Ano, zítra skutečně ještě není pátek!

A i kdyby to bylo pravda, tak se nějak pomalu není na co ani těšit. Podle dnešního počasí, tak i při pohledu na aktuální předpověď počasí na nejbližší dny by bylo možné se těšit nejdříve tak až na příští čtvrtek. Ale třeba se mýlím, neb i přes nepřízeň počasí se věci dějí, jak bylo vidno za odpoledního deště na protější budově :-) Dnešek byl docela náročný, tak přišlo k duhu pozdně odpolední (za poměrně zásadní změny počasí, kdy se na chvíli objevilo i sluníčko) odlehčení a po něm následující doplnění energie, které spíše odpovídalo tomu, jako kdybych většinu dne strávil někde na šachtě se sbíječkou v ruce. Takže ještě teď to cítím :-) P.S. A jak je to s tím pátkem? Začalo to ráno, když jsme se telefonicky s kolegou nemohli shodnout, kdy se potkáme. On mi nabídl zítřek, já jsem souhlasil a když jsem se loučil, tak jsem to ještě jednou potvrdil, že platí tedy pátek ve 13.00 hod., což jej trošku rozhodilo, neb v pátek se do Prahy nechystal. Vše se ale rychle uvedlo na pravou míru, aby za chvíli přišla další šleha. Srovnal jsem si program na druhou půlku dne (opět s domněním, že je zítra pátek) - tedy podle čtvrtka. A stalo se, že si mi povedlo doslova prošvihnout jedno jednání, kdy druhá strana trpělivě čekala až do konce, zda nedorazím a teprve potom se začalo zjišťovat, co se stalo :-( Do třetice už ale bylo vše O.K., takže ani návštěvu Alcione na Pankráci ani domácí návštěvu hned kousek vedle jsem už neprošvihnul.

Květinami končil starý, bouračkami a zácpami začal ten nový

Ano, myslím starý a nový týden. Společné měly jen to počasí. Přestože dnes na většině území republiky už svítilo i sluníčko, my jsme tu měli to "štestí", že nad námi končila oblačnost a celý den o sobě dávala vědět :-( Začátek tohoto týdne se opravdu povedl, jednou to byla díky nehodě kamionu a osobního auta stopka 3 km před Prahou, abych se pak za stejný čas, co mi trvala cesta sem, dostal do práce. Kolega jedoucí o půl hodiny později zastavil ještě o 5 km dále a do práce dorazil už v poměrně pokročilém čase. Podruhé (dnes) to sice bylo jen chvilkové zpoždění. Ale jen proto, že ještě kolem kamionu "zaparkovaného" mimo silnici nezačaly ještě ty správné vyprošťovací práce. Mj. ještě před chvílí tam auta stála v koloně dlouhé téměř 2 km, tak snad ráno už bude vše OK a průjezd normální a auto a doprava se jako téma dostane zase na vedlejší kolej. Ale aby si to dnešní ráno se včerejškem nezávidělo, tak když už byla firma na dohled, bylo tu jedno úzké místo, kde ZIP díky nehodě dvou aut moc nefungoval. Zelená zde totiž svítí jen chvíli a každý už chtěl jet. A pomocníci a ochránci? Ti řešili jen nabouraný nárazník. P.S. K vylepšení nálady ale dnes opět přispěla hoďka honění se za míčkem s raketou v ruce a opět to nemělo chybu. Teď ještě zbývá zopakovat si "pár"německých slovíček, aby zase po delší době zmizely všechny větší resty a vytvořil se prostor pro nové :-)

