Po dnech, kdy ráno mrzlo až praštělo, venku jsme (aspoň v posledních dnech) měli možnost si zaposilovat s hrablem a lopatou na sníh a sluníčko o sobě dávalo vědět po větší část dne, jakoby někdo mávnul kouzelným proutkem, Vše bílé a třpytící se kolem buď rázem zmizelo nebo dostalo takovou konzistenci či barvu, že většinou není o co stát. Že ale jsou výjimky, nemohu vyloučit, byť o prachovém sněhu za teploty 0°C mám své mínění :-) Prostě stačilo málo. Chvilku zůstala teplota nad nulou a místo další sněhové nadílky přišel déšť. A místo další zimní neděle, byť astronomicky takovou zůstává, tu máme něco, co připomíná podzimní plískanice, kdy nápad vytáhnout paty ven přichází snad jen v situacích "největší nouze o zážitky". Pravda, někteří (jeden) neodolali a museli. Na navrátilce však nebyl veselý pohled. Při prvním přiblížení se jen těžko dalo konstatovat něco jiného, než že místo domácího mazlíka se domů vrátila blátivá koule, jež se navíc stačila o trošku toho svého novéhu "make-upu" podělit se vším, co se mu připletlo do cesty. Teď už si ale spokojeně leží na své žluté dece jakoby se nechumelilo (a ono se nechumelí) a po očku pozoruje, co se děje za oknem, neb zážitků na tento den má asi dost :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat