Není od věci občas věci nechat chvilku žít vlastním životem a počkat si na ten správný moment, kdy stojí zato do toho vstoupit a konat. A tak, když jsme se ráno probudili a zjistili stav domácích věcí, přišlo vhod, že jsme večer vše nechali tak jak bylo. Stačilo tedy jen málo a vše se vrátilo do původních plánů. Jen s tím rozdílem, že zůstalo u potřeby návratu domů v čase odpolední kávy, tedy kolem 15.00 hod.. A tak žádné dlouhé přemýšlení, všechno z původních plánů podělit dvěma a přeci se do toho musíme vejít. Tak se i stalo - poloviční počet km na cestu autem, poloviční počet km na běžkách a poloviční porce jídla k obědu :-) A jak to vypadalo v praxi? Místo Jizerek to byly Pomezky s vycházkou na běžkách kolem státní hranice - samozřejmě s tím, že jsme měli k dispozici polovinu pro naše výlety na běžkách obvyklého času a oběd dopadl podobně - na Lysečinské boudě u stolu, kde jsme se obsadili polovinu míst, neb aby byl celý pro nás, nesměl by buď být takový zájem nebo nás o dva více. Porce sice nebyly poloviční, ale jelikož zůstalo jen u kysela s půlkou bramboráku, tak i toto vlastně bylo splněno :-) Pravda, lákala místní specialita - kančí se šípkovou a knedlíkem, avšak vidina několika stoupání, která nás ještě čekala cestou k autu, poslala naše chutě do patřičných mezí s tím, že si na to můžeme zajet jindy a aby to bylo co nejblíže, tak třeba do Hájenky v Kersku. Jinak dnes si užily nejen lyže ale i auto, neb posledních 12 km cesty tam a tedy i prvních 12 km cesty zpět stály za to. Ale zvládli jsme to bez řetězů a aniž bychom nějak překáželi v provozu. Pár rychlejších se našlo, ale vždy bylo dost místa se vyhnout, tak i zde spokojenost, že člověk umí točit volantem i jinde než na D11 nebo Jižní spojce :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat