Takový to byl zvláštní den, což mne vede k tomu, abych i tady zanechal drobnou zmínku. Začalo to tím, že jsem nějak nemohl dospat. Ne že bych se na něco zvláštního toho dne těšil nebo byl z něčeho nervózní, což by asi nebylo v tomto čase nic nenormálního, prostě jsem ráno měl na všechno nějak víc času. Takže musela přijít první stopka, neb jsem se nějak netrefil do toho správného času, kdy jsou na železničním přejezdu kousek od nás závory nahoře. Druhá přišla hned na příjezdu do Prahy při nájezdu na Jižní spojku. Normálně by mi to už asi bylo nějak jedno, ale bylo úterý a tzn. že si po ránu trošku protahujeme tělo než dorazíme do práce. A tak nezbylo, aby člověk nenechal spoluhráče čekat, vzít to oklikou. A měl jsem kliku, bylo volno, takže průjezd jako nůž máslem. A to zřejmě zlomilo celý den. Přijel jsem včas nejen k hale ale i po hodinovém zápolení (opět ve čtyřhře, tentokrát v plánovaném obsazení) do práce. I tam to nějak moc dobře všechno klapalo, takže když k tomu přidám i poměrně klidnou cestu domů a po delší době i jinou knížku v ruce než němčinu či něco z oboru, takových dnů by mohlo být více. P.S. Určitě tomu napomohlo i to ranní zápolení, které se opět vyvedlo a určitě nebylo poslední :-) Situace v Číně nás zatím netrápí, péřové míčky necháváme zatím odpočívat v krabici a "trápíme se s plasťáky". Na ty ptačí chřipka vliv nemá :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat