mi to snad ještě nikdy nepodařilo. A tak vzhůru do dalšího pracovního týdne, ve kterém bych si měl užít kilometrů i pobytu v různých nadmořských výškách i za různého počasí. Zimní výbavu na sebe mám nejen já, ale i auto. Tak snad nás nic mimořádného nepřekvapí. Jen si na příchod těch podzimních plískanic ještě nějaký ten den budeme zase zvykat :-)
počasím téměř celá neděle. Ale vyučeni minulým týdnem bez ohledu na dnešní občasný déšť, odcházející kašlík s rýmičkou :-) a
pod tlakem mé očekávané nepřítomnosti doma až do příštího čtvrtka se řešily ty nejnutnější hořáky. Nakonec se vše povedlo a na ostatní už bude čas pod střechou nebo v dílně či garáži. A tak ve svém "zimovišti" částečně zakopány v záhoně u jižní stěny domu řádně zality přebývají venkovní bonsaje, na zahradě zůstalo jen to, co tam přes zimu má zůstat (v pergole u krbu jsme ale ještě "oponu nedali"), stromy a keře dostaly pořádný příděl vláhy pro zdárné přežití zimy a v květinovém jezírku zbývá jen ostříhat pár rostlin a všechny potopit do jeho nejhlubšího místa. 
Jezírko se k "zimnímu spánku" ukládá na rozdíl od okolních stále olistěných, podzimními barvami "vymalovaných" stromů a keřů, rychleji. Ledová voda se už občasným sluníčkem nijak neohřeje, a tak
se život v něm utlumuje rychleji. A tak i rybky už "balí" na zimu. Jsem docela zvědav, kolik z letošního poctivě krmeného potěru se dočká jara. V příštím týdnu sice můžeme sice očekávat nějakou brázdu vysokého tlaku vzduchu, ale marná sláva. Babí léto skončilo hned jak začalo a teď to už bude do té správné zimy (pokud bude) už jen o ranních teplotách těsně kolem nuly, mlhách, dešti přecházejícímu dosněžení a občas nějaké to vyjasnění. Prostě sychravý podzim. Ale letos s jednou změnou, a to, že by se na horách nějaký ten snížek z minulého týdne už mohl udržet a pokud tam spadne teplota pod nulu, je pravděpodobné, že bych se letos mohl sklouznout na běžkách v čase, ve kterém se mi to snad ještě nikdy nepodařilo. A tak vzhůru do dalšího pracovního týdne, ve kterém bych si měl užít kilometrů i pobytu v různých nadmořských výškách i za různého počasí. Zimní výbavu na sebe mám nejen já, ale i auto. Tak snad nás nic mimořádného nepřekvapí. Jen si na příchod těch podzimních plískanic ještě nějaký ten den budeme zase zvykat :-)
2 komentáře:
Už jsem si zvykla.V neděli klubová výstava rotvajlerů, 104 pesanů, jeden kruh, moje parťačka neměla kam dát děti, tak jsem zůstala na šéfování kruhu sama a pro zpestření si klub ještě pozval německého rozhodčího. A protože byla tlumočnice super a písařka ještě lepší, vypadalo to, že to snad půjde. Pro jistotu jsem ale vytáhla ze sklepa náš velký altán (3x6m) a dobře udělala. Jen co místostarosta popřál krásný sportovní zážitek, to začalo a... pršelo, jen se lilo a tele doma nebylo..., co to plácám, pesani nastoupili všichni, počítač písařka a papíry byly relativně v suchu a my ohrnuli límce a šli na to. Obdivuji rozhodčího jak dokázal v té smečce permanentně nasraných rotvíků (z deště v kožichu, nervozity páníčků, toho všiváka přede mnou a mrchy co mi dýchá na ocas) vybrat v každé třídě ty nejlepší, všem zdůvodnit proč a ještě laškovat s tlumočnicí. A když navečer vyhlásil BOBa(nejlepčí zvíře výstavy) se najednou odrazilo v metrovém poháru sluníčko a všem asi připadal celý den jako zlý sen (dokud nás z něho neprobudila voda v botách). A tak buď pozdraveno slunce, ať už se raději jiskří na sněhu než v kalužích. Zdraví Z.
Taky dobrýýýýý ......
Okomentovat