Třeba tolik, kolik činil rozdíl mezi mým téměř pravidelným průjezdem místy kolem 11. km dálnice D11 a časem, kdy se právě na tomto místě "zmastilo" několik aut a nehoda zrovna nevypadala jen na nějaké poškození plechů. Zejména to, co bylo vpravo v příkopu. Pár aut přede mnou se místem nehody sice ještě stačilo prokličkovat, ale za chvíli tu byli hasiči a poté dorazily i dvě záchranky a celé místo se skoro na celou hodinu, když připočtu to úvodní poskakování přes pár stovek metrů než byla kolona zastavena, uzavřelo. Když se to nakonec opatrně rozjelo přes odstavný pruh, zbývalo ještě se vyhnout pár kuželům označujícím jednotlivá poškozená auta a věci na vozovce, a cesta na Prahu byla (skoro jako v den pracovního klidu) volná. Jižní spojka totiž "postrádala" v tom čase pravidelný příval vozidel z D11 a tak dnes nebylo třeba na obvyklých místech "parkovat za jízdy". Každopádně dnešní jízda se svou délkou trvání zařadila dost vysoko na žebříčku těch nejdéle trvajících. P.S. Na zpáteční cestě se sice žádná dopravní nehoda nestala, ale až k výjezdu na 8.km jsem měl pocit, že pár řidičům dnes na silnici pěkně "hráblo"!
Žádné komentáře:
Okomentovat