A zase se točí

Není asi výstižnějšího titulku nejen k tomuto víkendu ale i k uplynulému týdnu. Bohužel, i k několika, snad už jen málo, dalším dnům. Venkovní teplota už začala mít vliv na pohodu v domě a tak bylo třeba opět uvést do provozu plynový kotel. Což si s sebou nese i opětovné roztočení počítadla na plynoměru :-(. A zima není jen u nás. Po absolvování pátečního abiturientského srazu v Pardubicích, kdy návrat v nočních hodinách provázel slabší déšť, který vydržel zlobit i v sobotním dopoledni, to v sobotu odpoledne vypadalo, že by se předpověď na zbytek víkendu mohla zlomit. Nejlépe to vypadalo při pohledu přes okna útulné pardubické kavárničky na pardubické adrese Pod Břízkami 800 s cappuccinem a dortíkem před sebou :-) A tak jsem si řekl, že by v neděli nebylo od věci konečně "ohřát" nějakou tu pořádnou ňamku v zahradním krbu, trošku to tam v pergole připravené na letošní sezónu vyhřát a byť s nějakým tím hadříkem na sobě, chvilku tam i posedět.  Tentokrát jsem ale měl meteorologům věřit. Z krátkého posezení nebylo nic a "ňamku" muselo zachránit "náhradní" zpracování :-) Chyběl tomu jen ten "ňuch" voňavého dřeva. Každopádně neděle tu celá propršela a podle oblohy ještě není všemu konec, byť celkové srážky by neměly být nějak velké. Nezbývá věřit, že aspoň v polovině týdne bude "nějaká skulinka" a taky, že příští víkend už definitivně přehodí výhybku. Čas letí a než se nadějeme, jsou tu první termíny, u kterých je pěkné počasí objednáno.

Sobotních pár kroků kolem Zelené brány

Po dvou stopkách už jen na zelené vlně

Takový to byl zvláštní den, což mne vede k tomu, abych i tady zanechal drobnou zmínku. Začalo to tím, že jsem nějak nemohl dospat. Ne že bych se na něco zvláštního toho dne těšil nebo byl z něčeho nervózní, což by asi nebylo v tomto čase nic nenormálního, prostě jsem ráno měl na všechno nějak víc času. Takže musela přijít první stopka, neb jsem se nějak netrefil do toho správného času, kdy jsou na železničním přejezdu kousek od nás závory nahoře. Druhá přišla hned na příjezdu do Prahy při nájezdu na Jižní spojku. Normálně by mi to už asi bylo nějak jedno, ale bylo úterý a tzn. že si po ránu trošku protahujeme tělo než dorazíme do práce. A tak nezbylo, aby člověk nenechal spoluhráče čekat, vzít to oklikou. A měl jsem kliku, bylo volno, takže průjezd jako nůž máslem. A to zřejmě zlomilo celý den. Přijel jsem včas nejen k hale ale i po hodinovém zápolení (opět ve čtyřhře, tentokrát v plánovaném obsazení) do práce. I tam to nějak moc dobře všechno klapalo, takže když k tomu přidám i poměrně klidnou cestu domů a po delší době i jinou knížku v ruce než němčinu či něco z oboru, takových dnů by mohlo být více. P.S. Určitě tomu napomohlo i to ranní zápolení, které se opět vyvedlo a určitě nebylo poslední :-) Situace v Číně nás zatím netrápí, péřové míčky necháváme zatím odpočívat v krabici a "trápíme se s plasťáky". Na ty ptačí chřipka vliv nemá :-)

Máje 2013 jsou již historií, májová zábava je v plném proudu

Po toužebném vyhlížení změny počasí se vše splnilo do puntíku. Obloha se rozjasnila, čísla na teploměru poskočila nahoru a vítr ustal. Co si víc přát, vlastně proč to tady píšu, když to lze vyčíst z fotografií :-) A zůstalo tomu tak po celou dobu letošního májového putování po všech letošních štacích. Když se naplnila sedmá večerní, ozvala se na začátku obce řízná melodie v provedení Májovanky, což značilo, že všechny dívky jsou vyvedeny a nezbývá než poslední tanec kolem té největší máje a pak šmik, šmik a i ta největší skončí jako ty malé, na zemi. Vlastně bude ještě o ní losováno v tombole, kdo ji pro letošní rok získá a kam ji hoši ponesou, tedy zda to bude někomu v obci nebo na hranici obce, kam si pro ni už přijede ten přespolní. Tak se i stalo, poslední tanec, naříznutý klín, několik záseků sekery a poté po pár řezech za korekce lanem se máj složila naprosto přesně do místa, které bylo vybráno. Pak už jen věnec dolů a jelikož se výhercem stala ta přespolní, odnos na domluvené místo v obci, kam si ji zítra přijedou naporcovat a poté i odvézt. Co říci závěrem? Krásné a pokud se ohlédnu zpět, musím říci, že ty letošní mi připadaly jako jedny z těch nejpodařenějších. V tomto čase je to už o májové zábavě a zítra jak doufám, bude stejně podařená i neděle, byť program už bude na každém z nás :-)

První májky padly